Narodil se v květnu 1870 ve Washingtonu do rodiny Američanů irského původu pod jménem Hamilton Howard Fish. Jeho otec Randall Fish byl o 43 let starší než jeho matka Ellen, a není tady divu, že skonal, když malému Albertovi bylo pouhých pět let.

Otcova smrt posunula celou rodinu z beztak již nuzných podmínek hluboko pod hranici chudoby. Fish byl tedy na matčinu žádost umístěn do sirotčince Saint-John's, kde strávil další čtyři roky svého života. Právě zde byly napsány první řádky krvavého příběhu, který znechutil celý svět.

Noční můra z dětství

Týrání, kterým si zde prošel, Fishe těžce poznamenalo. Chlapci byli často krutě trestání, převážně bičováním. Toto trauma v něm probudilo sadomasochistické sklony, které jej pak provázely po zbytek života. "Byl jsem tam zavřený skoro do devíti let, tam se to všechno pokazilo. Nemilosrdně nás bičovali. Viděl jsem ostatní chlapce dělat věci, které by se dělat neměly," vzpomínal na své dětství.

Rodina Fishů měla již předtím značné problémy s psychickým zdravím: jeho strýce sužovala mánie, jeho matka byla schizofrenička a dva z jeho sourozenců byli drženi v psychiatrické léčebně. Neblahá zkušenost vyvolala i u Fishe vážné psychické potíže.

V roce 1880 získala jeho matka pozici úřednice a nová finanční situace umožnila, aby se Albert vrátil domů. Z jeho pozdějších výpovědí vyplývá, že už krátce po návratu se u něj začalo objevovat silně deviantní chování. Projevily se u něj urolagnie a koprofágie (tedy obsese konzumací lidské moči, respektive výkalů). Většinu svého volného času trávil buď v místních lázních, kde šmíroval ostatní muže, anebo psaním obscénních dopisů náhodným ženám, jejichž jména a adresy vyhledával v novinových inzerátech. Právě v této době si změnil jméno na Albert - po jednom ze zesnulých bratrů. A zrodilo se monstrum jménem Albert Fish.

V roce 1890 se přestěhoval do New Yorku, kde začal pracovat jako natěrač. Působil také jako homosexuální prostitut a využíval anonymity velkoměsta, aby sexuálně napadal male chlapce, převážně do šesti let věku. Většina jeho obětí byla mentálně zaostalá, případně šlo o příslušníky rasové menšiny, jelikož Fish považoval za méně pravděpodobné, že se takovými případy bude zabývat policie. Bohužel se ukázalo, že měl pravdu. A možná i proto se mu dařilo zločiny tak dlouho tajit.

Deviant v New Yorku

O osm let později mu matka domluvila sňatek s Annou Mary Hoffmanovou, s níž měl šest dětí. Ve stejném roce se v něm také po návštěvě muzea anatomie probudila posedlost mrzačením reprodukčních orgánů, která se postupem času rozrostla do obludných rozměrů.

Kolem roku 1910 Fish unesl mladíka Thomase Keddena a na odlehlé farmě ho po dva týdny brutálně mučil na přirození. Původně svou oběť plánoval i zabít, ale nakonec zpanikařil a od svého původního plánu upustil. Chlapce narychlo ošetřil a nechal ho v bezvědomí ležet na místě s desetidolarovou bankovkou a krátkým omluvným dopisem.

Ačkoli se mu pravou povahu jeho zločinů dařilo úspěšně skrývat, jeho okolí bylo jasné, že něco není v pořádku. Žena jej opustila a utekla s jeho kolegou. Poté, co se Fish několikrát neúspěšně pokusil zapojit své děti do zvrhlých sadomasochistických hrátek, se od něj distancoval i zbytek rodiny.

