Bidenova vláda chystá do budoucna ještě další podobné kroky, například kvůli hackerským útokům proti americkým podnikům a úřadům, za nimiž podle vládních expertů stojí Moskva.

USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský exprezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.

Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Zatím není jasné, na které činitele konkrétně míří. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.

Navalnyj loni v srpnu zkolaboval na palubě letounu cestou ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Později byl v bezvědomí dopraven k léčení do Berlína. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Otravu Navalnyj připisuje prezidentu Putinovi a ruské tajné službě FSB. Kreml všechna obvinění odmítá a zpochybňuje i to, zda Navalnyj byl vůbec otráven.

Navalnyj se zotavoval v Německu do letošního ledna; po návratu do Ruska jej úřady okamžitě zadržely s odůvodněním, že porušil podmínky dříve uloženého podmínečného trestu. Tento trest soud nakonec změnil na nepodmíněný a opoziční představitel by měl ve vězení strávit 2,5 roku. Navalnyj své věznění označuje za politicky motivované. Jeho zadržení vyvolalo v Rusku masivní protesty, při nichž policie zatkla tisíce lidí.

Bidenova administrativa se chystá oznámit další kroky proti Rusku v příštích týdnech. Podle vládních činitelů chce reagovat zejména na velký kybernetický útok na federální úřady a soukromé společnosti, jehož rozsah zatím stále není zcela jasný a při němž mohlo dojít k úniku citlivých informací.

Sankce Evropské unie

Evropská unie dnes uvalila sankce na čtyři ruské představitele za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů. Mezi vysoce postavenými činiteli, k jejichž potrestání unie vůbec poprvé využila nový globální sankční režim, je i generální prokurátor Igor Krasnov či hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin.

Na trestech se minulý týden shodli ministři zahraničí všech 27 zemí bloku. Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do Moskvy, kterou řada zemí hodnotila jako fiasko. Borrell nejenže nevyjednal ruské vstřícné kroky v otázkách lidských práv, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc vůči EU volil ostrá slova a v době návštěvy Moskva v souvislosti s Navalným vyhostila tři evropské diplomaty.

Potrestané kvarteto vedle Krasnova a Bastrykina tvoří náčelník národní gardy Viktor Zolotov a šéf vězeňské služby Alexandr Kalašnikov. Všem unie zakáže vstup na své území a odřízne je od majetku, který zde vlastní.

Sám Navalnyj stejně jako Evropský parlament vyzýval k potrestání oligarchů napojených na Kreml, což by podle něj režim Vladimira Putina pocítil výrazněji. Mezi unijními státy však tato idea nemá potřebnou podporu, stejně jako další návrh europoslanců - přerušit stavbu plynovodu Nord Stream 2. Unijní státy dlouho hledaly shodu i na přijaté čtveřici jmen, která byla podle některých diplomatů ještě minulý týden nejistá kvůli odporu Maďarska.

Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Patrně nejznámější Putinův kritik se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu a letos v lednu byl krátce po příletu do Moskvy zatčen. Soud pak poslal Navalného na 2,5 roku za mříže za porušení pravidel podmíněného trestu. Ruské úřady odmítají, že by měly s otravou něco společného, spolupracovat na jejím vyšetření s EU však nechtějí.