Komentář: Krajské volby bez krajských témat: Problémy obyčejných lidí nezajímají ani politiky, ani ČT
Krajské volby se blíží, kraje ale nikdo moc neřeší. I Česká televize chce své vysílání před krajskými volbami začít rozhovorem s prezidentem Milošem Zemanem a končit debatou s předsedy sněmovních stran. K čemu takový přístup ke krajům vede?
Kraje rozhodují o mnohém, co občany pálí, mají na starosti významnou část veřejných služeb, přerozdělují velké množství finančních prostředků, přesto ale nakonec ve vztahu ke krajským volbám převažuje to, že každý si na nich chce přihřát svou polívčičku. Také volební účast, která výrazně zaostává za volbami sněmovními (v roce 2012 do krajů 36,9 procenta a v roce 2013 do dolní komory 59,5 procenta), svědčí o tom, že krajská politika veřejnost příliš nezajímá, nebo alespoň to, jak je běžně prezentovaná.
Média a vedení celostátně působících stran si to uvědomují a své chování tomu přizpůsobují. Z jejich pohledu tak na krajských volbách není podstatné to, o co v nich ve skutečnosti jde, tedy kraje, jaká politika se v nich bude vést a v jakém stavu se jednotlivé regiony ocitnou, ale pouze dopady krajských voleb na celostátní politiku.
V celostátním měřítku se tak krajské volby nejčastěji stávají referendem o vládě či průzkumem o náladách voličů a podpoře celorepublikově působících politických stran, kdy se podle nich odhadují trendy ohledně toho, která uskupení jsou na vzestupu a která naopak na sestupu před nevyhnutelně se blížícími volbami do poslanecké sněmovny.
Řeší se dopad krajských voleb na vládní koalici, zda sestavování regionálních vlád nezhorší koaliční vztahy na vládní úrovni. Také se rozebírá a spekuluje o vlivu voleb na dění a pohyby v jednotlivých politických stranách, aktuálně například nakolik krajské volby oslabí předsedu České strany sociálně demokratické Bohuslava Sobotku.
Dejte tomu celostátní šmrnc
V tomto kontextu příliš nepřekvapí, že předvolební vysílání České televize ke krajským volbám letos začíná rozhovorem s prezidentem Zemanem a končí superdebatou, které se má zúčastnit hned devět předsedů stran zastoupených v poslanecké sněmovně. Jako by tím Česká televize dávala najevo, že je potřeba atraktivitu krajských voleb trochu zvýšit pomocí toho, že se zahalí do celostátního hávu, a hlava státu a předsedové sněmovních stran tomu dají tu správnou celorepublikovou fazónu a šmrnc.
Asi je třeba na něčem nahnat sledovanost a debaty přenášené z regionů, kterých se budou účastnit většinou nezmámí lídři kandidátek, to nejsou. Vyhnout se jim, když už se jedná o volby krajské, však úplně nelze a také je třeba něco vysílat, ale diváky spíše přitáhnou prezidentské bonmoty a přestřelky ostřílených parlamentních hráčů než povídání o problémech v tom kterém kraji. Jinak než snahou nalákat diváky si krok České televize nelze vysvětlit.
Když se neřeší to podstatné, ale sledovanost
Z hlediska celého formátu i krajských voleb jako takových by mnohem větší smysl dávalo, kdyby cyklus krajských debat, do kterých Česká televize vždy zve politické subjekty, jenž v tom kterém kraji získaly největší volební potenciál, uzavřela superdebata s uskupeními, které se jednotlivých krajských debat účastnily nejčastěji.
Pirátská strana kvůli tomu podala stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Radě ČT. Ke stížnosti se posléze přidala i Strana zelených. Piráti také vyzvali ředitele České televize, aby vysílání debaty zastavil nebo ve věci zjednal nápravu. Bez ohledu na to, jak celá záležitost nakonec dopadne, těžko za záměrem pořádat debatu s předsedy sněmovních uskupení vidět ze strany ČT snahu Pirátům či zeleným ublížit.
Lidem z České televize se spíše nezdálo dosti nosné a z marketingových důvodů dostatečně přitažlivé poslední debatu rámovat jako diskuzi stran, které mají největší šanci v krajských volbách uspět, ale lpěli na tom, aby šlo o debatu odkazující k vysoké politice odehrávající se za zdmi parlamentu. Byť by to ve výsledku mohlo znamenat jen drobné změny ve složení debatujících.
Do jednotlivých krajských debat zvala Česká televize lídry kandidujících subjektů na základě průzkumu měřícího volební potenciál, který si nechala vypracovat agenturami Median a STEM/MARK. Sociolog Daniel Prokop působící právě v agentuře Median pro Deník Referendum shrnul, že ve dvou krajích má vyšší potenciál ČSSD, v jednom je remíza, ve dvou krajích je odstup ANO a ČSSD pod statistickou chybou, v jednom vede STAN a v sedmi má nejvyšší potenciál ANO s odstupem vyšším, než je statistická chyba.
Nebezpečné vyprazdňování krajské politiky
Podle Prokopa tradiční strany nezastavily úbytek hlasů a podpora mezi jednotlivými politickými uskupeními se tříští. Ve výsledku si tak podle něj lze představit, že Babišovo hnutí zvítězí v osmi až deseti krajích, ale stejně tak se může stát, že ANO vyhraje ve třech, ČSSD ve čtyřech či v šesti krajích a šest si jich rozeberou menší formace, jako je KSČM, KDU-ČSL, STAN, případně některé regionální koalice.
Čelíme tak zajímavému paradoxu. Voliči jsou zjevně unaveni tradičními politickými stranami a tím, jak se u nás politika posledních 25 let provozuje, ale politické strany i média jim právě takovou politiku s nemalou setrvačností předkládají, teatizují a donekonečna řeší. Protože vychází z toho, že celostátní kauzy a výroky jednotlivých politiků nakonec přeci jen dokážou jejich pozornost upoutat.
Krajská politika tím pak trpí ještě víc než ta celostátní, protože se upozaďuje její skutečný a to nemalý význam. Voliči často neví, proč by vlastně do krajských zastupitelstev měli volit. Snaha krajskou politiku vztahovat k té celostátní tak ve výsledku vede k jejímu vyprazdňování, tedy minimálně v očích voličů, k poklesu zájmu o ni a k nízké voličské účasti.
Přitom na čem jiném by šlo zájem o věci veřejné, které se už dávno staly vyčpělým termínem, oživovat a povzbuzovat než na komunální a krajské politice, která je voličům nejblíže. Předpokladem k tomu ale je v krajských volbách řešit skutečně kraje, byť to často nemusí být snadné. A Česká televize by v tom měla jít příkladem.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |