Klíčová norma ekologické strategie EU určuje postup, jakým by měla unie v polovině století dosáhnout klimatické neutrality. Tedy neprodukovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážit například výsadbou nových stromů.

„Věda mluví zcela jasně. Pokud rychle neomezíme naše emise, výsledek bude katastrofální,“ komentovala schválení pravidel švédská zpravodajka návrhu Jytte Gutelandová z parlamentní frakce socialistů. Spolu s ní normu podpořilo 441 poslanců, proti hlasovalo 203 a 51 se hlasování zdrželo.

Norma, kterou ještě musejí formálně schválit členské země, převádí do právně závazné podoby závazek, na němž se státy a europoslanci shodli loni. Unie podle něho omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Řada poslanců zvláště z řad zelených usilovala o ještě přísnější závazek, a proto návrh nepodpořila. Kompromisní varianta vychází vstříc požadavkům členských států, z nichž některé včetně Česka považovaly 55procentní cíl za příliš ambiciózní.

Klimatická pravidla obecně definují opatření, která by unie měla přijímat na cestě k nulovým emisím. Rozpracování podrobných návrhů bude v příštích měsících a letech na Evropské komisi. Ta chce nejprve v polovině července představit ambicióznější závazky v podílu obnovitelných zdrojů energie či emisí z automobilové dopravy.

Dosavadní strategie počítá s předchozími nižšími cíli a očekává se, že nový návrh vyvolá mezi členskými zeměmi i například u automobilové lobby hlasité a dlouhé diskuse.