Jak se daří českému obchodu s Ruskem: Rozhovor s ministrem Havlíčkem

ROZHOVOR EXKLUZIVNĚ - Magazín autor: Jiří Just

Nehledě na sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie, se českým firmám na ruském trhu začíná opět dařit. Jak rusko-český obchod reagoval na sankce a jak se mu daří nyní? Na to jsme se ptali českého ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka během jeho moskevské návštěvy. 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček,zdroj: Profimedia.cz

Propad vývozu do Ruska se letos zastavil. V prvních dvou měsících se export českých firem do Ruska zvýšil meziročně o 26 procent. Okolo třiceti procent se pohybuje také import z Ruska, jak oznámil Havlíček na 10. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a Ruskou federací.

Český ministr potvrdil, že v posledních letech měla složitá mezinárodněpolitická situace nezanedbatelné ekonomické dopady a vzájemný obchod klesal o desítky procent ročně. "Krize ve vzájemných ekonomických vztazích sice ještě není překonána, ale věřím že, jsme na dobré cestě," prohlásil.

V současné době struktura česko-ruské obchodní výměny mění a posouvá se k vyšší formě spolupráce. Řadě českých firem se podařilo odpovědět na nepříznivý vývoj situace v posledních letech a krizi proměnit ve svojí příležitost.

Po zasedání mezivládní komise poskytl Jiří Havlíček Tiscali.cz na toto téma rozhovor. 

  • Jaký význam má zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a Ruskou federací?

Smyslem naší návštěvy i koneckonců jednání mezivládní komise je potvrdit vzájemný zájem na spolupráci mezi českými a ruskými firmami. A to se, myslím, podařilo.

  • Jak ovlivnily sankce a kontrasankce působení českých firem na ruském trhu. Podařilo se efekt těchto negativních vlivů překonat?

V té první fázi se to pro české firmy, které působily nebo chtěly působit na trhu Ruské federace, projevilo jako určitý šok. Ale po tom počátečním šoku se nám, myslím, podařilo přetavit tu nepříznivou situaci v určitou příležitost. A to vidíme na konkrétních projektech, které se začaly realizovat v roce 2015 a dalších, které mohou být v současné době vnímány jako vzorové příklady pro spolupráci do budoucna.

  • O jaké projekty se jedná?

Je to například projekt společnosti Brisk Tábor na výrobu svíček do automobilů. Těm se daří velmi dobře. Podařilo se provést lokalizaci a udělit status ruského výrobce české společnosti TOS Varnsdorf, což je velký úspěch. Takových příkladů tady máme více. Myslím si, že to je dobrá cesta a je potřeba v ní vytrvat.

Úlohou nás, jako ministerstva nebo státní správy, je pomoci vytvářet dobré podmínky pro české firmy. Je to o tom, že se firmy budou vzájemně potkávat, častěji budou hledat možné společné cíle, společné projekty. To si myslím, že se tady podařilo. Jak na pondělním business fóru, tak v průběhu úterních bilaterálních jednáních. Je potřeba v tomto vytrvat a pokračovat.

Významné projekty českých firem v Rusku

Mezi významné české investory v Rusku patří Škoda Auto, Škoda Holding, PPF, Hamé, Farmtec, Alta nebo třeba Koh-i-noor.

Jeden z aktuálně nejúspěšnějších českých investičních projektů v Rusku je výroba zapalovacích svíček v Togliatti společností Brisk Tábor. Jihočeská firma působí na ruském trhu 22 let a je partnerem automobilek Avtovaz a Kamaz. Dnes má každá třetí svíčka v Rusku logo Brisk Tábor.

Společnost Pragoimex plánuje modernizovat v Sverdlovské oblasti tramvaje Tatra T3. V Ruské federaci jezdí okolo 5 tisíc vozů tohoto typu, které byly do země dodány od 60. do 80. let.

České firmy dlouhodobě působí v Moskvě, Republice Tatarstán, Sverdlovské oblasti či Uljanovské oblasti.

  • O jaké oblasti mají české firmy mají na ruském trhu nově zájem? Nebo se klasicky jedná o tradiční oblasti, kde máme dobrou pověst, jako například strojírenství?

Byli bychom rádi, kdyby se spolupráce více dostávala do oblasti inovací, společných investic, většího zapojení výzkumu a vývoje. To jsou perspektivní oblasti, kde bychom chtěli posílit. Jestli se nám to podaří do budoucna? Já doufám, že ano.

  • Rusy láká ekologické energetické strojírenství. Co mohou české firmy v této oblasti nabídnout?

Vidím zájem z ruské strany. Například v pondělí jsem jednal s ministrem průmyslu a inovací Republiky Baškortostán. Tam mají obrovský zájem na tom, aby se české firmy podílely na jejich energetických projektech, zejména pokud jde o zvyšování účinnosti. Mají zájem na vybudování kogeneračních jednotek. To je cesta, kterou se chtějí vydat. A my máme konkrétní českou firmu, která by se na tom chtěla podílet. 

  • Jaká je situace s výrobou letadel L-410? Daří se řešit problémy s financováním, které se objevily zpočátku roku? A jak vypadá rozjetí výroby letounů ve Sverdlovské oblasti?

 Daří. (Víc se k tomu ministr nevyjádřil, pozn. red.)

  • Hovořil jste s ruským protějškem o jaderné energetice? Projevují Rusové zájem o dostavbu JE Dukovany popřípadě JE Temelín po bankrotu Westinghouse? Sdělili konkrétní návrhy?

To určitě ne. Ruská strana je jednou ze šesti zájemců, kteří se chtějí na výstavbě nového jaderného zdroje podílet. Konzultace se vedou na standardní úrovni. Probíhaly na začátku letošního roku a budou probíhat i nadále. Tam jakýkoliv problém nevidím, ty konzultace běží. Příprava budování nového jaderného zdroje je dlouhodobý proces a určitě nebyla předmětem jednání naší komise.

Zmínil bych spíše možnost spolupráce mezi českými energetickými firmami a ruskou stranou na třetích trzích.

  • O co konkrétně jde?

Jedná se o projekty, které realizuje ruská strana. Ať už jde například o nové jaderné zdroje ve Finsku nebo Maďarsku.

Jak Moskva hodnotí česko-ruskou spolupráci? 

„Partnerství našich států je strategické,“ nechal se po zasedání mezivládní komise slyšet ministr průmyslu a a obchodu Ruské federace Denis Manturov. Rusko očekává v letošním roce výrazný růst vzájemného obchodu.

Manturov uvedl, že sankce uvalené na Rusko v zásadě neovlivnily hospodářské vztahy mezi Prahou a Moskvou. Rusko kladně hodnotí český zájem o zapojení do projektu kontroverzní plynovod Nord Stream 2, který má podstatně rozšířit dodávky ruského plynu na evropský trh mimo území Ukrajiny.

České firmy ve spolupráci s ruskými partnery by se mohly podílet na výstavbě jaderné elektrárny v Turecku a Jordánsku. K spoluprací již dochází na jaderných projektech v Maďarsku, Finsku a Bělorusku.

Tagy: Rusko Česká republika zahraničí domácí strojírenství vývoz český průmysl obchod a služby

Zdroje: vlastní