Nová doba je tu: Politika vystřídal profesionál

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Tomio Okamura a jeho hnutí SPD mají mnoho problémů, ale hlavu si z nich dělat nemusí. Předseda Svobody a přímé demokracie je totiž politickým profesionálem, pro něhož platí jiná pravidla. Na čem Okamurovi skutečně záleží a co ho může poškodit?

Tomio Okamura

Tomio Okamura,zdroj: Profimedia.cz

Česká politika je v pohybu: co platilo včera, dnes už neplatí, a naopak. Předseda SPD Tomio Okamura tak o sobě tvrdí, že je profesionální politik. Přihlásil se k tomu na svém facebookovém profilu a dodal, že chce "profesionálně prosadit" program SPD, kvůli kterému jeho hnutí volilo skoro 540 tisíc voličů.

Zdá se, že vstupujeme do nové doby, kdy lidé, kteří tradiční politiku obrátili vzhůru nohama a svůj úspěch postavili na tom, že ji odmítali, se k ní oklikou vracejí a prohlašují se za profesionální politiky. Ve skutečnosti však dávají slovu "politik" nový význam. Spojení "profesionální politik" je tak zavádějící, přesto má Okamura v něčem pravdu.

Můžeme ho nazvat profesionálem, politickým profesionálem. Takové označení přesně vystihuje, kým předseda SPD je. S tradiční politikou to nemá mnoho společného. A právě proto je Okamura tak úspěšný. Dokázal se přizpůsobit dnešní situaci, těží ze selhání svých předchůdců a vytváří dojem, že dává lidem, co si přejí.

Teď má plnou pusu programu svého hnutí a neustále opakuje, že SPD s jeho prosazováním neotálí, za politická koryta ho nevymění a od prvního dne po volbách s ostatními stranami usilovně jedná o podpoře při jeho prosazování. Představa, že Svoboda a přímá demokracie ve sněmovních volbách získala necelých 540 tisíc voličů kvůli svému programu, je ovšem mylná.

Hlasitý, výřečný i pracovitý 

Volební zisk Okamury není v první řadě zásluhou toho, co se píše v jeho programu. Možná dokonce jeho voličům na prosazení jednotlivých programových bodů tolik nezáleží. Předsedovi SPD stačí vyjadřovat názory a souznít s emocemi, které část občanů sdílí. To Okamura dělá a srdnatě se za ně bije. A protože to u mnoha témat dělá horlivěji než druzí, je výřečný a hlasitý a dodejme i pracovitý, nebo minimálně svou práci umí prodat, funguje to.

Když ministr spravedlnosti Robert Pelikán v rozhovoru pro Aktuálně.cz prohlásil, že je pro něj nepřijatelné být ve vládě, která by se jakkoli opírala o SPD, a hnutí označil za fašistické, Okamuru to nemusí moc trápit. Sice se naoko rozčiluje, že smyslem podobných prohlášení ministra Pelikána je poškodit hnutí ANO a zabránit smysluplnému a konstruktivnímu jednání o sestavení nové vlády, ve skutečnosti to pro něj mnoho neznamená.

Stejně tak, když předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Otázkách Václava Moravce na České televizi prohlásil, že Okamurovy "veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické," předseda SPD nad tím může jen mávnout rukou. Podobně když policie obvinila bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka kvůli jeho výrokům o homosexuálech, Romech a Židech. Okamurovi to všechno může být jedno.

Pro něho jako politického profesionála nové doby platí jiná pravidla. Říká, že po komunikaci s právníky jeho hnutí podá na ministra Pelikána trestní oznámení, a tváří se, že SPD nemá nic společného se svým někdejším tajemníkem. Ale to jsou jen tanečky, které nemají větší význam.

Okamuru by možná mrzelo, kdyby zásluhou Roberta Pelikána, případně dalších ministrů za hnutí ANO, kterým se podpora SPD moc nezamlouvá, zkrachovala jednání s Andrejem Babišem. V tomto ohledu však mnohem více záleží na tom, jak dopadnou vyjednávání mezi hnutím ANO a sociálními demokraty. A nic naplat, jak Babiš neustále opakuje, vládnutí spolu s SPD a KSČM není jím preferovaná varianta.

Hra na program a konstruktivní hnutí 

Je zjevné, že by raději vládl s ČSSD a s podporou komunistů. A Okamurovo hnutí si jen ponechává v záloze, aby jím mohl vyhrožovat. A možná ho použije, když nebude zbytí, to však s jistotou nevíme. Předseda SPD si to uvědomuje a počítá s tím. Důležité pro něj je hrát hru na konstruktivní hnutí, které dělá vše pro to, aby prosadilo svůj program, a které je aktivní a bez ustání pracuje.

Zároveň dává najevo, že se nikam necpe, a pokud by na něj náhodou přišla řada a Andrej Babiš ho skutečně potřeboval a povolal ho do služby, bude to příjemný bonus. Okamura má rovněž zastání u prezidenta Miloše Zemana a sebevědomí mu dodává i to, že není jasné, jak jednání mezi Babišem a sociálními demokraty dopadnou. Docela dobře se mohou zaseknout na personálních otázkách.

Případně jejich výsledek může narazit ve vnitrostranickém referendu, které chce ČSSD uspořádat. A i kdyby se všechno dojednalo a referendum dohodu schválilo, zdaleka ne všichni poslanci za sociální demokracii ji musí respektovat. Připomeňme, že mezi nimi je také Bohuslav Sobotka, Milan Chovanec či Lubomír Zaorálek, kteří z vládnutí s trestně stíhaným Babišem rozhodně nejsou nadšeni.

Političtí profesionálové a jejich vazba na občany 

Okamurova politická profesionalita má nakonec leccos společného s profesionalitou Andreje Babiše, který je rovněž politickým profesionálem svého druhu. Oba vědí, že mohou porušovat pravidla a dělat věci, které byly donedávna nemyslitelné. A už nezáleží na tom, zda jde o urputné lpění na funkci premiéra, i když jsem trestně stíhaný, nebo nepravdivé řeči o tom, že pracovní tábor v Letech nebyl oplocený. Jediné, co si musí pohlídat, je, aby si udrželi voliče, ke kterým mluví.

Oba to dělají přímo a vědí, co mají říkat, aby o ně nepřišli. Jediné, co jim tak může zlámat vaz, je, když se tahle vazba mezi nimi a částí občanů naruší. To se může stát, když je v něčem vážně zklamou, případně jim přestanou dodávat další a další doklady toho, jak se snaží a pracují v jejich prospěch.

Důležité je také nezaspat a neopominout téma, které by jejich voliči považovali za podstatné. Zvlášť významné je to pro Okamuru, u kterého na jednotlivých tématech záleží více než u Babiše. Předsedovi SPD tak v minulosti pomohlo, že hbitě zareagoval na migrační krizi a toto téma postavil do popředí své předvolební kampaně.

Případní odpůrci politických profesionálů to nemají snadné. Tím, že budou poukazovat na trestní stíhání nebo neonacistické či fašistické názory, od nich pravděpodobně jejich voliče neodlákají. Političtí profesionálové se o ně zřejmě budou muset připravit sami. Nikdo další, kdo by to udělal za ně, tu zatím není. Snad jen Piráti, kteří mají mezi politické profesionály rovněž nakročeno.

Tagy: Česko domácí hnutí Ano česká politika Svoboda a přímá demokracie SPD

Zdroje: Vlastní