Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes -3°C Skoro jasno

Aktualizováno: Ať Putin rozhodne o Ukrajině jakkoliv, může počítat s podporou obyvatelstva

Aktualizováno: Ať Putin rozhodne o Ukrajině jakkoliv, může počítat s podporou obyvatelstva
Socha ruského prezidenta Vladimira Putina od francouzského umělce Jamese Colomina | zdroj: Profimedia

Asi 60 procent ruských občanů by podpořilo rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zahájit novou ofenzivu na Kyjev, ale 65 procent by také souhlasilo i s jeho rozhodnutím „speciální operaci“, tedy ruskou válku na Ukrajině, zastavit a podepsat mírovou dohodu. Vyplývá to z nového sociologického průzkumu, o němž dnes informoval deník Kommersant. Podle osloveného politologa tento zdánlivý rozpor souvisí s neochotou lidí přemýšlet o složitých politických problémech.

Skutečnost, že značná část Rusů by byla ochotná souhlasit s dvěma zcela protikladnými rozhodnutími Putina, lze podle politologa Alexeje Makarkina vnímat jako projev důvěry společnosti v prezidenta. Konkrétně se v průzkumu ukázalo, že 60 procent lidí by souhlasilo, kdyby Putin „zítra oznámil zahájení postupu na Kyjev“, 26 procent by bylo naopak proti. Jenže podobné výsledky zjistili autoři průzkumu také při otázce ohledně Putinova hypotetického rozhodnutí „zítra“ speciální operaci zastavit - 65 procent lidí by bylo pro a 28 procent proti.

Makarkin v Kommersantu uvedl, že na konci 80. a na začátku 90. let minulého století, kdy se hroutil komunistický režim, Rusové vedle svých každodenních starostí museli najednou řešit nový problém, a sice převzít odpovědnost za svá osobní rozhodnutí, což u části obyvatelstva vyvolávalo psychickou nepohodu. „Tehdy byla poptávka po tom, aby lidé u moci říkali v televizi, co má člověk správně dělat. Ale vláda mlčela. Část lidí byla potom ráda, když se objevil Putin, který odpovědnost převzal,“ vysvětluje Makarkin. Díky Putinovi mohli Rusové přestat přemýšlet nad politickými otázkami, a to je podle politologa důvod, proč mu tak silně důvěřují.

Autoři průzkumu ze společnosti Russian Field také upozorňují, že od poloviny března se poměr podporovatelů války na Ukrajině a jejích odpůrců téměř nezměnil. Válku, kterou Rusko zahájilo na konci února, nyní podporuje 69 dotazovaných, proti je 23 procent respondentů. Většina mužů, 62 procent, by přitom nebyla ochotna zúčastnit se bojů na Ukrajině, pokud by měla takovou možnost. Přání zapojit se bojů vyjádřilo 29 procent respondentů, nejčastěji lidé ve věku od 45 do 59 let. Přes polovinu respondentů si přitom myslí, že operace na Ukrajině se příliš protáhla.

Estonsko a Finsko chtějí, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza

Premiérky Estonska a Finska se vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru. Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Estonsko a Finsko se chtějí s ostatními unijními zeměmi dohodnout na pauze v udělování víz ruským občanům. Podle nich by nemělo být Rusům umožňováno trávit dovolenou v Evropě, zatímco jejich vláda vede válku proti Ukrajině. Estonská premiérka Kaja Kallasová dnes na twitteru napsala, že „návštěva Evropy je výsada, nikoli lidské právo“, a že nastal čas „ukončit turistiku z Ruska“.

Finská premiérka Sanna Marinová v pondělí řekla finské televizi Yle, že „není správné, že zatímco Rusko vede agresivní, brutální útočnou válku v Evropě, Rusové mohou žít normální život, cestovat po Evropě a být turisty“.

Estonsko i Finsko sousedí s Ruskem a jsou členy EU, která po invazi zakázala lety z Ruska. Rusové však mohou do obou států cestovat po zemi a zjevně pak odtud odlétají do jiných evropských destinací.

Televize Yle minulý týden informovala, že ruské společnosti začaly nabízet přepravu z Petrohradu na finská letiště v Helsinkách a Lappeenrantě, která mají přímá spojení s některými městy v Evropě. Z druhého největšího ruského města je to do Helsinek zhruba 300 kilometrů.

Některé unijní státy už Rusům víza přestaly udělovat, například Lotyšsko tento měsíc. O udělování víz Rusům mají jednat unijní ministři zahraničí na neformálním summitu 31. srpna v Praze. „Věřím, že na příštích zasedáních Evropské rady se bude téma probírat ještě intenzivněji. Můj osobní postoj je takový, že turistika by měla být omezena,“ řekla Marinová, jejíž země s Ruskem sdílí 1340 kilometrů dlouhou společnou hranici.

K zastavení udělování víz Rusům vyzval Západ v pondělním rozhovoru s deníkem The Washington Post také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by se přitom zákaz měl týkat všech Rusů. „Obyvatelé (Ruska) si vybrali tuto vládu a nebojují proti ní, nehádají se s ní, nekřičí na ni,“ prohlásil Zelenskyj. Prezident zdůraznil, že nejdůležitějšími sankcemi proti Rusku je uzavírání hranic. Domnívá se přitom, že Rusové by si měli žít ve vlastním světě, dokud nezmění své myšlení. 

Zdroje: