Když se zpráva s titulkem "Jak Rusko zvolí českého prezidenta" objevila na ruském zpravodajském webu URA.ru, čeští novináři, kteří se specializují na Rusko, se ji rozhodli ignorovat. Už na první pohled je totiž jasné, že jde o nesmysl. Někdo se však bohužel nechal nachytat a článek přeložil s dovětkem, že si mají lidé udělat obrázek sami.

Nikdo nechce podceňovat analytické schopnosti čtenářů, v tomto případě však jde o text, se kterým bylo potřeba nakládat s co největší opatrností a doprovodit ho nejen vlastním komentářem, který by upozornil na případné chyby nebo problematické pasáže, ale také komentářem odborníků tak, jak to například učinil Ondřej Soukup na webu Hospodářských novin. 

V článku z ruského webu, který informuje především o událostech na Uralu, je takové množství chyb, že to v podstatě vylučuje jeho pravdivost. Pokud se nějaká česká redakce přece jen rozhodla ho zpracovat, měla si položit otázku, proč vůbec vznikl a nakolik odpovídá reáliím (jak ruským, tak i českým).

Informační zranitelnost

Faktem je, že by se zpráva z ruského webu rozšířila v českém informačním prostoru tak jako tak. Převzaly by ji (více či méně obskurní) blogy, sdíleli by ji uživatelé na sociálních sítích. Důsledky šíření obdobných neověřených či zcela nepravdivých informací přitom mohou být katastrofální a společnost by se proti tomu měla bránit z vlastního pudu sebezáchovy.

Jde o další připomínku, že se informační prostor rozmělňuje čím dál víc a situace začíná být neudržitelná. Ve chvíli, kdy selhává kontrola novinářů, nebo tam, kde žádná kontrola neexistuje a ani není možná, je nutné, aby do hry vstoupil stát, který je povinen chránit společnost nejen před fyzickými, ale i před informačními hrozbami nezávisle na tom, zda jde o cílený informační útok, nebo o dezinformaci, která se samovolně šíří internetem.

Za takřka ideální příklad toho, jak by to mělo vypadat, lze považovat reakci ministerstva vnitra. Jeho nově vznikající Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) upozornilo na některé chyby v ruském článku, resp. v jeho překladu.

1/2 Článek z RU médií o ovlivňování voleb v Česku je z anonymního zdroje a obsahuje na první pohled zjevné chyby: https://t.co/mMU2E2QBmW. pic.twitter.com/GTPOVYUg7v

— CTHH MV (@CTHH_MV) November 29, 2016

I když nejde o plnohodnotný rozbor, čtenářům to může sloužit jako dobrá nápověda, že s textem není něco v pořádku. Obavy z toho, že analytická skupina ministerstva vnitra bude jakýmsi nástrojem cenzury, jsou neopodstatněné, alespoň prozatím. Zato strach z toho, nakolik jsme v současné době informačně zranitelní, je víc než namístě.

Potřebná nápověda

Jak slibuje ministerstvo vnitra, cílem CTHH bude mimo jiné "vyhledávat a reagovat na některé články s dezinformačním či přímo záměrně lživým obsahem".

Kontrolu redakcí či ovlivňování obsahu médií v popisu práce mít nebude. "Centrum rozhodně nebude nikoho konkrétního "varovat", ani nehodlá nic "kontrolovat", nařizovat, měnit nebo jakkoli cenzurovat," vysvětluje Jiří Korbel z ministerstva vnitra.

Úkolem analytické skupiny bude neustálý monitoring informací, které se objevují ve veřejném prostoru. Pokud některou zprávu vyhodnotí jako rizikovou, upozorní na to veřejnost.

"V případech, kdy stejně jako v uvedeném článku bude vzneseno závažné, ale nepodložené obvinění a Centrum vyhodnotí informaci jako vysoce rizikovou pro vnitřní pořádek a bezpečnost státu, bude Centrum zprávu komentovat a doplňovat. Úkolem centra bude totiž mj. umožnit občanům získat ověřené vyjádření státu k dezinformacím, které ve svém souhrnu mohou velmi negativně a zcela zavádějícím způsobem ovlivňovat  veřejné mínění. Zároveň, pokud to bude možné, bude Centrum informovat i o opatřeních, která s identifikovanou hrozbou budou souviset," dodává mluvčí Korbel.

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám začne naplno fungovat od prvního ledna. Nezbývá než zalitovat, že nefunguje už dávno.