Aktualizováno: Brusel dal zelenou centrům k rychlému určení nároku na azyl. Úspěch, míní Babiš i Orbán

Premiéři a prezidenti zemí EU schválili v noci na pátek změny v přístupu EU k migraci. Kromě záměru zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží se do závěrů dostal po italské hrozbě vetem také plán na podobná centra na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by od Itálie migranty převzaly. Český premiér Andrej Babiš označil dohodu za obrovský úspěch.
V centrech by se následně mělo rychle rozhodnout, zda konkrétní osoby mají nárok na azyl, nebo by se jako ekonomičtí migranti měli vrátit. do svých zemí. Některé africké státy ale už odmítly, že by měly o podobná centra na svém území zájem.
Dosaženou dohodu označili za úspěch německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron, český premiér Andrej Babiš i představitelé dalších unijních států.
Podle Babiše je důležité i to, že všichni opustili téma přerozdělování migrantů podle kvót. Noční dohoda totiž předpokládá, že budoucí reforma unijního azylového systému je podmíněna souhlasem všech zemí bloku.
Dohody se na nynějším unijním summitu podařilo dosáhnout po dlouhém jednání, které zkomplikoval italský premiér Giuseppe Conte, když ve čtvrtek večer pohrozil vetem v případě, že se v závěrech neobjeví požadavky jeho země týkající se migrace.
Až po dosažení "migračního kompromisu" mohli nakonec premiéři a prezidenti zemí EU schválit nejen závěry v této otázce, ale k ostatním tématům, o kterých ve čtvrtek jednali.
Úspěch Visegrádu?
Visegrádská čtyřka uspěla na summitu Evropské unie se svými návrhy, a Maďarsko se tak nestane zemí imigrace, uvedl pak ve videu, které v pátek ráno zveřejnil na svém facebookovém účtu maďarský premiér Viktor Orbán.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini v reakci na dohodu uvedl, že slovům nevěří a že počká na činy. Člen předsednictva bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), s jejímž předsedou se dostala kvůli migraci do sporu kancléřka Angela Merkelová, označil dohodu z bruselského summitu za krok správným směrem.
Osmadvacítka se dohodla mimo jiné na podpoře kroků, kterými Evropská komise reaguje na nová americká cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy. Shodla se také na nutnosti zvyšovat obranyschopnost Evropy, na větší spolupráci s NATO nebo na potřebě bránit se hybridním hrozbám.
V části závěrů, která se týká obrany, se mluví i o investicích do obranného průmyslu EU. V dalších bodech dokumentu lídři potvrdili podporu rezoluci OSN k sestřelení letu MH17 nad územím Ukrajiny a ocenili rovněž dohodu mezi Řeky a Makedonci ohledně dlouholetého sporu o název Makedonie.
Evropská osmadvacítka se dohodla také na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o další půlrok. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory.
Dnes bude 27 členských zemí EU již bez Británie jednat o pokroku v jednání o brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová dnes uvedla, že předpokládá zrychlení rozhovorů o odchodu své země z EU a o budoucí podobě vzájemných vztahů brzy poté, co zveřejní svou představu toho, jak si tuto budoucnost představuje. Po diskusi o vývoji jednání s Británií čeká dnes ještě premiéry a prezidenty debata o reformě eurozóny.
Euro v reakci na zprávy o dohodě na summitu na devizových trzích v Asii zamířilo vzhůru, k dolaru přidává asi 0,7 procenta na 1,1645 USD. K japonskému jenu euro přidává 0,9 procenta na 128,80 JPY.