Sacre bleu! Koronavirus mění Francii.

Na Francouze dopadla jeho pandemie s mimořádnou tvrdostí. Těžce na ně doléhají šokující statistiky infikovaných, nemocných, obětí, ale také utlumený společenský život, zavřená ekonomika, zavřené restaurace…

A k tomu sociální odstup! Pro Francouze, kteří – řečeno slovy kantora na penzi z Vratných lahví – jsou vítacími typy a potrpí si na tělesný kontakt, to bylo až donedávna něco nepředstavitelného. Teď je lékařské autority opakovaně vyzývají, aby si nepodávali ruce, a co je nejhorší – aby se nelíbali.

Polibek smrti

Aby bylo jasno, nemají přitom na mysli to, čemu se v Česku, ale leckde jinde říká francouzský polibek (erotika s použitím jazyka), ale francouzský společenský polibek zvaný bise. Při něm se jazyk zásadně nevyplazuje a líbá se jen letmo na tváře. Dvakrát, třikrát, ale i čtyřikrát – v závislosti na tom, jak jsou si lidé blízcí.

Tento polibek se rozšířil po celém západním světě, není vlastní jen Francouzům. Jenže Francouzi ho používá nejčastěji, vlastně od rána do večera. Bise je pro ně běžnou formou pozdravu. Vítá se tak muž se ženou, žena se ženou i muž s mužem. Britský komik Paul Taylor ho nazval "francouzskou mánií".

Podle expertů je teď bise nebezpečný, obdobě jako stisk rukou nebo těsné objetí. Může se změnit na polibek nemoci spojené se zápalem plic, anebo dokonce na polibek smrti.

"Alespoň pro tuto chvíli bychom si měli bise zakázat," vyzval Francouze před měsícem ministr zdravotnictví Olivier Véran.

I prezident se zapomene

Francouzi výzvu dodržují. Až na výjimky. Občas se zapomenou, jako třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, který koncem března bez okolků vlepil bise na uvítanou italskému premiérovi Giuseppe Contemu (ve videu).

zdroj: YouTube

Francouzi se na tváře líbají odpradávna. Historici ze země galského kohouta tvrdí, že tento zvyk je doložen už v dobách Říše římské. Zastavila ho však morová epidemie ve čtrnáctém století. "Černé smrti" tehdy na území dnešní Francie podlehlo až čtyřicet procent obyvatel.

Lidé v té době tělesné kontakty přirozeně omezili a historici mají za to, že společenský polibek se ve Francii rozšířil až v devatenáctém století.

Bude se historie opakovat, anebo zůstane Francie bez bise jen "na chvíli"?