Andrej Babiš vyhrával volby s jednoduchým a srozumitelným sloganem "bude líp". V dobách rostoucí ekonomiky fungoval. Pro nejistou dobu zpomalující ekonomiky však potřebuje slogan jiný.

Nemusí ho vymýšlet. Už ho vtělil do titulku Národního investičního plánu: Země budoucnosti pro 11 milionů lidí. Babiš jím odkazuje na vizionářské plány, které Jan Antonín Baťa formuloval v knize Budujme stát pro 40 milionů lidí.

Lze tušit, že právě s tímto baťovským sloganem povede ANO do letošních krajských voleb i do voleb sněmovních v příštím roce.

Babišova krátkozraká vize

Babiš se Baťou ohání už několik let. Zmiňoval ho už ve spisku O čem sním, kdy náhodou spím. Odkazuje tam na něj celkem devětkrát a připomíná ho i v předmluvě investičního plánu.

Pravda, investiční plán Babišovy vlády se v lecčems dá k vizionářské knize Jana Antonína Bati přirovnat. Klade například důraz na výstavbu dálnic a železnic. Předpokládá, že z osmi bilionů korun, které mají být proinvestovány do roku 2050, zamíří tři čtvrtiny do dopravních sítí.

Jedním z hlavních Baťových projektů byla "autostráda" z Chebu do podkarpatského Chustu. Vizionář předpokládal, že ji postaví akciová společnost se základním kapitálem (státním i soukromým) 100 milionů korun, za jejíž půjčky (do omezené výše) bude ručit vláda. Obdobně i Baťův kanál nevznikl pouze z investic státu, na financování se podílela firma Baťa.

Jan Antonín Baťa s rodinou v roce 1933 | zdroj: Profimedia

Babiš a jeho kabinet s privátním kapitálem v investičním plánu kalkulují. Projekty typu PPP (Public Private Partnership) se soukromými investicemi však nevyužívají. A v plánu pro 11 milionů se krčí na čtvrtém místě, za státními financemi, evropskými dotacemi a Národním rozvojovým fondem, tvořeným dobrovolnými příspěvky velkých bank a dalších korporací.

Vládní plán počítá s tím, že podstatnou část nákladů na dopravní infrastrukturu pokryjí evropské dotace. To je ale předpoklad, který se sotva vyplní.

Příčinou není Babišův konflikt zájmů, ale to, že se Česko posunuje k průměru unijních ekonomik. Blíží se tedy doba, kdy z bruselské krávy nadojíme méně eur (dotací) a víc jich vydáme za krmivo (za platby do společného rozpočtu). Co víc, společenstvo bruselského prstenu se chystá nasměrovat společné peníze na zelený úděl. A je nasnadě, že eur do asfaltu a betonu bude podstatně míň.

A kde bude stát brát finance, až po roce 2030 začne početná generace "Husákových dětí" odcházet do penze? Hromada důchodců závislá na státních penězích a nereformovaný průtokový systém penzí rozpočet vysají do posledního smítka. Tohle se do Babišových vizí bohužel nevešlo.

Chůva z Agrofertu

Jan Antonín Baťa ve svém futuristickém díle píše o státu, kde je prostor pro podnikání, kde se podnikat vyplatí, kde jsou nízké daně, jednoduché a srozumitelné daňové předpisy, přehledná legislativa... Připomíná to snad zemi, kterou řídí Babišova vláda?

Podnikatele v Česku dusí jedny z nejvyšších nákladů práce v zemích OECD. Za šest let, co se Babiš na vládě podílí, rostly počty státních zaměstnanců jako nikdy předtím. Erár nebývale nabobtnal. Přibylo regulací podnikání.

Baťa také v knize nabádá vládu, aby lidem "nedělala chůvu" (strana 7). A právě to Babiš dělá. Ujišťuje, že jeho vláda se o vše postará, vše zařídí. Slibuje víc než modré z nebe. Nedávno třeba důchodce ujistil, že pokud se bude dařit, vláda sníží věk pro odchod do důchodu.

Dařit se přitom bude. Jak jinak, když premiér v novoroční řeči ujistil, že "štafetu ekonomického růstu" v dobách ochlazení převezme vláda.

Nechceme dotace zadarmo!

Baťa se v knize zmiňuje o výhodách volné hospodářské soutěže a vládě radí, aby do ní nezasahovala, aby pouze dohlížela na rovné podmínky a zaručila stejné šance pro všechny (strana 120).

... a Andrej Babiš s rodinou v roce 2018 | zdroj: Profimedia

Babiš ale podstatnou část svého byznysu založil na dotacích, na systému, ve kterém nevyhrává ten, kdo nabízí kvalitní zboží za nejnižší ceny, ale ten, kdo získá víc dotací a státních zakázek. V tom byl Babiš vždy šampión.

Zaznamenáníhodné je to, že mzdy v jeho dotovaném holdingu jsou pod státním průměrem, zatímco mzdy v Baťových nedotovaných firmách tento průměr převyšovaly. 

Co víc, Babiš dotační systém, který je v protikladu k baťovským ideálům, vehementně hájí. Jezdí do Bruselu orodovat za vyšší dotační rozpočet pro příští plánovací sedmiletku a říká, že si na něj třeba připlatíme. Jen když dotace nebudou kráceny. Jinými slovy, Nechceme dotace zadarmo!

Babiš, nový Baťa?

Knihu Jana Antonína Bati o zemi pro 40 milionů doporučuje Andrej Babiš ke čtení kdekomu. Opakuje, že kdyby ji četl v roce 1990 Václav Klaus, mohli jsme dnes být jinde.

Když ale našinec porovná Baťovu knihu s tím, co dělal a dělá Babiš, může si položit otázku: Nebyli bychom dnes jinde, kdy si tuhle knihu pozorně přečetl – a hlavně se jí inspiroval – nynější premiér?