Náboženské sekty se objevily až po sametové revoluci, kdy víra zažívala určitou renesanci. Menší uskupení odmítají zavedené náboženské autority, protože se považují za jediné pravé ztělesnění pravé víry. A podobně jako řada dalších "módních výdobytků", i sekty k nám pronikly většinou ze zahraničí.

Odpůrci kanibalistické transfúze

Jedním ze základních prvků společným pro všechny sekty je vyhrožování koncem světa. Blížící se armagedon zaručeně stmelí každé společenství. Člověka navíc zbavuje tíhy jeho obyčejného a bezvýznamného pozemského života, nabízí mu pocit nadřazenosti nad šedou masou, kterou čeká jistá zkáza, a také pochopitelně spásu. 

Svědci Jehovovi například svým ovečkám slibují, že se po závěrečné bitvě ujmou vlády nad světem. Jehovisté se v Česku objevili mezi prvními a v časech své největší slávy se pyšnili až 15 tisíci členy. I dnes na tom nejsou se svými 13 tisícovkami následovníků nijak bídně a patří mezi největší tuzemské sekty. 

S taktikou podomních prodejců nabízejí při osobních návštěvách dávku strachu se špetkou vykoupení. A vlastní originální výklad Bible, který pravidelně informuje, kdy přesně přijde konec světa. 

Nejkontroverznější část jejich učení, které naráží na společenskou realitu, je odmítání krevní transfúze. Považují to za určitý druh kanibalismu, protože nevidí rozdíl mezi krevní transfúzí, pitím krve a pojídáním jiného člověka. Evropský soud navíc potvrdil právo jedince nad vlastním tělem, čímž právně pojistil možnost odmítnout krevní transfuzi.

Moderní medicína a Jehovisti ale dokázali najít kompromis. Dnes platí zákaz přijímání "plné krve", která obsahuje všechny krevní složky. Doktoři podávají věřícím pouze jednu ze složek, například jenom krevní destičky, nebo plazmu, podle stavu pacienta.

Dříve platil u Jehovistů také zákaz očkování. Považovali to za určitou formu pohlavního styku se jiným organismem. V 50. letech ale tento zákaz zrušili.

Zneužitelné Hnutí grálu

V Česku sice neznáme případy hromadných sebevražd, rituálních vražd, nebo pokusů o vyhubení zkaženého lidstva nervovým plynem, nějaké drobnější skandály se přece jen objevily.

Dosud nejvážnějším případem bylo týrání dvou chlapců v Kuřimi u Brna. K jeho odhalení z roku 2007 pomohla náhoda. Jeden z místních naladil omylem při instalaci vlastní kamery vysílání ze sousedství, na jehož záběrech byl nahý a svázaný chlapec. Vyšetřovatelé následně zjistili, že skupina lidí kolem Josefa Škrly spojovaná s Hnutím Grálu systematicky týrala dva syny Kláry Mauerové. 

Hnutí Grálu se od kauzy distancovalo s tím, že jde o bývalé členy, kteří skupinu opustili několik let předtím. Některá média se dokonce musela hnutí omluvit za to, že ho s případem od začátku spojovala.

Experti na náboženský extremismus ale upozornili, že kniha Svatého grálu, kterou se řídí hnutí založené Němcem vystupujícím pod mystickým jménem Abd-ru-shin, může sloužit jako ideální příručka k sektářské manipulaci.

Přesně tímto způsobem pojal celou nauku i někdejší student FAMU Jan Dvorský, který na sebe upozornil širší veřejnost vztahem s dcerou herečky Mileny Dvorské. Dvorský po přečtení knihy Ve světle pravdy v sobě objevil inkarnaci Imanuela a založil hnutí Imanuelitů. Hnutí grálu jeho výklad odmítlo, ale to vzniku jedné z nejtvrdších sekt u nás nijak nezabránilo.

Lidé, kteří se s Dvorským spojili, rozprodali svůj majetek, opustili zaměstnání a rodiny a odstěhovali se do osad Parsifala Imanuela rozsetých po celé republice. V první polovině 90. let měla sekta několik desítek, možná stovek členů, kteří byli zcela izolování od okolního světa.

Jenže stále nepřicházející apokalypsa, zdravotní kolapsy v důsledku obráceného biorytmu a vylučování členů Parsifalem kvůli špatné barvě aury nakonec postupně hnutí rozložilo zevnitř. Samozvaný mesiáš se po pobytu v zahraničí vrátil s rodinou před několika lety zpátky do vlasti. Svou sektářskou minulost dodnes nepovažuje za něco špatného. 

Abstinenti na dvouleté pracovní cestě

Mezi sekty s nejlépe vypadajícími členy patří mormoni, jejichž misionáře snadno poznáte díky dobře padnoucím oblekům, jmenovkám na klopě a kostrbaté češtině. Většina z nich jsou cizinci, kteří v rámci povinné dvouletky v zahraničí šíří víru v zemi, která jim byla vybrána.