Byla to právě nejspíš tato osobní selhání, která vedla k eskalaci jeho násilných činů. V roce 1924 údajně začal slyšet hlasy, které jej naváděly k tomu, aby zabíjel děti. V hlavě se mu zrodil plán: unese dítě a pomocí svých "pekelných nástrojů" je pomalu umučí. Téhož roku bylo zaznamenáno několik podezřelých incidentů, kdy se Fish pokusil nalákat mladé chlapce či děvčátka. To, že šlo o něj, a čeho se tím ve skutečnosti snažil dosáhnout, ale vyšlo najevo až o léta později.

Dopis psaný démonem

Vytrvalé snahy nakonec nevyhnutelně musely přinést úspěch – a vyústily v jednu z nejznámějších vražd první poloviny 20. století. Pod záminkou, že hledá brigádníky, cestoval Fish po blízkém venkově, kde si vyhlédl jistého Edwarda Budda. Fish později přiznal, že mladíka plánoval znásilnit a zavraždit, nicméně při návštěvě farmy Buddových si rychle všiml jeho mladší sestry Grace a svůj plán změnil. Podařilo se mu dívčiny rodiče přesvědčit, aby ji s ním pustili na fiktivní oslavu narozenin jeho neteře. To bylo naposledy, co byla dívka spatřena.

Fish ji vylákal do nedalekého domu, kde ji uškrtil a během několika dalších dnů rozporcoval a pozřel její tělo. Jeho sadistické choutky v té době už zesílily natolik, že dovedly policii k jeho dopadení. Rozhodl se matce zesnulé Grace poslat dopis, v němž detailně popsal, co s její dcerou provedl.

Rodina dopis předala policii, a ačkoli Fish nebyl primárním podezřelým, byl nakonec zadržen, vzali jej do vazby a začal zdlouhavý soudní proces. Brzy se ukázalo, že jakkoli byla vražda Grace Buddové odporná, šlo jen o vrchol ledovce. Policie již Fishe hledala pro podezření z několika dalších vražd, spáchaných pod přezdívkami 'Šedý muž' a 'Bubák'. Celkově se mu připisuje osm vražd, z nichž se ke třem sám přiznal. Některé odhady hovoří až o stovce obětí, nicméně kvůli nedokonalosti metod používaných tehdejší policií nelze přesný počet určit.

Jehly a elektrické křeslo

Všem bylo jasné, že Albert Fish už nikdy nevyjde na svobodu. Bylo ovšem třeba rozhodnout, zda dostane doživotí, či elektrické křeslo. Zákony USA totiž neumožňují popravu duševně nemocných osob, a ačkoli nebylo pochyb o tom, že je Fish skutečně narušený, nebylo zcela jisté, jestli byl schopen domyslet důsledky svých činů.

V soudním procesu svědčila velká část jeho rodiny a známých i Fish samotný, který si pozornost náležitě užíval. Poprvé veřejně promluvil o zvrácených praktikách, které doma provozoval. Tloukl se prknem pobitým hřeby. Pojídal syrové maso, často psí nebo dokonce i lidské. Pomazával se hořlavinou a zapaloval si části svého těla. Místo masturbace si do genitálií zasunoval kovové hřebíky – následný rentgen ukázal, že kolem pánve má zarostlých 29 jehel.

Fish prošel celou řadou psychiatrických posudků, a ačkoli výsledky byly značně znepokojivé (dodnes například drží rekord jako osoba s největším počtem sexuálních deviací), rozhodlo se, že byl schopen posoudit dopad svých činů, a patří tedy na elektrické křeslo. Na něm skončil 16. ledna 1936.

Jeden z nejodpornějších vrahů světových dějin si i svou smrtí připsal jeden rekord: v 65 letech byl nejstarším vězněm popraveným v Sing Singu. Dopis, který zanechal svému advokátovi, nebyl nikdy zveřejněn, ale dodnes patří mezi nejvyhledávanější artefakty pro sběratele memorabilií spjatých se sériovými vrahy. Fishovy zločiny se také staly námětem snímku Šedovlasý pán z roku 2007.