Volební reforma označovaná zkratkou HR1 se podle agentury AP dotýká prakticky všech aspektů volebního procesu od financování kampaní až po hlasovací práva bývalých vězňů. Zákon pojmenovaný po Georgi Floydovi, který loni zemřel při brutálním zásahu policie v Minneapolisu, by zase zakázal škrcení podezřelých a skoncoval s konceptem „kvalifikované imunity“ pro policisty.

Vývoj ve sněmovně připravil půdu pro vyhrocenou bitvu v Senátu, který sice také kontroluje Demokratická strana, republikáni by ale za současného stavu mohli jejich plány pohřbít za pomoci pravidla, které umožňuje senátní menšině zablokovat hlasování o některých legislativních bodech. Sněmovnou oba zmíněné návrhy prošly navzdory téměř jednomyslnému odporu republikánských kongresmanů.

Cílem navrhovatelů je především zabránit netransparentnímu financování kandidátů ze strany bohatých sponzorů, rozšířit předčasné a dálkové hlasování či ukončit zažitou praxi účelového překreslování volebních okrsků ve prospěch jedné politické strany. Právo měnit hranice okrsků má napříště připadnout komisím jmenovaným jednotlivými státy. Opatření nazvané „zákon pro lidi“ by také obnovilo volební právo lidem odsouzeným za těžké zločiny.

Reforma se dostává do Senátu ve chvíli, kdy se napříč Spojenými státy projednávají republikánské návrhy o zavedení nových opatření komplikujících účast ve volbách. Zákon HR1 „vystaví stopku potlačování volební účasti, o kterém se teď debatuje,“ míní kongresmanka Nikema Williamsová z Georgie, kde je prosazování volebních restrikcí obzvláště markantní.

Podle republikánů v Kongresu zase návrh schválený sněmovnou vytváří prostor pro zásahy federální vlády do práva států organizovat vlastní volby a v konečném důsledku by zvýšením volební účasti pomohl demokratům. „Demokrati chtějí použít svoji nepatrnou většinu,... aby zajistili, že v příštích volbách nepřijdou o další křesla,“ řekl lídr republikánů ve sněmovně Kevin McCarthy.

Posílení trestní odpovědnosti policistů

Republikáni jsou také jednoznačně proti „Zákonu George Floyda o justici a policii“, který ve středu prošel poměrem 220 ku 212 hlasům. Opatření nese jméno černocha, jehož smrt v rukách policie loni na jaře vyvolala mezinárodní vlnu protestů proti „systémovému rasismu“ a policejní brutalitě.

Policistům by novela mimo jiné zakázala při zatýkání používat škrticí chvaty, které v posledních letech sehrály roli ve vícero kontroverzních případech. Také oslabuje jejich imunitu před žalobami za porušení práv podezřelých. Vyhlídky normy v Senátu jsou stejně jako v případě volebního zákona nejisté, přičemž mezi body, které se pravděpodobně budou přehodnocovat, patří podle AP zejména ustanovení o ukončení „kvalifikované imunity“.

Kromě zákazu škrcení a posílení trestní odpovědnosti policistů zákon předpokládá také zřízení národní databáze přečinů spáchaných strážci zákona. Vzniknout má při ministerstvu spravedlnosti a jejím hlavním účelem je zabránit, aby suspendovaní policisté našli práci u jiného policejního sboru.

Do Senátu po středečním vývoji doputoval druhý a třetí velký legislativní návrh v rozmezí několika dní, neboť o víkendu sněmovna schválila další obří balík opatření na oživení ekonomiky v čase koronavirové krize. Všechny tři návrhy mají podporu demokratického prezidenta Joea Bidena, který v pondělí v kontextu volební reformy hovořil o naléhavé potřebě „ochránit volební právo a integritu našich voleb“.

O den dříve se k tématu vyjádřil jeho předchůdce Donald Trump, který volal po razantním omezení korespondenčního hlasování a znovu nepravdivě označil podzimní volby za zmanipulované.