tradice

Tradice, které jsme považovali za neměnné, se začínají proměňovat. Pomlázka, kraslice a povinné návštěvy příbuzných. Takový obraz Velikonoc máme uložený hluboko v paměti. Jenže realita se začíná měnit. Stále více lidí si tyto svátky upravuje podle sebe, někdy nenápadně, jindy úplně radikálně. Tradice nezmizely, ale přestaly být samozřejmostí.

"Nikam nejdeš, dokud to nedojíš!" Taky tuhle větu slyšíte v hlavě pokaždé, když už nemůžete, ale na talíři zbývá pár posledních soust? Právě tyto úsměvně vypadající příkazy z našeho dětství jsou dnes jednou z příčin, proč se nám nedaří zhubnout. Zde jsou čtyři největší stravovací zvyky minulosti, které v nás zůstaly jako nechtěné dědictví.

Ve stylových a uhlazených dvacátých letech nosili lidé tato jména jak odznaky, dnes už se s nimi potkáme jen minimálně. Úplně ale ještě nevymizela a některá se dokonce možná vrací do módy.

Jméno plné středověké mystiky, které v sobě snoubí staročeskou tradici a silný význam, už z Česka pomalu mizí. Což je ale obrovská škoda.

V horské vesnici Villavallelonga se každoročně odehrává hostina, která nemá nic společného s turismem ani folklorem. Panarda je živý rituál sdílení, paměti a solidarity, díky němuž se malé město v Abruzzu už po staletí drží pohromadě.

Je zapsán na seznamu UNESCO a ukrývá 80 tisíc národních pokladů. Přesto se na jeho půdu žena nepodívala přes tisíc let. Objevte tajemství místa, kde vládne božská žárlivost a rituální ticho.

Proč se v únoru v Číně nesmí zametat a co dělat, když vaše zásilka uvízne v přístavu kvůli svátku Jara? Prozkoumejte fascinující historii Roku ohnivého koně a získejte praktický kalendář svátků, který vám zachrání rozpočet i nervy. Tradice a byznys v Číně totiž kráčejí ruku v ruce.

Nový rok je víc než jen změna data v kalendáři. Už po staletí se k němu vážou pověry a zvyky, které mají zajistit štěstí, zdraví a dostatek v dalších měsících. Některé dodržujeme ze zvyku, jiné bereme s nadhledem, ale všechny vypovídají o tom, jak silně lidé věří v kouzlo nových začátků.