V Brazílii se povedlo razantně snížit počet úmrtí, nastartovat masovou očkovací kampaň a posílit schopnost vyrábět vakcíny, napsal deník Financial Times.

Během zničující druhé vlny na jaře letošního roku byl nejlidnatější latinskoamerický stát globálním ohniskem nákazy a v dubnu počet úmrtí za 24 hodin dosahoval i 4200 lidí. Průměrný denní přírůstek úmrtí v sedmidenním období se ale od té doby snížil na zhruba 200, což je při srovnání na 100 000 obyvatel méně než v USA, Británii či Evropské unii. „Brazílie se postupně probouzí z tohoto špatného snu a hlavní zásluhu na tom má naše vysoká míra proočkovanosti,“ řekl vědec a bývalý ministr zdravotnictví José Gomes Temporão.

Kritici současné brazilské vlády tvrdí, že zlepšení nastalo navzdory prezidentovi Jairovi Bolsonarovi, který dříve označil onemocnění za „chřipečku“ a čelí obvinění, že zdravotnickou krizi nezvládl. Krajněpravicový politik se postavil proti uzávěrám a chtěl ponechat hospodářské aktivity otevřené, posměvačně se vyjadřoval ohledně nošení roušek a šířil pochybnosti stran vakcín proti covidu-19. Kritici se domnívají, že za zlepšením stojí silné zdravotnické odvětví a také iniciativy na podporu očkování ze strany občanské společnosti a firemního sektoru. Kancelář brazilského prezidenta se odmítla vyjádřit.

Zlepšení v očkování vytvořilo naději na konec kalamity, která v zemi způsobila na 615 000 úmrtí, což je druhý nejvyšší počet na světě po USA. „Brazílie patřila k nejhorším případům během pandemie a byla ukázkovým příkladem, co ohledně covidu-19 nedělat,“ uvedl profesor globálního zdravotnictví na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu Lawrence Gostin. „Očkování se tak jeví jako jezdecký oddíl, který přijel zachránit bitvu,“ dodal Gostin.

Podle průzkumu Světové banky a OSN se jen 3 Brazilci ze 100 nemíní nechat naočkovat, což je nejnižší údaj v Latinské Americe a Karibiku, kde průměr činí 8 procent (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Změny si všimla i zdravotní sestra Thatyana Borgesová Machadová, která pracuje v amazonském městě Manaus, kde letos začátkem roku umírali pacienti na udušení, protože chyběl stlačený kyslík. „Dnes už tady nevládne chaos,“ uvedla s tím, že zdravotnická vyšetření se vrátila do normálu.

Velkou roli sehrála rozšířená důvěra v očkování. Podle průzkumu Světové banky a OSN se jen tři Brazilci ze 100 nemíní nechat naočkovat, což je nejnižší údaj v Latinské Americe a Karibiku, kde průměr činí osm procent. To je v ostrém rozporu s chováním Bolsonara, který přísahá, že se nenechal naočkovat, a vloni vtipkoval o tom, že lidé naočkovaní přípravkem od firem Pfizer a BioNTech se promění v aligátory. Facebook a Youtube nedávno odstranily video, kde tento bývalý kapitán tvrdil, že očkování napomáhá rozvoji nemoci AIDS.

Důvěra ve vědu a vakcíny

„Naštěstí má Brazílie silnou historii očkovacích kampaní a důvěru ve vědu a vakcíny,“ řekl starosta Ria de Janeiro Eduardo Paes. „Začalo to v 70. letech během vojenské diktatury a od té doby se vytvořila jistá kultura,“ dodal. Mezi Brazilci tak vznikla hluboká důvěra ve veřejný zdravotnický systém, který každoročně vyrábí a podává desítky milionů očkovacích dávek proti nemocem, jakou jsou chřipka, žlutá horečka či meningitida.

Státní farmaceutické firmy se také snažily zaručit dostupnost vakcín proti covidu-19. První dávky vakcíny dodala díky dohodě s čínskou farmaceutickou společností Sinovac brazilská firma Butantan se sídlem v Sao Paolu. Ačkoliv místní klinické testy prokázaly relativně nízkou účinnost vakcíny, kolem 50 procent, zastánci očkování tvrdí, že očkovací látka byla v tehdejším období životně důležitá. Později pak začalo převažovat očkování za použití přípravků, které vyvinuly firmy Pfizer a AstraZeneca.

Celkově vláda objednala na 600 milionů dávek vakcíny od více výrobců. Bývalá koordinátorka očkování Carla Dominguesová ale kritizuje vládní počínání jako „neadekvátní“. Tvrdí, že vláda „zpozdila nákup vakcín a nekoordinovala očkovací kampaň“. „Kdyby (dávky) dorazily dříve, tak by bylo daleko méně mrtvých,“ uvedla.

Ku prospěchu Brazílie je také posílení domácích výrobních kapacit, které sníží její potřebu dovážet dávky vakcín či její části. Ústav Fiocruz dostal od společnosti AstraZeneca technologii, aby mohl vyrábět účinnou látku pro vakcíny. V době, kdy se často mluví o nerovnosti při rozdělování vakcín mezi bohatšími a chudšími zeměmi, může Brazílie pomoci s řešením mezinárodního nedostatku očkovacích látek.

Jedna z místních farmaceutických firem začne příští rok vyrábět pro Latinskou Ameriku vakcíny vyvinuté firmami Pfizer a BioNTech. Butantan sice již nemá platnou smlouvu pro výrobu vakcíny CoronaVac, ale má v úmyslu začít vyrábět účinnou látku a vyhodnocuje možnosti ji prodávat do zahraničí. Brazilští vědci také vyvíjí vlastní vakcínu určenou pro domácí i zahraniční trh.

Brazilskou imunitu prověří nová varianta omikron a také různá shromáždění během vánočních svátků. Mnoho měst, včetně Ria de Janeiro či Sao Paula, zrušilo oficiální silvestrovské oslavy. Kombinace proočkovanosti a imunity získané po těžké vlně nákazy představuje pro Brazílii „komparativní výhodu“, uvedl profesor Gostin. „Hovořit o vítězství je ale příliš brzy,“ dodal.