Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.

Evropský blok přichází s dosud nejcitelnějšími postihy vůči Bělorusku v reakci na květnové vynucené přistání civilního letu, po němž běloruské úřady uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. Podle Kulhánka se sankce dotknou bankovnictví, produkce ropy a plynu či zbrojního průmyslu.

„Opravdu to budou velmi robustní sankce, které běloruský režim rozhodně pocítí,“ prohlásil po jednání Kulhánek. Omezení se má týkat rovněž uhličitanu draselného neboli potaše, který se používá v průmyslu či k výrobě hnojiv a jehož je Bělorusko druhým největším světovým vývozcem.

Po dnešní politické shodě musí EU sankce technicky připravit, což podle ministra může trvat několik týdnů. Některé státy jako například Rakousko s ohledem na své ekonomické zájmy zprvu s podporou navrhovaných sankcí váhaly, avšak nakonec je země podpořily jednomyslně.

„Jsme v situaci, kdy jako EU musíme reagovat na to bezprecedentní chování běloruského režimu,“ komentoval to Kulhánek s odkazem na vynucené přistání letu označované řadou unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše za státní terorismus.

Ministři dnes také posvětili zákaz vstupu do EU a zmrazení majetku na jejím území pro osm desítek činitelů, mezi nimiž je například běloruský ministr obrany. Stejné postihy se týkají i osmi subjektů včetně institutu civilního leteckého provozu. Unie začala podobné postihy zavádět po loňských zmanipulovaných volbách a na sankční seznam postupně zařadila desítky lidí včetně samotného Lukašenka.

S ministry dnes pracovně posnídala jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která podle Kulhánka vyzvala unijní státy k co nejráznějším sankcím. Evropský blok přitom zároveň připravuje hospodářskou podporu ve výši až tří miliard eur (76 miliard korun), která má být vázána na demokratické změny v zemi. K nim však Lukašenko zatím nejeví zcela žádnou vůli a mezi diplomaty panují obavy, že se izolovaný běloruský vůdce může dostat zcela do područí ruského prezidenta Vladimira Putina, který Lukašenkův režim finančně podporuje.