Afghánistán se propadá do pekla. Na scéně se vynořili Rusové

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Středeční atentát v centru Kábulu znovu ukázal, že se v Afghánistánu nic nemění – a když, tak určitě ne k lepšímu. Stažení bojových jednotek mezinárodní koalice do země klid nepřineslo a zdá se, že se na scéně objevuje i staronový hráč - Rusko.

Atentát v diplomatické čtvrti Kábulu

Atentát v diplomatické čtvrti Kábulu,zdroj: Profimedia.cz

 

S více než devíti desítkami mrtvých a několika stovkami zraněných jde o jeden z nejhorších útoků, který kdy afghánskou metropoli postihl. Ranní výbuch poškodil mimo jiné budovy německé a francouzské ambasády, mezi mrtvými jsou především afghánští civilisté.

Nálož byla umístěna v cisternovém autě na vodu a podle všeho ji odpálil sebevražedný atentátník. V oblasti se kromě ambasád nachází také prezidentský palác či zdejší hlavní sídlo NATO, což mohly být atentátníkovy cíle. Ulice, na níž nálož explodovala, je úzká a z obou stran obehnaná vysokými zdmi, které mají sloužit jako ochrana právě proti výbuchům.

Islamistický Taliban, který od svého svržení v roce 2001 bojuje proti Západem podporované afghánské vládě a v minulosti se přihlásil k řadě krvavých útoků v zemi, se tentokrát od atentátu jednoznačně distancoval. K podobným atentátům se ale v poslední době hlásí i místní odnož teroristické organizace Islámský stát.

Velký atentát byl jen otázkou času

Kábulský atentát není žádným překvapením a bylo jen otázkou času, kdy se něco takového stane. Dokonce i ve čtvrtích, kde sídlí ambasády či vládní orgány, docházelo v uplynulých měsících k velkým útokům. Právě výběrem takových cílů chtějí odpůrci režimu prokázat, že jsou schopni napadnout i přísně střežená místa.

Taliban kromě toho koncem dubna oznámil začátek jarní ofenzívy, do níž se obvykle zapojují i jiné extremistické skupiny. Ofenzíva každoročně následuje po období relativního klidu, když roztaje sníh a horské průsmyky jsou opět průchodné. Jejím cílem mají být především zahraniční jednotky v zemi a jejich vojenská infrastruktura, ale i afghánská armáda.

Taliban je podle expertů nejsilnější od roku 2001, kdy jej zahraniční armády v čele s USA zbavily moci.

Dalším významným faktorem, který vedl k atentátu, je zahájení postního měsíce ramadánu. Právě během něj dochází v muslimských konfliktních oblastech k častějším útokům. Důvody jsou dva: Jednak jsou bezpečnostní síly v této době vystaveny velkému tělesnému a psychickému vypětí, a jejich pozornost proto ochabuje. A navíc jsou centra měst obzvlášť plná lidí, kteří připravují večerní slavnosti k ukončení půstu. Atentáty jsou tak obzvlášť účinné.

Podle OSN bylo loni při bojích mezi vládními vojáky a povstalci, většinou bojovníky Talibanu, zabito přes 11 500 civilistů. Bojovníci Talibanu například už koncem dubna při útoku na armádní základnu u města Mazáre Šaríf na severu země zabili 140 vojáků a mnoho dalších zranili. V důsledku toho rezignoval afghánský ministr obrany a náčelník generálního štábu armády.

Přichází Rusko

Počet obětí středečního kábulského útoku přibližně odpovídá počtu bojovníků Islámského státu, které v polovině dubna zabila v této zemi americká "matka všech bomb". Nejsilnější nejadernou bombu GBU-43 se zhruba 11 tunami výbušniny svrhla americká armáda na jeskynní systém v provincii Nangarhár, který podle jejích informací sloužil jako úkryt bojovníků Islámského státu. Těch zahynula necelá stovka.

Od administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa toho o Afghánistánu zatím mnoho slyšet nebylo, USA ale zřejmě mají v zemi co do činění se staronovým hráčem: Američtí generálové tvrdí, že Rusko udržuje intenzivní kontakty s Talibanem, a možná ho dokonce vojensky podporuje.

Moskva totiž soudí, že právě Taliban je nejmocnější bariérou, která zabrání rozšíření vlivu Islámského státu v Afghánistánu. Bude jistě mnohem účinnější než ty nejsilnější americké bomby.

Ke konsolidaci slabé afghánské vlády takové spojenectví rozhodně nepřispěje. Rusové ale zjevně sázejí na to, že Taliban bude v budoucnu hrát v afghánské politice významnou roli. Až Američané ze země definitivně odejdou, zůstala by tu Moskva významným hráčem.

Rusko ovšem spojení s Talibanem odmítá a tvrdí, že se USA podobnými spekulacemi jen snaží maskovat neúspěch své afghánské politiky. Moskva nicméně opakovaně požaduje, aby byl Taliban přizván k dialogu o vyřešení afghánského konfliktu a aby byly zmírněny mezinárodní sankce vůči němu.

Afghánistán na zajištění bezpečnosti sám nestačí

Na jihu a východě Afghánistánu je Taliban tak silný, že se jeho bojovníkům loni v létě podařilo přiblížit ke Kábulu až na několik desítek kilometrů. Nesplnilo se ani očekávání, že působení Islámského státu v zemi je jen přechodný fenomén.

Po stažení bojových jednotek mezinárodní koalice sice v zemi stále zůstává menší zahraniční kontingent, který má za úkol především výcvik a podporu afghánských bezpečnostních sil. To ale nedokáže nahradit fungující stát, jemuž je Afghánistán vzdálen více než kdy předtím. Slabý je nejen vojensky, ale i politicky.

Západním tlakem vynucená koalice mezi prezidentem Ašrafem Ghaním a výkonným premiérem Abdulláhem Abdulláhem, která měla vytvořit rovnováhu mezi dvěma nejsilnějšími etniky v zemi (Paštuny a Tádžiky), je zablokovaná zákopovou válkou mezi oběma politiky.

Ztroskotala tak naděje, že by se z Afghánistánu stal samostatný stát, který by se dokázal postarat o vlastní bezpečnost. NATO chystá posílení své vojenské přítomnosti v zemi a už vzdalo myšlenku, že by stanovilo pevné datum svého definitivního odchodu.

Tagy: Afghánistán zahraničí Taliban Islámský stát afghánská politika válka v Afghánistánu terorismus a násilí vojenská mise v Afghánistánu

Zdroje: vlastní,Die Welt,Der Standard