Brusel zažaloval Česko kvůli kvótám. S kritiky to nehnulo

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 4. 1. 2018 16:55) - Aktuality autor: šar

Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Mluvčí unijního soudu řekl, že první jednání se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci. Podle premiéra Andreje Babiše Česko udělá vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. 

Někteří migranti se i v zimě snaží přejít přes Alpy

Někteří migranti se i v zimě snaží přejít přes Alpy,zdroj: Profimedia.cz

Už na počátku prosince žalobu avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.

"Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl," uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.

Zhruba dva až tři měsíce po avizovaném jednání by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. "Celý proces může trvat až 18 měsíců," upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. "To ale není automatické," dodal Lehóczki.

Mluvčí ministerstva zahraničí Valentová sdělila, že postup komise Česko netěší, nicméně v průběhu soudního řízení, které může trvat až 18 měsíců, je stále možné dosáhnout dohody.

"Žaloba nám bude doručena Soudním dvorem EU v řádu dnů, zatím se tak nestalo. Po obdržení žaloby a jejím prostudování vypracuje vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU žalobní odpověď, na což jsou 2 měsíce od doručení žaloby," uvedla. "Pokud se s Komisí dohodneme, Komise může vzít žalobu zpět," dodala.

Český premiér Babiš hodlá o žalobě jednat s předsedou EK Junckerem, se kterým se na večeři setká 29. ledna v Bruselu. Novinářům také řekl, že stejně jako on si předseda Evropské rady Donald Tusk o kvótách myslí, že jsou neefektivní. Babiš rovněž řekl, že se bude snažit rozšířit názor visegrádské čtyřky i na další státy.

S kvótami nesouhlasí ani opoziční strany. Podle předsedy ODS Petra Fialy žaloba "zbytečně prohlubuje protievropské nálady a problém nijak neřeší". Podobný názor vyjádřil i předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který žalobu označil za chybu.

Podle bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) je systém kvót od počátku nefunkční a nesmyslný. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík poukázal na to, že Slovensko se evropské žalobě kvůli migrantům vyhnulo.

Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.

Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob, oznámila v prosinci komise. Česko přijalo pouze 12 lidí.

  • Výběr hlavních událostí spojených s migračními kvótami: 
  • 27. května 2015 - EK navrhla, aby země EU v příštích dvou letech převzaly podle stanovených kvót 40 tisíc osob žádajících o azyl v Itálii a v Řecku. Na Česko mělo připadnout 1328 lidí. ČR a některé další země se proti povinným kvótám postavily.
  • 26. června 2015 - Summit EU rozhodl, že uprchlíky nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů.
  • 4. září 2015 - EK oznámila záměr zemím EU navrhnout přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků od Itálie, Řecka a Maďarska.
  • Uprchlická krize byla v Praze tématem mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4), který chystaný návrh na přerozdělení dalších uprchlíků důrazně odmítl.
  • 22. září 2015 - Ministři vnitra EU schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi zeměmi EU. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se zdrželo. Polsko nakonec hlasovalo pro kvóty.
  • 21. října 2015 - České ministerstvo vnitra neuspělo u Evropské komise se stížností na přerozdělování uprchlíků v EU.
  • 2. prosince 2015 - Slovensko podalo u Soudního dvora EU žalobu proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót. O den později se s žalobou na soud obrátilo i Maďarsko. Česká vláda se k žalobě nepřipojila, vládě by se pak podle vlastního vyjádření hůř bránilo zavedení trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků.
  • 19. ledna 2016 - Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty.
  • 10. května 2017 - Slovensko a Maďarsko před Soudním dvorem EU vysvětlovaly důvody, proč se na soud obrátily kvůli kvótám. Maďarský zástupce kvóty označil za politické rozhodnutí, podle názoru Slovenska bylo neadekvátní a neúčinné. Obě země podpořilo také Polsko, které v roce 2015 pro kvóty hlasovalo.
  • 5. června 2017 - Česká vláda rozhodla o tom, že Česko na základě kvót nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka. Vláda systém kvót označila za dysfunkční a ke svému kroku se rozhodla i na základě zhoršené bezpečnostní situace. Česko, které mělo do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzalo 12 migrantů z Řecka.
  • 13. června 2017 - EK se rozhodla zahájit 15. června s ČR, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli neplnění přijímání migrantů podle kvót. Český prezident Miloš Zeman to označil za ztrátu suverenity členských zemí EU.
  • 13. července 2017 - ČR zaslala EK své vyjádření ve sporu o nepřijímání migrantů. Výtky ohledně neplnění kvót odmítla.
  • 6. září 2017 - Evropský soudní dvůr zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót.
  • 26. září 2017 - Skončil program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Přerozděleno bylo 29.144 osob ze 160.000, své kóty splnilo pět států.
  • 8. října 2017 - Německé vládní strany CDU a CSU se dohodly na stanovení horní hranice pro přijímání uprchlíků na 200.000 ročně.
  • 20. října 2017 - Jeden ze schválených bodů summitu EU v Bruselu zdůraznil, že na otázce reformy způsobu, jak jsou v EU řešeny azylové žádosti, by se měly státy dohodnout.
  • 15. listopadu 2017 - Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos oznámil, že ostatní státy si zatím převzaly přes 31.500 osob.
  • 29. listopadu 2017 - Estonské předsednictví EU předložilo dokument s opatrným řešením sporu ohledně reformy společného azylového systému. Stále zmiňuje trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, i když tento výraz nahradilo slovem "spravedlivý podíl".
  • 4. prosince 2017 - Maďarsko v reakci na zveřejněný dokument uvedlo, že se nadále "pevně staví proti nelegální migraci".
  • 7. prosince 2017 - První místopředseda EK Frans Timmermans oznámil, že EK posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Naznačil ale zároveň, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice zemí.
  • 14.-15. prosince 2017 - Migrace byla hlavním tématem summitu EU, kterého se poprvé ve funkci premiéra zúčastnil Andrej Babiš. Při setkáních s premiéry visegrádské čtyřky či šéfy Evropské rady Donaldem Tuskem i Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem Babiš obhajoval české odmítání kvót. Spolu s ostatními předsedy vlád zemí V4 přislíbil přispět 35 miliony eur (900 milionů korun) na zlepšení ochrany libyjské hranice. Summit spory ohledně kvót neodstranil.
  • 4. ledna 2018 - Soudní dvůr EU oznámil, že EK u něj podala žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl.

Tagy: Česko Maďarsko Itálie Řecko zahraničí Polsko domácí Brusel Evropská unie unijní justice uprchlická krize

Zdroje: ČTK