Vedení TV Prima nařídilo svým redaktorům, aby ve zprávách vykreslovali uprchlíky jako hrozbu. Na poradě vystoupil za majitele televize Luboš Jetmar, který novinářům řekl, že žil dlouhá léta v arabských zemích, ví jak to tam chodí, co jsou muslimové zač a že by se nerad dočkal toho, aby jeho dcera musela chodit v burce.

To je prý názor televize, takto se budou uprchlíci odteď prezentovat. Komu se to nelíbí, může dát výpověď. Etický kodex, který něco takového nepřipouští, se v tomto případě nemá řešit.

Po zveřejnění hrálo vedení TV Prima nějakou dobu mrtvého brouka, nakonec se zmohlo na podivné vyjádření, že vše bylo v pořádku, šlo o běžnou redakční poradu s diskusí, hledalo se nějaké stanovisko, pan Jetmar se jen přišel podělit o své zážitky z Arábie a Prima samozřejmě vysílá objektivní zpravodajství.

Těžko mohla televize přiznat to, co je stejně zjevné, a stejně tak to nemohla ani popřít. Proto její vyjádření vyznívá jako bohapustý blábol.

Zajímavější, než reakce televize, je reakce odborníků a také veřejnosti. Kolegové novináři se rozdělili na dva zhruba stejně velké tábory.

Ten první je pobouřen, poukazuje na porušení zákona, devalvaci novinářské profese a celkově zcela skandální přistup k novinařině, který Prima praktikuje. Ten druhý naopak tvrdí, že se nic tak zvláštního nestalo, dnes mají všechna média nějaký názor, podobných porad jsou možná desítky ročně, soukromé médium si může standardy práce nastavit, jak chce, a celé je to jen nepochopení novinářské praxe.

Podobných porad, byť možná ne tak explicitních a nátlakových, je skutečně mnoho. Média celkově, nejen televize, zastávají určité názorové spektrum. Například servery Echo24 nebo Neovlivni pohlížejí na fungování Andreje Babiše v politice výrazně jinak, než třeba Mladá Fronta nebo Lidové noviny.

V MF Dnes mohlo proběhnout po jejím převzetí Agrofertem mnoho porad, kde se řešilo, jak se nyní bude informovat o novém šéfovi a jeho politickém hnutí. Nahrávku nikdo nevynesl, takže se to nikdy nedozvíme, ale z podstaty věci by to bylo logický postup.

Čtenáři pak dobře vědí, jaký názor zmíněná média mají. Podobně to může být v mnoha dalších otázkách: Zeman, Rusko, Evropská unie, všechna zásadní témata, která dnes rezonují společností, mají svůj vlastní odraz v médiích, který se liší redakci od redakce.

Čtenáři a diváci se už naučili rozlišovat, kam je které médium orientované. Kdo si chce každý den užít nějakou tu kauzu ANO, ví, kam se podívat, stejně tak například příznivci a milovníci Ruska mají své weby, které je utvrzují v jejich světonázorech.

S tím právě souvisí i reakce veřejnosti na "skandální" poradu na Primě. Jistou část veřejnosti to sice zvedlo ze židlí, většina diváků ale drží Primě palce. Podle nich je to dobře a Prima jako jediná vysílá pravdu a vyvažuje lži a propagandu České televize (ta je jim tradičně trnem v oku pro své údajné "sluníčkaření").

Primě za její zpravodajství naskakují u jisté části veřejnosti body už dlouhou dobu. Jeden příklad za všechny - když vypukla kauza s podivným překladem slov iráckých uprchlíků o "přemalovaném kravíně", opět velká část lidí věřila Primě, přestože překlad jiných odborníků vyzníval jinak.

Lidé nechtějí objektivní zprávy. Chtějí zprávy, které potvrzují jejich názor a jejich vidění světa. To, co ho nepotvrzuje, nebo co mu odporuje, označují za propagandu a lži. Mnoho redakcí to už pochopilo a díky tomu tlačí sledovanost nahoru.

Žijeme v době, kdy se celá mediální scéna zásadně mění. Na klasická média tlačí nepřeberné množství serverů, blogů, youtuberů a streamových kanálů, zprávy se už přebírají z Facebooku a Twitteru.

Problémem dnes není objektivita, problémem je orientace v záplavě zpráv a nepřiznané ideologické zaměření. Odlišit hoaxy, zprávy ovlivněné určitými zájmy, recesi, subjektivní názory blogerů, je poměrně těžké. To vše pak soupeří s klasickým zpravodajstvím velkých médií a vydavatelství. Každý si dnes musí sám dát dohromady skládačku z informací a většinou si to poskládá tak, aby mu to zapadalo do jeho vlastního vidění světa. Tvoříme si své vlastní postmoderní pravdy a objektivity.

Prezident Miloš Zeman nedávno vyzval ke zrušení veřejnoprávní televize. V situaci, v jaké se nyní nacházíme, by to byla chyba. Ne proto, že by ČT pracovala bezchybně, ale proto, že je to jediné médium, které už ze zákona musí o objektivitu přinejmenším usilovat.

I když po objektivitě dnes ve skutečnosti není poptávka, přestože po ní každý volá, (koneckonců proto ČT leží tolika lidem v žaludku), pokud zmizí veřejnoprávní televize a nahradí ji státní, zbudou jen média, kterým půjde buď o komerční úspěch nebo propagaci určitých postojů či informací. 

Pokud bychom nakrásně chtěli mít objektivní média, musíme jako veřejnost objektivitu vyžadovat. Musíme pak ale počítat, že se ve  vysílání objeví i něco, s čím nebudeme souhlasit. Zatím na to nejsme ochotni přistoupit. A tak není divu, že pohled do smradlavé kuchyně TV Prima vlastně nikomu nevadí. Třeba ale jednou přijde ta chvíle, kdy nás - spíš než utvrzování vlastních názorů - bude zajímat skutečný svět...