Na účtech Prahy leží 39 miliard korun. Krnáčová a spol. nevědí co s nimi

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Rozvoj hlavního města se v posledních letech zbrzdil až zastavil, Praha neinvestuje a nezvládá přípravu nových projektů. V penězích přitom problém není: na bankovních účtech pražského magistrátu leží celkem 39 miliard korun, jak píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Adriana Krnáčová

Adriana Krnáčová,zdroj: Profimedia.cz

Praze sice rostou daňové příjmy a v prvním pololetí letošního roku hospodařila se sedmimiliardovým přebytkem, zda je to důvod k radosti je však sporné.

"Praha prožívá období, kdy ztrácí schopnost realizovat projekty, které si předsevzala a které jsou v rozpočtu naplánované," kritizuje vedení města zastupitel za Pirátskou stranu Miroslav Ferjenčík.

Hlavní město se sice chlubí tím, že jeho dobrou finanční kondici oceňují mezinárodní ratingové agentury, strategické investice ale stojí.

Strategie nedělat nic

Naplánované kapitálové výdaje se v pražském rozpočtu nedaří naplňovat a převádějí se z roku na rok. V roce 2015 byly například kapitálové výdaje čerpány jen z 62,5 %, "ladem" tak zůstalo více než šest miliard korun.

A první pololetí roku 2016 se netváří o nic lépe. Na investice šlo za prvních šest měsíců roku zhruba jen 16 % plánovaných kapitálových výdajů.

"Kapitálové výdaje jsou obvykle čerpány nejvíce v závěru roku, takže k určitému zlepšení ještě dojde," namítá ekonomická náměstkyně primátorky Eva Kislingerová.

FAKTA

Za rok 2015 celkové příjmy Hlavního města Prahy činily 70,8 miliardy korun a výdaje 58,3 miliardy. Přebytek byl tedy ve výši 12,4 miliardy.

Běžné výdaje činily za rok 2015 48,2 mld. Kč, kapitálové výdaje pouze 10,1 mld. Kč

Rozpočet na 2016 byl naplánovaný jako schodkový: příjmy ve výši 50,1 miliard, výdaje 67 miliard.

Ke konci června byl pražský rozpočet v přebytku 7,2 miliardy korun.

Běžné výdaje byly za prvních 6 měsíců byly splněny na 48,3 %, kapitálové výdaje ale pouze na 15,68 %.

Skutečný stav ukazuje ale nejen život v Praze, ale i pohled na stránky magistrátního odboru strategických investic, ten na úřední desce aktuálně prezentuje deset chystaných projektů.

Mezi nimi například stavbu kolektoru na Hlávkově mostě, veřejnou zakázku na právní zastupování ve sporu s ČKD Praha nebo projekt "zelené stěny" na křižovatce Malovanka, který Praha slibovala už před pěti lety.

Výmluvné je i to, jak neaktuální je oficiální stránka magistrátu "Projekty měnící Prahu". Město zde v budoucím čase píše například o Trojském mostě či o stavbě metra Dejvická – Motol.

Je zjevné, že Praha nezvládá utrácet peníze na investiční výdaje, tedy ty s dlouhodobým významem a dopadem. Chybí okruh kolem Prahy, plánovaný obchvat neustále ucpaného Vítězného náměstí je pouze na papíře, o stavbě rychlodráhy či dostavbě metra D se stále jen neurčitě mluví.

Podle opozičního zastupitele Jakuba Michálka (Piráti) jsou jen dvě možná vysvětlení: "Buď se předkládají projekty, které vůbec připraveny nejsou, což by mělo být jasné už v době přípravy rozpočtu, nebo ty projekty realizovat jde, ale z nějakého důvodu se to prostě zadrhne. Každopádně je to problém. Takhle se to město za chvíli rozpadne."

Praha má i problémy s výkupy pozemků, nezvládá přípravu veřejných zakázek, budoucnost (tím spíše konkrétní podoba) nového metropolitního územního plánu je ve hvězdách.

