Kdepak změny, s tím na Němce nechoďte. V Německu musí být "ordnung", tedy pořádek. Jak jinak, Deutschland přece musí zůstat ostrovem klidu v rozbouřeném západním světě.

Konzervativci z koalice křesťanských demokratů (CDU) a křesťanských sociálů (CSU) proto našim západním sousedům do příštích voleb znovu nabídnou "jistotu" – Angelu Merkelovou, potřetí recyklovanou, ale pořád funkční.

Žádné překvapení. Konzervativci jsou v politice od toho, aby udržovali (konzervovali) staré pořádky. A právě ty šéfka CDU "Mutti" (máma) Merkelová v německé politice ztělesňuje.

Předčasně odepsaná

Ještě před rokem ji kdekdo odpisoval. Preference jí poklesly pod padesát procent a ruce od ní dával pryč i Horst Seehofer, bavorský premiér a šéf sesterské Křesťanskosociální unie. Zazlíval Merkelové to, co většina Bavorů i Němců: Vítací politiku vůči imigrantům.

Pozvánka uprchlíků ze Sýrie a dalších muslimských zemí do Německa i otevřená náruč, s níž je Merkelová vítala, zpočátku Němcům imponovala. Jenže později se dovtípili, že náklady na tuto politiku mnohonásobně převýší její výnosy a také to, že není bez rizik. Německo bylo vystrašeno a šokováno násilím imigrantů vůči ženám i terorem.

Mezitím Křesťanskodemokratická unie prohrála v pěti zemských volbách a deník Frankfurter Allgemeine Zeitung otvíral své vydání titulkem "Vláda Merkelové se hroutí".

Angela však před Němce předstoupila s pokáním. Přiznala, že nebyla dostatečně prozíravá a že její vláda nebyla na uprchlickou vlnu připravena. Ujistila, že se to nebude opakovat a dohodla pakt s tureckým sultánem Erdoganem, který příliv uprchlíků výrazně omezil.

Aktuální průzkum agentury Emnid pro týdeník Bild am Sonntag ukázal, že Němci Merkelové uvěřili, vzali ji na milost. Za kancléřku si ji teď přeje 55 procent dotázaných, 39 procent je proti. Ještě v srpnu byl tento poměr 50 ku 42.

Hvězda Merkelové nezáří tak silně jako v minulosti, zase však stoupá.

Maják v bouři

Za rostoucími preferencemi dcery luteránského pastora je pochopitelně i ekonomika. Německo dlouhodobě vévodí eurozóně, má nízkou nezaměstnanost, vysokou produktivitu, kladnou obchodní bilanci a přebytkový rozpočet.

Merkelové hrají do karet rovněž nejistoty v západním světě. Po brexitu a vítězství nevyzpytatelného Donalda Trumpa nejspíš padne italský premiér Matteo Renzi (dá se předpokládat, že prohraje referendum o reformách ústavy). A kdo ví, jak dlouho se udrží předsedkyně britské vlády Theresa Mayová, jejíž postavení spolu s librou citelně zesláblo. Příští rok na jaře zase budou volby ve Francii, kde si dělá zálusk na prezidentství nacionalistka Marine Le Penová, která hlásá, že Evropská unie je "hrobka francouzských nadějí" a euro označuje za "škůdce francouzské ekonomiky".

Na Německo a na rozvážnou Merkelovou se proto stále častěji pohlíží jako na maják nad rozbouřenými vodami.

"Rozdělená Evropa vidí v Německu nejvlivnější zemi. Vkládá do něj naděje, že vyřeší problémy, které na kontinentu přetrvávají," napsal deník Die Welt. Newyorské Timesy zase pasovaly Merkelovou na "poslední ochránkyni západních svobod" a připomněly její příkladnou neústupnost vůči vládci Rusi Vladimiru Putinovi. Časopis Forbes, který Merkelovou šest let po sobě vybral za nejmocnější ženu světa, o kancléřce tvrdí: "Je páteří Evropské unie, osud eura spočívá na jejích bedrech."

Taková hodnocení Němcům přirozeně lahodí a Merkelovou posilují. "Angie" je pokládána za žádanou političku, a tak Němcům zase může nabízet své služby. "Lidé by v této době měli málo pochopení, kdybych své zkušenosti, schopnosti a talent znovu nedala do služeb Německu," pravila v neděli, když zvěstovala svou kandidaturu.

Kde je konkurence?

V konzervativní koalici nemá Merkelová reálnou alternativu. Jediný politik z CDU, který jí je před ní v žebříčcích důvěryhodnosti poráží, je ministr financí Wolfgang Schäuble. Jeho nevýhodou je však vysoký věk, je mu 74 let (Angela je o tucet let mladší).

Tak šel čas s "Mutti Merkel" | zdroj: Profimedia

V posledních letech byla za korunní princeznu CDU a příští vůdkyni konzervativní koalice označována ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Jenže zastávala identickou uprchlickou politiku jako Merkelová, a tak zůstala v kancléřčině stínu. Jako příští vůdce CDU/CSU byl také zmiňován šéf CSU Seehofer. Lidé z vedení CDU ho však pokládají za potížistu, sotva by ho vynesli do čela nejmocnějšího politického seskupení v Německu.

Angela si vede dobře nejen ve vlastní straně a v koalici, ale také ve srovnání s lídrem sociálních demokratů (SPD) Sigmarem Gabrielem, jehož si jako kancléře žádá třikrát méně Němců než Merkelovou. Příznivě se pro Merkelovou vyvíjí i žebříček stran.Bloku CDU/CSU dávají aktuální průzkumy 32 až 35 procent hlasů, druhým sociálním demokratům 21 až 23 procent.

Za nejreálnější koalici po příštích volbách je proto pokládán tandem CDU/CSU s SPD. Vyloučit nelze ani seskupení CDU/CSU se Zelenými.

Ve stopách gigantů

Merkelová poprvé s CDU vyhrála volby v roce 2005. Pak ji konzervativci s pomocí voličů dvakrát jako kancléřku recyklovali – v letech 2009 a 2013. A příští rok na podzim může být recyklována potřetí.

Pokud by čtvrtý termín získala, stala by se jedním z nejdéle sloužících německých kancléřů. Vyrovnala by se svému mentorovi Helmutu Kohlovi, který vládl Německu šestnáct let (1982 až 1998) – stejně jako Konrad Adenauer (1949 až 1963).

Rok před volbami na to má Angela Merkelová dobře zaděláno.