Vše začalo v lednu 2002, kdy tehdejší vedoucí finančního odboru městského úřadu Lubomír Baláš podepsal s ředitelem městské společnosti Vodovody a kanalizace pracovní smlouvu. Rozsah činnosti je 10 hodin práce týdně.

O rok poté mu tehdejší starosta Jan Tesař vedlejší práci povolil, účinným se totiž stal zákon o úřednících územních samosprávných celků. Mezitím Baláš povýšil, stal se tajemníkem prostějovského městského úřadu, tedy nejvyšším úředníkem ve městě. O nové povolení však již nepožádal. Podle právníků z organizace Frank Bold tak porušil zákon.

"Tajemníkovi magistrátu vzniká pracovněprávní vztah jmenováním. Vzniká tedy nový pracovněprávní vztah a předchozí písemný souhlas by na něj platit neměl," uvádí se v analýze organizace, která se zabývá ochranou životního prostředí a bojem proti korupci.

Od roku 2007 začal platit zákon o střetu zájmů, který nařizuje politikům a významným úředníkům každý rok podávat majetková přiznání. V nich musejí uvést, v jakých firmách podnikají, kde pracují mimo svou hlavní funkci či zda nedluží více než sto tisíc korun. Lubomír Baláš sice svou odměnu uváděl, vždy však tajil existenci onoho pracovně právního vztahu.

Takové porušení zákona je přestupkem a v říjnu to také uznal olomoucký magistrát, který případ posuzoval, protože se prostějovští úředníci vyloučili kvůli podjatosti. Potrestán byl však Baláš pouze za poslední rok, přestupky z minulých let jsou už dávno promlčené.

Co dělá tajemník ve vodárnách?

Šokující je však odměna, jakou Baláš za práci dostává. Například za rok 2015 si přilepšil o 157 tisíc korun, v některých letech to bylo ještě více. Celková částka přesahuje 1,3 milionu. V roce 2015 vycházela hodinová mzda na 1 308 korun.

Co však Baláš ve vodárnách skutečně dělá, je tajné. Podle jeho vlastních slov jde o zpracování písemných výstupů z jednání orgánů společnosti, kontrolu plnění přijatých opatření a plnění úkolů dle zadání představenstva.

Samotná vodárna však mlčí a výstupy z Balášovy činnosti poskytnout odmítá s tím, že není povinna poskytovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na celé situaci je ironický fakt, že až do této kauzy společnost informace normálně poskytovala.

Judikatura Nejvyššího správního soudu jednoznačně stanovuje, že společnosti, v nichž mají převažující podíl města a kraje, jsou povinny informace zpřístupnit. Pokud však vodárna tvrdí opak, občanům nezbývá, než se o informace soudit. "Odmítnutí poskytnutí informací, ačkoliv je k tomu zákonná povinnost, je nejčastěji prvním znakem určitého závažnějšího problému," myslí si Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci.

V případě, že se ukáže, že Balášova práce byla jen fiktivní, věcí se budou moci zabývat orgány činné v trestním řízení. Podobný případ nedávno zažil nedaleký Šumperk, kde je obžalován bývalý místopředseda prostějovských sociálních demokratů Jaroslav Králík za to, že poradenství, které fakturoval šumperské městské společnosti, bylo jen fiktivní.

Když zapomenete, že pracujete i někde jinde...

Několikáté porušení zákona však není pro vedení Prostějova žádný problém. Před časem tajemník Baláš opomenul lhůtu a nepřipomněl exprimátorovi města Miroslavu Pišťákovi, že má odevzdat majetkové přiznání. Tím jej fakticky zbavil odpovědnosti za přestupek.

"Nemyslím si, že by to dělal schválně, spíše to bylo nějaké pochybení," vyjádřila se sociálnědemokratická primátorka Prostějova Alena Rašková, která Baláše odvolat nehodlá. Podobnou argumentaci zvolil Baláš v přestupkovém řízení. Porušení zákona byla podle něj nedbalost a rozhodnutí správního orgánu příliš formalistické. Proti rozhodnutí s pokutou ve výši tří tisíc korun se odvolal k olomouckému krajskému úřadu.

"Osoby, které poruší zákon o střetu zájmů ve svém každoročním přiznání, se zpravidla vymlouvají na nedbalost či nepozornost. Přitom zákon o střetu zájmů je stručný a srozumitelný, a proto lze těžko si představit, že tajemník úřadu zapomněl na uvedení dalšího pracovního poměru," uzavřel Konieczny z Nadačního fondu proti korupci.

Lubomíra Baláše, který se v minulosti proslavil i protekčním výběrem uchazečů ve výběrových řízeních, nyní čeká další přestupkové řízení. Úřad bude posuzovat, zda neporušil zákon, když zapomněl stanovit lhůtu a když neměl povolení k výkonu vedlejších brigád.