V roce 2010 začaly v Mali operovat islamistické skupiny a postupně rozšířily své působení také na sousední Niger a Burkinu Faso. Kontrolují některé oblasti a organizují útoky na vojáky i civilisty.

Na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN a žádosti malijské vlády rozhodla Rada Evropské unie v roce 2013 o zřízení mise EUTM Mali. Mise je nebojová a je zaměřená na výcvik, vzdělávání a poradenství. Jejím hlavním úkolem je pomoc při budování a výcviku malijské armády, aby dokázala samostatně čelit útokům teroristických skupin, zajistit suverenitu a teritoriální integritu země a chránit civilní obyvatelstvo. Nově se úloha EUTM rozšířila o výcvik armád G5 Sahel (Mauretánie, Burkina Faso, Mali, Niger a Čad).

Česká republika v Mali působí od počátku fungování mise, tedy od roku 2013. Čeští vojáci se starají o bezpečí jejího sídla, podílejí se na ochraně instruktorů a od poloviny loňského roku misi sedm měsíců veleli. Jak tento týden uvedl ministr obrany Lubomír Metnar, české speciální síly by mohly v Mali působit i po roce 2022, do kdy mají schválený mandát.

Česká republika podle ministerstva vidí ve výraznějším angažmá v Africe nutnost, čeští vojáci zároveň v zemi působí i v rámci mise OSN MINUSMA. „Zapojení do misí v regionu Sahelu vnímám jako jeden ze stavebních kamenů úspěšného boje s terorismem a nelegální migrací. Působení v Mali se stalo pro české vojáky jednou z nejdůležitějších zahraničních operací a odvádějí zde výbornou práci,“ uvedl Metnar.

Armáda loni pozabíjela více civilistů než teroristé

Bezpečnostní situace v Mali, Nigeru a Burkině Faso se ale výrazně zhoršila. Navzdory dílčím taktickým úspěchům v boji proti islamistům už více než osm let prakticky neuplyne den bez ozbrojeného útoku či výbuchu podomácku zhotovené nálože či bez útoku na civilisty. V lednu počet uprchlíků z regionu překročil hranici dvou milionů.

Problematické je především to, že malijské bezpečnostní složky loni pozabíjely více civilistů než džihádisté. Je asi těžko obhajitelné, že vojáci Evropské unie cvičí příslušníky ozbrojených sil, kteří masivně porušují lidská práva. Je proto nezbytné navázat výcvik v Mali na zásadní reformy.

Reformní proces v zemi stagnuje a úspěch nákladné evropské mise je nepatrný. Malijská vláda kromě toho stále čelí narůstajícím požadavkům ze strany Evropské unie, které vzhledem ke slabým státním strukturám prostě nedokáže splnit. Mír, stabilita a rozvoj jsou přitom společným cílem jak EU, tak malijské vlády.

Buď budou reformy, anebo končíme s výcvikem

Mali zkrátka potřebuje efektivní bezpečnostní složky, které by měly důvěru obyvatelstva, a civilní vládu, která by je patřičně kontrolovala. Potíž je v tom, že většina malijské armády je neustále v akci. Restrukturalizace by tak na sebe navázala značnou část její kapacity, která by pak chyběla v terénu. Bez strukturální reformy ovšem efektivní organizace ozbrojených sil není možná a příležitostné školení o lidských právech ve své současné formě nemůže změnit strukturální problém, jakým je beztrestnost a korupce.

Přehmaty bezpečnostních sil vedou k rostoucí nedůvěře obyvatel vůči malijské vládě a k tomu, že teroristické skupiny nemají nouzi o příliv nových členů. Bezpečnostní síly, které obyvatelstvo účinně a důsledně chrání, naopak posilují důvěru obyvatel vůči státu, stejně jako různé humanitární projekty a místní správu.

Evropská unie a Mali by se proto měly dohodnout na společných závazcích a vzájemné odpovědnosti. Základním principem by mělo být závazné propojení výcviku s konkrétními reformami v bezpečnostním sektoru, které by měly zahrnovat transparentní personální politiku a logistiku, boj proti beztrestnosti a parlamentní kontrolu ozbrojených sil. Pokud se tyto reformy neuskuteční, měla by Evropská unie bojový výcvik postupně omezovat.