„Vojenští experti DNR potvrdili fakt, že Kyjevská čtvrť v Doněcku byla ostřelována ukrajinskými ozbrojenými silami, a upřesnili použité zbraně a směr palby. Nepřítel vedl palbu z pozic nacházejících se severozápadně od Doněcka a použil raketomety RM-70 ráže 122 milimetrů, dodaných Českem letos v dubnu,“ citoval TASS z komuniké. To upozornilo, že vypálené rakety byly vybaveny vysoce výbušnými hlavicemi se zvýšeným ničivým účinkem.

TASS dodal, že při sobotním ostřelování přišli o život dva civilisté v Petrovské a Kujbyševské čtvrti Doněcka, v Kyjevské čtvrti sedm civilistů utrpělo zranění.

Letos v květnu ukrajinský server Defense Express napsal, že české raketomety RM-70 byly již použity v bojích proti ruským invazním silám, které napadly Ukrajinu. O nasazení českých raketometů podle serveru svědčí i rostoucí počet videí, které zachycují střelbu z RM-70. Zprávy o jejich předání ukrajinským silám se objevily v dubnu, ale dosud se neví, kolik těchto vozidel má Ukrajina k dispozici.

Raketomety RM-70 mají podle ukrajinského serveru přednosti proti ruským raketometům BM-21 Grad, i když oba systémy využívají rakety stejné ráže 122 milimetrů. Především jde o podvozek, který u českého modelu místo šasi kamionu Ural využívá podvozek Tatra v uspořádání pohonu 8x8, což je spolu s lepším motorem výhodnější. Ale snad ještě důležitější je skutečnost, že podvozek Tatra umožňuje k raketometu umístit systém automatického nabíjení dalšími 40 raketami. Jejich vložení do raketometu trvá za pomoci hydraulického systému jen několik minut, zatímco ruční nabíjení BM-21 klidně zabere i hodinu. Výrazné zkrácení času nabíjení je mimořádné důležité v boji zaměřeném na umlčování nepřátelské palby, dodal server.

Raketomety RM-70 vznikly ještě v bývalém Československu, původně na šasi T-813 Kolos, v modernějších verzích na podvozku T-815. Raketomety se vyráběly v Dubnici nad Váhom. Na Slovensku později vznikla i modifikace, která využívá americké rakety.

Ukrajina oficiálně požádala o nový program pomoci od MMF

Ukrajina požádala o nový program od Mezinárodního měnového fondu. Doufá, že pomoc z programu obdrží v listopadu nebo prosinci, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Poslední půjčkou MMF pro Ukrajinu byla nouzová finanční podpora 1,4 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč) dohodnutá v březnu. K výši nové pomoci se premiér nevyjádřil.

Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko koncem minulého měsíce v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že Ukrajina si chce na podporu ekonomiky zničené válkou půjčit od MMF 15 miliard až 20 miliard dolarů. Program ve výši 20 miliard dolarů by byl po Argentině druhou největší půjčkou od Mezinárodního měnového fondu.

Ukrajina kvůli válce čelí v letošním roce poklesu ekonomiky o 35 až 45 procent. Její měsíční fiskální deficit činí pět miliard dolarů, což představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu země. Ta je závislá na zahraničním financování od západních spojenců.

Kyjev nyní samostatně jedná se zahraničními držiteli svých státních dluhopisů o dvouletém odkladu splátek. Ukrajinskou žádost o odklad už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.

Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.