Jen dalším kamínkem do mozaiky komplikací je fakt, že po nedávném vyhazovu ředitele Petra Hlaváčka, je bez vedení Institut plánování a rozvoje.

Za nejvýznamnější nejbližší investici pražský magistrát na dotaz HlídacíPes.org označil čističku odpadních vod. Příprava na rekonstrukci  Ústřední čistírny odpadních vod přitom začala už před patnácti lety.

Pavel Bém se zlobí

Poslední dva roky jsou v podání vedení Prahy obzvláště tristní. První dva měsíce roku 2015 Praha hospodařila s rozpočtovým provizoriem, dalšího půl roku od října 2015 zažívala Praha faktické bezvládí poté, co zastupitelstvo odvolalo čtyři koaliční radní.

Vlastně ani nepřekvapí, že se se po několika letech strávených spíše v ústraní hlásí o slovo bývalý primátor Pavel Bém – ve sponzorovaných facebookových profilech i v rozhovorech a textech pro média.

"Nová doba ale sebou přinesla nové pořádky. Nikdo nedělá nic. Můžete si myslet, že Bém žere malé děti a že může za vše špatné, co se v Praze událo od dob primátora Vacka, ale za těch osm let, co jsem na tom pomyslném železném trůnu seděl, vzniklo objektivně mnoho projektů, které Praze prospěly," napsal Bém ve svém textu pro Echo24.

"Jen tak namátkou, otevřeli jsme šest stanic metra, nastartovali tunelový komplex Blanka nebo úspěšně obnovili město po devastující pětisetleté vodě. Dokážete vyjmenovat jeden jediný projekt, který se alespoň začal připravovat za těch šest let, co jsem mimo pražskou politiku? Já ne," napsal dále Bém.

Lze s ním polemizovat, nicméně důsledkem toho, že Praha není schopna rozjet potřebné investice, je právě i to, že nyní na svých účtech vykazuje nebývale vysokou hotovost.

A kde že Praha ty peníze konkrétně má? "Praha má peníze uloženy u celkem jedenácti finančních institucí a na řadě účtů," odpověděl tiskový odbor magistrátu jen obecně. Podobně nekonkrétní byla i odpověď na zhodnocení, respektive úročení těchto peněz: "Obecně platí, že úročení se odvíjí od aktuální situace na mezibankovním trhu s přihlédnutím k měnovým, produktovým a dalším specifickým faktorům."

V současné době jde tedy prakticky o nulu. Pro ilustraci: z uložených desítek miliard získala Praha v roce 2015 výnos zhruba 40 miliónů korun.

Co s těmi penězi?

Primátorka Adriana Krnáčová může argumentovat alespoň tím, že má peníze na horší časy.

"V této souvislosti je třeba zdůraznit, že hospodářský výsledek Vlastního města Prahy v letech 2009, 2010 a 2011 dosáhl kumulované ztráty 8,4 mld. Kč a pokud by město nedisponovalo adekvátní finanční rezervou, pak by v tomto období bylo vystaveno výrazným negativním důsledkům této vnější, tedy městem neovlivnitelné ekonomické reality," vysvětlil na dotaz HlídacíPes.org mluvčí magistrátu Vladimír Řepka.

Praha má i další variantu. Když neumí investovat, může alespoň umořit dluhy z úvěru u Evropské investiční banky. Tuhle cestu na jednání zastupitelstva připustila i ekonomická náměstkyně Eva Kislingerová:

"Je to jeden z kroků, který by svým způsobem tu velkou likviditu, kterou v současné době Praha má, pomohl řešit." Vzhledem k tomu, že si Praha půjčila za prakticky nulový úrok však taková varianta nedává velký ekonomický smysl.

O tom, jak se s penězi konkrétně naloží, se má prý rozhodnout až v rámci diskuse o rozpočtu na rok 2017.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko Praha domácí pražský magistrát komunální politika

Zdroje: Hlídací Pes