Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise (EK) dnes v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.

Omezení se ovšem mají týkat již roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise přitom původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně Česka však cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.

„I poté, co se už nebudou nová auta se spalovacími motory vyrábět, nás čeká velmi dlouhá doba, co tu s námi jejich dědictví zůstane,“ prohlásil dnes místopředseda EK Frans Timmermans v narážce na to, že provoz dříve vyrobených aut nemusí skončit ani v polovině století. Současné omezování automobilových emisí funguje, ale samo o sobě nestačí, proto chce komise sáhnout ke stoprocentnímu omezení.

Automobilky sice budou moci benzinové a naftové vozy vyrábět i nadále, budou však muset hradit poplatky za překročení nulových limitů, což by výrazně prodražilo cenu těchto aut. Timmermans prohlásil, že podle některých odhadů se už v tomto desetiletí kvůli rostoucímu zatížení fosilních paliv a podpoře elektromobilů stanou elektrická auta levnější než ta klasická.

Řada automobilek již do produkce elektrických vozů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a dieselových aut v Evropě do 15 let. Někteří výrobci však požadují větší pružnost v termínech či výraznější veřejné investice do infrastruktury pro elektromobily.

Na ně pamatuje dnešní návrh komise, který počítá s tím, že členské země zajistí na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic dobíjecí stanici pro elektromobily. Jednou za 150 kilometrů by pak měli mít k dispozici načerpání paliva řidiči, kteří mají auto na vodík. Do roku 2030 by podle komise mělo být v EU pro elektromobily k dispozici 3,5 milionu dobíjecích stanic.

Obnovitelné zdroje

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost.

Energetika podle statistiky EK produkuje v zemích sedmadvacítky až tři čtvrtiny celkových emisí skleníkových plynů, proto na ni Brusel pamatuje hned v několika návrzích. „Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, musíme přeměnit evoluci v obnovitelných zdrojích na revoluci a zajistit, abychom na cestě k ní zbytečně neplýtvali energií,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simson.

Unijní státy tak budou muset do konce tohoto desetiletí více než dosud začlenit do svých energetických mixů zdroje jako vítr, slunce, vodu či biomasu. Právě spalování dřeva, které kritizuje řada ekologických organizací, se ovšem týká i změna pravidel. Elektrárny a teplárny na biomasu s kapacitou přes pět megawattů (MW) budou muset nově dokazovat, že produkují méně emisí než podniky používající fosilní paliva. Dosud se to týkalo pouze závodů od 20 MW.

Celá EU by podle dnešního návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám. Změny se podle představ komise dotknou i minimálního zdanění energií, které se má nově vypočítávat nikoli z objemu jednotlivých paliv, ale z jejich energetické hodnoty. Brusel také chce přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.

Unijní státy by se podle návrhu komise měly také snažit o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco v současnosti se každý rok v Evropě dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok. O návrzích začnou od podzimu debatovat členské státy a Evropský parlament. Jejich schválení se očekává nejdříve příští rok, kdy bude mít ve druhém pololetí předsednictví Česká republika.