Katolická církev poprvé v historii ukázala své hospodaření. Má zisk přes 100 milionů

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Více než miliardu korun použila církev v loňském roce na investice. Připravuje se tak na dobu, kdy stát přestane církvím poskytovat finanční příspěvky, píše Eliška Hradilková Bártová na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Církve v Česku sice dostávají od státu ročně téměř 3,5 miliardy korun, zprávy o hospodaření s veřejnými prostředky ale podávat nemusí.

Přesto se letos – poprvé v historii, katolická církev sdružující v Česku nejvíce věřících, rozhodla údaje o nakládání s financemi zveřejnit.

"Být dobrým hospodářem je pro nás nesmírně důležité, abychom mohli smysluplně, ve prospěch věřících i celé společnosti, vyvíjet svou činnost," konstatoval Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda České biskupské konference (ČBK).

V současné době získávají církve od státu každoročně příspěvek na činnost a ty, které uzavřely se státem smlouvu o vypořádání, získávají ještě finanční náhradu za majetek, který stát nemohl vrátit.

V letošním roce tak získaly církve od státu celkem 3,4 miliardy korun, v návrhu rozpočtu ministerstva kultury na nadcházející rok se počítá s částkou 3,3 miliardy korun.

Stát chce v následujících letech příspěvky církvím postupně utlumovat – o 5% s každým rokem, až v roce 2030 skončí úplně. Od roku 2043 pak přestane stát vyplácet také finanční náhradu.

Církevní investice

Největší částku ze všech církevních uskupení inkasuje ze státního rozpočtu Římskokatolická církev, která v loňském roce získala celkem 2,6 miliard korun. Z toho 951,4 milionů tvořila podpora na činnost a 1,6 miliardy byla finanční náhrada za nevrácený majetek.

Cirkve-sumy

Pro úplné zobrazení rozklikněte obrázek,zdroj:Hlídací Pes

Vzhledem k tomu, že o tyto sumy má v budoucnu katolická církev přijít, rozhodla se už nyní hledat jiné zdroje příjmů. Své investice směřuje do čtyř základních oblastí – zemědělství a lesnictví, nemovitostí, finančních investic a pak do investic v jednotlivých diecézí (jako např. pivovary, penziony, školy).

V loňském roce tak proinvestovala investovala celkem 1,2 miliardy korun.

Jako finanční nástroj využívá církev speciálního Katolického fondu zřízeného u ČSOB. Fond má zatím dva podfondy – růstový a výnosový, a připravuje se vznik ještě třetího – nemovitostního.

V loňském roce do nich církev investovala 558 milionů korun, letos do října pak dalších 940 milionů. S tím, že výnosnost byla podle údajů České biskupské konference vyšší než 4%.

"Musíme investovat vskutku promyšleně a zodpovědně, protože objem prostředků, které na tyto účely máme, je omezený. Při investicích navíc hledíme i na to, aby přinášely užitek společnosti," vysvětlil Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK.

Služby dle poslání

Další miliardu pak církev vložila do společensky prospěšných aktivit. Největší část prostředků – zhruba tři čtvrtě miliardy korun – šla na péči o kulturní dědictví.

"Římskokatolická církev se stará o 6 683 historických staveb, především kostelů a kaplí. Ty jsme po minulém režimu převzali často ve velmi špatném stavu a postupně se je snažíme opravovat a zachovat tak pro budoucí generace," uvedl generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.

Dalších více než 100 milionů korun vynaložila církev v roce 2015 na podporu škol a školských zařízení a zhruba stejnou částku investovala do projektů z oblasti zdravotnictví a sociální sféry. Přes 90 milionů korun církev investovala také do nákupu půdy a nemovitostí.

"Při této naší činnosti hledíme na to, abychom co nejvíce podpořili rozvoj regionů a nabídli i nová pracovní místa," říká olomoucký arcibiskup a místopředseda ČBK Jan Graubner a dodává: "Zemědělství a lesnictví jsou tradiční katolické oblasti podnikání a církev v nich své působení bude v následujících letech nadále posilovat."

Podstatnou částku 1,3 miliardy korun pak vynakládá církev na "služby dle svého poslání" a mzdy. V současné době zaměstnává církev přes 3 147 lidí, z toho je 1 721 duchovních.

Platy tvořily loni téměř miliardu korun, přičemž průměrná mzda kněží se pohybovala těsně nad hranicí 18 tisíc Kč hrubého měsíčně.

Celkem za uplynulý rok tvořily výnosy z hospodaření katolické církve 994 milionů korun, hospodářský výsledek po zdanění byl 108 milionů korun.

Eliška Hradilková Bártová pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: církve domácí katolická církev víra a náboženství pravoslavná církev

Zdroje: Hlídací Pes