Dnes je neděle 26. září 2021., Svátek má Andrea
Počasí dnes 25°C Polojasno

Některým solárním elektrárnám se zvýší daň, jejich podpora poklesne

Některým solárním elektrárnám se zvýší daň, jejich podpora poklesne
Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se nejspíše zvýší solární daň o 10 procentních bodů a současně se sníží jejich podpora | zdroj: Profimedia

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora.

Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta.

Státu by tato změna mohla ušetřit miliardy korun. Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má nově činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek.

Ministr průmyslu Karel Havlíček již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy Kč v rámci IRR. Podle Havlíčka jde na podporu obnovitelných zdrojů nyní ročně 47 miliard korun. Z toho 27 miliard Kč jde ze státního rozpočtu. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl. I když dnes Havlíček podpořil třeba návrh zpravodaje Pavla Pustějovského, aby vláda mohla i přiměřenosti podpory formou IRR rozhodovat vládním nařízením, Sněmovna to nepřijala.

Havlíček dnes před poslanci označil zákon za klíčový. Řekl mimo jiné, že řeší transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností, a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje. Umožní také přechod k čisté mobilitě v dopravě. Zdůraznil, že zákon umožní udělat jednou provždy tlustou čáru za nešťastně zvoleným systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Stát by tento systém podpory měl až do roku 2030 vyjít podle Havlíčka celkově na 572 miliard korun.

Rozhodnutí Sněmovny Havlíček po schválení zákona označil za tlustou čáru za minulostí fotovoltaiky z let 2010. Zdůraznil, že změna podpory se netýká novějších projektů. Ta nemá být dále vázaná na provoz elektráren. Rozhodnutím Sněmovny má být snížena podpora fotovoltaických projektů z konce prvního desetiletí století víc, než vláda původně navrhovala. Změnu připsal Havlíček tomu, že poslanci přetaktizovali přijímání pozměňovacích návrhů. Zda předlohu ještě změní Senát, nechtěl předjímat.

Pro zákon jako celek nakonec hlasovalo 112 poslanců z klubů ANO, SPD, ČSSD, KSČM. Podle hlasovací listiny jich sice bylo 113, ale lidovec Pavel Bělobrádek dodatečně oznámil, že se zdržel. Zákon podpořila i Olga Sommerová z klubu TOP 09.

Poslanci odmítli návrh hospodářského výboru, který chtěl vložit navýšení podílu biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta. Stejný návrh Sněmovna již dříve také odmítla. Souvisí to s prodejem benzínu E10. Zvýšení podílu biosložky kritizovali hlavně Piráti. K největším výrobcům biolihu v Česku patří firma Ethanol Energy, vlastněná z poloviny Agrofertem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Pustějovský ale řekl ČTK, že povinnosti plnit cíle v přimíchávání biosložky mají distributoři, nikoli výrobci. Distributoři tak podle něj už postupují bez ohledu na platný zákon a nemusí přidávat pouze bioetanol z cukrové řepy, ale mají i jiné možnosti.

Zdroje: