Historický okamžik: Projeví Japonsko lítost nad útokem, který rozpoutal válku?

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Japonský premiér Šinzó Abe bude historicky prvním vysoce postaveným japonským politikem, který zamíří do Pearl Harboru uctít památku obětí útoku, který v roce 1941 rozpoutal válku Spojených států proti Japonsku. Omluvu od něj sice nikdo nečeká, i tak jde ale o zlom ve vztazích obou velmocí. 

Symbolem útoku na Pearl Harbor je potopení lodi Arizona

Symbolem útoku na Pearl Harbor je potopení lodi Arizona,zdroj: Profimedia.cz

Abého oznámení o návštěvě památníku bylo poměrně překvapivé a zaskočilo nejen americké, ale hlavně japonské historiky a politology. Zvlášť nečekaná byla jako slova o "uctění památky obětí" náletu, který 7. prosince 1941 zdecimoval americké námořnictvo a připravil o život 2402 Američanů.

Útok japonského císařského námořnictva, který přiměl Spojené státy vyhlásit Japonsku válku a z evropského konfliktu udělal celosvětový, je stále problematickým bodem v dějinách obou zemí. A i po pětasedmdesáti letech komplikuje jejich diplomatické a politické vztahy.

"Je to dobrá zpráva. Francouzi, Američané a Němci si válku připomínají společně v Normandii od roku 2004. Tohle je známka toho, že smíření Spojených států a Japonska tohoto bodu také dosáhlo," řekla serveru Vox Jennifer Lindová, profesorka v Dartmouthu, která studuje omluvy ve východoasijské diplomacii.

Co se týká omluv a přiznání chyb, kterých se v minulosti dopustilo, je Japonsko specifické. Jeho politici jsou až nacionalisticky agresivní a za historii se už ze zásady neomlouvají. Bez ohledu na to, že jejich krok a národní hrdost mohou komplikovat mezinárodní vztahy. Ty císařství tak od druhé světové války stále nemá ideální hlavně s Jižní Koreou a Čínou.

Změnu přinesl až Abé, od kterého by to čekal málokdo. Ostatně byla to jeho středo-pravicová strana LDP, která v roce 1991, tedy při 50. výročí útoku, zablokovala ve sněmovně rezoluci připravenou levicí, v níž se Japonsko omlouvalo za svou roli ve válce.

Bezdůvodná agrese, nebo selhání diplomacie?

Problém Pearl Harboru a toho, proč se japonští politici vyhýbají jeho návštěvě (natož náznaku lítosti nad tím, co se stalo), tkví ve zcela rozdílných pohledech, které oba národy na útok mají. Američané ho považují za nevyprovokovaný akt agrese a válečný zločin ekvivalentní útoku z 11. září 2001.

Pro Japonce je to jen tragický důsledek selhání diplomacie mezi dvěma zeměmi, který vyústil až ve svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Z japonského pohledu tak není Pearl Harbor tak důležitý, vnímají ho jen jako jednu z mnoha hrůz, které válka přinesla.

A vztahům moc nepřidává ani to, že politici o japonských vojácích, kteří při útoku zahynuli, mluví stále jak o "hrdinech" a je jim věnované i speciální muzeum.

Obama udělal první krok

Co tedy přimělo Abého změnit názor a ukázat pokoru? Asi rozhodující je, že to nemusel být on, kdo udělal první krok. Letos Barack Obama jako první americký prezident navštívil památník v Hirošimě. Vzdal čest památce obětí, ale formálně se za rozhodnutí svrhnout bombu neomluvil.

Bylo tak jen otázkou času, kdy podobné vstřícné gesto udělá i Japonsko, a 75. výročí útoku je více než příhodná příležitost. Stejně jako se neomluvil Obama, nečeká se omluva ani od Abého. Podle amerických organizací veteránů ale přímá omluva není ani důležitá. Shodují se, že jako vyjádření lítosti je možné vnímat už samotnou návštěvu naplánovanou na konec prosince.

Omluva pomůže národním zájmům

Druhým motivem je premiérova strategie používat omluvy a symbolická gesta spojená s historií k řešení státnických problémů. Zatím mu to vychází víc než dobře. Za poslední dva roky se mu podařilo pomocí vyjádření lítosti nad historickými událostmi dosáhnout pokroků v mnoha japonských národních zájmech.

Jižní Korea například blokovala zapsání japonských průmyslových památek z období Meidži na seznam UNESCO. Během koloniální nadvlády Japonska v nich totiž museli pracovat nuceně nasazení Korejci. Abé oficiálně přiznal, že Japonsko využívalo nuceně nasazených, Jižní Korea přestala jednání blokovat a památky rané industrializace jsou už na seznamu zapsány.

Poslední pokrok v diplomatických vztazích je z loňského prosince, kdy se Abého vláda omluvila za statisíce Korejek držených během druhé světové války násilím v japonských nevěstincích jako "utěšitelky" pro japonské vojáky. Pro bývalé sexuální otrokyně navíc Tokio zřídilo fond ve výši v přepočtu 204,5 milionu korun.

Šinzó Abe tak na sebe bere roli toho, kdo dokáže spolknout hrdost vlastní japonskému národů a využívá ústupků ve prospěch státu. "Vyrostl z něj politik, jeho srdce ustoupila politické hlavě," poznamenal magazín The Economist.  

Tagy: zahraničí Japonsko Spojené státy druhá světová válka japonská politika dějiny a fakta války a ozbrojené konflikty

Zdroje: The New York Times,Vox,vlastní