"Myslím, že si uvědomují, že to rozhodnutí o kvótách, které já považuji za nesmyslné a nevyřeší problém ilegální migrace, má celkově negativní dopad na image Evropské unie a Evropské komise. Proto předpokládám, že takovou chybu už ty státy opakovat nebudou," uvedl Babiš k případnému přehlasování. Česko podle něj musí být aktivnější. "Mám pocit, že naše politická scéna je jednotná v názoru na ilegální migraci," podotkl.

Státy EU už od jara 2016 jednají o reformě unijního azylového systému, právě možnost, že by si v krizové situaci migranty země přebíraly, ale osmadvacítku dál rozděluje. Summit EU v říjnu dal najevo, že by se o reformě mělo rozhodovat konsenzuálně, premiéři a prezidenti si dali čas do poloviny příštího roku.

ČR a další země byly v roce 2015 na úrovni ministrů vnitra přehlasovány při rozhodování o jednorázovém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Ten byl ukončen letos v září a ČR kvůli odmítnutí se na věci podílet čeká žaloba u unijního soudu.

Babiš ve středu při jednání sněmovního evropského výboru uvedl, že některé části navrhované reformy takzvaného dublinského systému jsou pozitivní. Ve výboru se mluvilo zejména o zrychlení azylového řízení, což by zefektivnilo navracení odmítnutých žadatelů o azyl do domovských států.

900 milionů pro Libyi 

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko ve čtvrtek dopoledne v Bruselu potvrdily záměr finančně podpořit snahu EU zlepšit ochranu libyjské hranice. Čtveřice zemí celkem přispěje do unijního fondu pro Afriku zhruba 35 miliony eur (téměř 900 milionů Kč), český podíl přesahuje 220 milionů korun. 

Plán byl potvrzen na setkání premiérů skupiny V4 s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a italským premiérem Paolem Gentilonim. Právě Itálie unijní snahy v této oblasti řídí. "Předseda italské vlády i předseda komise to přivítali. Potvrzuje to naši dlouhodobou strategii, že migraci nemůžeme řešit kvótami, které zásadně odmítáme," řekl novinářům po jednání Babiš.

"Finanční podpora a připravenost podílet se na provedení projektu je další ukázkou přesvědčení zemí V4, že migrační tlak na Evropu může být efektivně řešen jen zajištěním ochrany vnějších hranic a řešením příčin migrace," uvedlo nynější maďarské předsednictví středoevropské skupiny.

Juncker po setkání poznamenal, že spolupráci mezi Evropskou komisí a V4 si přeje co nejtěsnější. "Někdy se zdá, že jde o nedorozumění, kdy nevíme, co si druhá strana vlastně doopravdy myslí," podotkl. Z dnešní dohody má prý radost a jde podle něj o důkaz, že V4 je s Itálií solidární. "Dnes jsem spokojený chlapík," uzavřel.

Slovenský premiér Robert Fico řekl, že jednoznačně odmítl, aby se země V4 o příspěvek dělily podle počtu obyvatel, velikosti země či HDP. Každá tak přispěje čtvrtinou. "Dohoda je taková, že čtyři země V4 ukážou stejnou míru solidarity a každá přispěje stejnou sumou. Velmi si vážím, že noví premiéři z Česka i Polska na tento projekt hned přistoupili," uvedl.

Fico ocenil, že předseda Evropské rady Donald Tusk v podkladových poznámkách pro dnešní debatu unijního summitu označil kvóty na rozdělování migrantů za nefunkční a za věc, která unijní státy jen rozděluje. "Je to svatá pravda, taková rozhodnutí rozdělují EU. Budu prosazovat, aby otázky kvót či brexitu byly předmětem konsensu, nemohou být výsledkem většinového rozhodnutí," uvedl Fico. Také Babiš ocenil, že Tusk měl odvahu říct to, co si "všichni myslí".

Ohledně rozhodnutí Evropské komise zažalovat Česko kvůli tomu, že se odmítlo podílet na jednorázovém přerozdělení žadatelů o azyl, chce Babiš napsat podrobnější dopis Junckerovi. "Chci ho požádat o separátní jednání příští rok, až bude mít čas," dodal premiér.