Podle ní nelze dovolit, aby čerpání dotací a nastavení budoucí podoby regionální politiky bylo podmíněno plněním určitých podmínek jako je právě třeba vláda práva v zemi.

"Pokud některé členské státy - a to dnes bylo viditelné - si tam například dají migraci nebo další věci, to pro nás není přijatelné," prohlásila Šlechtová.

Ani podle názoru evropské komisařky Coriny Cretsuové, která za fondy odpovídá, není takové přímé podmínění přístupu k unijním penězům dobré.

"Komise zatím nemá konečnou odpověď. Můj osobní pohled je, že právní stát je pro nás všechny velmi důležitý... ale nechápu, proč tuto věc všichni spojují pouze s kohezní politikou," prohlásila Cretsuová před novináři.

Existence vlády práva by podle ní spíše měla být nadřazenou a základní podmínkou k účasti státu ve všech evropských politikách. V případě potřeby trestu je podle Cretsuové otázka, zda by měl nějaký mechanismus zastavovat zrovna kohezní fondy.

"To by se nedotklo vlády, ale hlavně občanů. Proč trestat občany? Proč jim přestat stavět nemocnice, školy a silnice, když se jejich vláda nějak chová?", upozornila.

Šlechtová ze středečního ministerského jednání získala dojem, že západoevropské členské země EU, tedy většinou takzvaní čistí plátci do evropského rozpočtu, se po dohodě snaží tlačit na státy ze středu a východu bloku, tedy hlavní příjemce peněz z fondů.

"Bylo opravdu zřejmé, že chtějí podmínit čerpání dalšími podmínkami. Já jsem se k tomu za ČR velice silně a asertivně agresivně vyjádřila," poznamenala ministryně.

"Je tady snaha rozdělit Evropu zpátky na západní a východní a s tím my zásadně nesouhlasíme," doplnila. Podobný postoj mají podle ní i další země visegrádské skupiny, ale třeba také Chorvatsko, Rumunsko či Bulharsko, které bude od ledna na půl roku EU předsedat.

Debata o nové podobě politiky soudržnosti po roce 2020 se v Bruselu rozbíhá před tím, než Evropská komise přijde na jaře s návrhem podoby příštího víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027. Vše se odehrává v realitě britského odchodu z unie, který bude také znamenat výpadek finančních prostředků v unijním rozpočtu v situaci, kdy Evropská unie naopak plánuje řadu nových aktivit v oblastech jako je ochrana hranic, bezpečnostní politika a podobně.

Britové své závazky v současném víceletém finančním rámci hodlají dodržet. Základem úvah pro další období tedy je, zda má EU od roku 2021 své cíle snížit, či zda 27 členských zemí třeba zvýší své příspěvky.

"Přesnou představu o budoucích zdrojích v tuto chvíli neznáme," upozornil estonský ministr pro veřejnou správu Jaak Aab na tiskové konferenci po jednání. Upozornil, že rozbíhající se diskuse o penězích po roce 2020 se týká nejen evropských fondů, ale také významné společné zemědělské politiky a dalších programů EU. "Měli bychom se na ně přestat dívat odděleně. Měli bychom je všechny soustředit na určité cíle," řekl ministr nynější předsednické země.

Dnes se tak mluvilo třeba o vytvoření jednotných pravidel pro čerpání ze všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, o nových pravidlech k přidělování finančních prostředků státům nebo o větší pružnosti, kdy by část alokace mohla mířit na aktuální potřeby dané země.

Česká ministryně Šlechtová přitom varuje, že už delší dobu je zřejmé budoucí "finanční i věcné osekání" podoby fondů tak, jak je nyní například čeští starostové znají. "Je nutné, abychom si uvědomili, že například podniky budou financovány čistě na základě finančních nástrojů," poznamenala Šlechtová. Fondy podle ní nejspíš nebude v budoucnu možné využívat ani na takové věci jako je oprava silnic a podobně.

Cretsuová dnes připomněla, že rozpočet EU představuje jedno procento hrubého domácího produktu unijních zemí. Komise má podle ní spočteno, že na zachování nejdůležitějších politik jako je kohezní či zemědělská politika i po roce 2020 a na odpovídající reakci na nové výzvy třeba v oblasti bezpečnosti, by byl třeba rozpočet ve výši 1,2 procenta HDP.

"Záleží jen na nás, jak vysoké budeme mít ambice, proč hned začínat s úvahou, že země nezaplní ani část mezery po brexitu. Uvidíme, zda země budou chtít spíš škrtat nebo se spojí, aby mezeru zaplnily," uzavřela.