Vyznavači Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů si stejně jako většina obdobných odnoží křesťanství nárokují roli jediných opravdových křesťanů. Mormoni působí uhlazeně nejen díky svému vzezření, ale i díky spoustě zákazů - nesmějí tabák, alkohol, čaj, ani kávu, nebo větší množství masa. Ze svého výdělku odevzdávají církvi desátek.

I když je vyznavačů mormonského učení ve světě přes 15 milionů, v československém prostoru se podle posledních dostupných informací k církvi hlásí zhruba 2200 osob.

Církev hollywoodských hvězd

Světově nejlepší propagaci má bezpochyby scientologická církev. Tom Cruise nebo John Travolta se svým členstvím nejenže netají, ale církev aktivně vychvalují. Hvězda filmu Top Gun několikrát prohlásila, že jedině scientologie může zachránit svět.

Zhruba čtyři stovky členů v Česku lákají nové příznivce na letáček s tváří Alberta Einsteina a vstupním Oxfordským testem. Právě na zdánlivě vědecké základy scieontologové lákají nové členy. 

Většina spirituálních praktik má podobu psychoterapeutických terapií, které využívají různé přístroje. Například při takzvaném auditingu je prostřednictvím přístroje, který připomíná primitivní detektor lži, odhalen negativní zážitek (engram). Auditor se následně snaží s účastníkem sezení problém vyřešit.

Kurzy ale nejsou zadarmo a ceny se pohybují v řádu několika tisíc korun. Třeba detoxikační kůra k pročištění organismu stojí 25 tisíc korun. Kdo se církvi upíše na dva roky, ale získá slevu. I když, jak se to vezme - čeká ho totiž spousta neplacené práce včetně roznášení letáků a pokud ji nesplní, bude muset doplatit rozdíl ceny kurzu. 

Český plagiát vesmírných lidí

Drtivá většina náboženských sekt, které u nás působí, pochází ze zahraničí. Sekta Vesmírných lidí se dlouho vypadala jako výjimka potvrzující pravidlo. Učení o Andělích světla, kteří se pohybují se svými flotilami kolem Země, vymyslel na začátku 90. let Ivo. A. Benda.

Jenže muž, jehož prostřední písmeno ve jménu je zkratkou pro velitele vesmírné flotily Aštara Šerana, se ke svému "prozření" silně inspiroval z cizích zdrojů. Podstatnou část načerpal z knihy Michaela Hessemana "UFO - kontakty", další informace a ilustrace okopíroval od Švýcara Alberta Meiera, který ho za to dokonce zažaloval.

V Česku se k Vesmírným lidem hlásí 700 lidí. Většinou jde o takzvané vesmírné pracovníky, kteří pořádají semináře po celé republice. Učení, které přináší konspirační teorie o světě ovládaném zlými ještěry, kteří "čipizují" lidstvo, aby ho mohly snadno ovládat, se ale řadí ke křesťanským sektám, protože jeho základem je přece jen víra v Boha a Ježíše. A samozřejmě vesmírné anděly ve vesmírných korábech.

Síla filmové fikce

Jednoznačně nejrozšířenějším náboženským hnutím patří i náboženská organizace rytířů Jedi, která vyznává sílu (force), z filmové ságy Star Wars. K fiktivní skupině se v cenzu z roku 2011 přihlásilo 15 tisíc lidí, což je víc, než kolik se jich hlásilo k Jednotě bratrské. Recesistické náboženství se dokonce pokusilo zaregistrovat se jako církev, ale úřady to zamítly.

Čeští buddhisté a krišnové

Ačkoli by se tak mohlo na první zdát, alternativní duchovní vyžití nehledají jen duševně labilní jedinci, ale i lidé vykořenění z tradičního náboženství, nebo třeba ti, kteří považují "klasické" církve za zdiskreditované. 

S tím souvisí popularita, které se u nás těší východní náboženství. Nejrozšířenějším z nich je v Česku Diamantová cesta, jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. U nás se k ní hlásí 3,5 tisíce lidí.

K nepřehlédnutí bývají v ulicích českých měst členové hnutí Hare Krišna. Vyznavači jedné z odnoží hinduismu se vzdávají zkaženého materiálního života a svého starého jména, oblékají si oranžový hábit a pořizují si speciální účes šíku. Žijí z pouličního prodeje knih, jídla a příspěvků členů, kterých je v Česku téměř 700.

Ani buddhismus, ani hinduismus nehledě na konkrétní větev však není sektou, v případě buddhismu se navíc i o náboženství dá mluvit s velkou rezervou, výstižnější je přece jen označení "duchovně-filosofický systém", které se často používá. Šíření východního duchovna v západních zemích je každopádně už trochu jiný příběh...