(Text vyšel původně 22.11.2015. Vydáváme ho nyní znovu v souvislosti s útokem v Berlíně.)

Evropa v integraci pokročila, má jednotný trh, jednotnou měnu, zřídila Evropský parlament, Evropskou komisi i desítky dalších společných institucí. Vyšla vstříc odchodu i komfortu obyvatel a zrušila vnitřní hranice. Přitom ale není schopna ubránit, ba ani uhlídat svou vnější hranici a sledovat radikální muslimy, kteří volně přejíždějí z jednoho státu do druhého.

Ještě se divíte, proč se v posledních letech islámští teroristé zaměřují na Evropu? Je pro ně "měkkým" cílem - místem, kde je snadné rozsévat smrt a paniku.

Verbíř hrdlořezů

O tom, jak funguje (nebo spíš nefunguje) evropská protiteroristická politika, podal výmluvné svědectví sám strůjce atentátů v Paříži Abdelhamid Abaaoud.

"Moje jméno a fotografie byly ve všech novinách a přesto jsem dál zůstával v jejich zemi (ve Francii), plánoval proti nim útoky. Když to bylo potřebné, tak jsem zase bezpečně odjel," řekl v rozhovoru pro časopis Dabiq, který souží jako náborová agitka bojovníků Islámského státu.

Že by se Abaaoud jen tak chvástal? Kdepak. Syn přistěhovalců z Maroka, který se narodil a vyrůstal v bruselské čtvrti Molenbeek, i jeho kumpáni cestovali na území Islámského státu a zpět do západní Evropy mimo jiné přes Česko. Abaaoud křižoval starý kontinent také v době, kdy už byl pravomocně odsouzen a kdy ho měla v hledáčku francouzská policie.

Belgický soud letos v létě poslal Abaaouda za nábor hrdlořezů pro Islámský stát na 20 let za mříže - pochopitelně v jeho nepřítomnosti. Terorista zabitý při přestřelce v pařížské čtvrti Saint-Denis zverboval pro Islámský stát i třináctiletého bratra Júnise. Kromě toho byl podezírán, že se podílel na zmařených atentátech na kostely v pařížské čtvrti Villejuif a na vlak z Amsterdamu do Paříže.

Poznatky o útocích v Paříži prokazují, že se muslimští atentátníci po Evropě procházejí jako zákazníci v supermarketu a nerušeně si vybírají své cíle jako zboží.

Šance pro pitomce

Atentáty v Paříži, při nichž teroristé zabili 130 lidí, to nebyly důmyslně připravené akce vedené profesionálními zabijáky. Zvládnout střelbu z kalašnikova včetně obsluhy a údržby této zbraně zabere jen několik málo hodin (mohu potvrdit z vojenského výcviku). A jak na svém těle odpálit bombu? To je ještě jednodušší věc. K tomu stačí být fanatik a nevážit si vlastního života.

Ani konspirace nemusela být kdovíjak sofistikovaná. Akce byla připravována na území ovládaném Islámským státem nebo v muslimských čtvrtích Paříže a Bruselu, které by západní rozvědky po vzoru starých kartografů mohly označovat jako "hic sunt leones" (neprobádané oblasti obývané lvy).

Atentátníci, kteří před týdnem rozsévali smrt v Paříži, nebyli žádní Rambové. Naštěstí. V opačném případě, by jejich bilance mohla být mnohem hrůznější.

Jeden z teroristů se nedokázal protáhnout přes ochranku na stadion, kde se hrál fotbal. Nakonec (možná z frustrace) odpálil pás s výbušninami na svém těle ve chvíli, kdy u něj nikdo nebyl, takže zabil jen sám sebe.

Další atentátník zase na útěku odhodil mobil s telefonními čísly i plánem útoku. Agentura AP píše, že v mobilu bylo mimo jiné číslo na Abaaoudovu sestřenici Hasnu, u které se část atentátníků ukrývala.

Takový kiks může udělat jen terorista-pitomec. Policisté napíchli Hasně mobil a bezpracně se dostali až k vůdci teroristů.

A příprava útoku? Pokud máte zbraně a munici, nemusí trvat déle než několik týdnů. Čím je tato doba kratší, tím menší je riziko, že akce bude vyzrazena.

Důležitý je výběr data a místa. V tomto ohledu byly atentáty v Paříži naplánovány pečlivě. Pro fanatické vyznavače islámu jsou fotbal a hudba symboly západní zvrácenosti. V pátek třináctého se na vyprodaném stadionu v Paříži utkaly francouzská a německá reprezentace a o kus dál byla k mání zaplněná síň na koncertu rockové kapely z Kalifornie.

Teror za pakatel

Nakonec finance. Ani ty pro teroristy nemohly být překážkou. Akci pořídili za pakatel. Expert z protiteroristického oddělení amerického ministerstva financí odhadl náklady atentátů na 10 tisíc dolarů. To je v přepočtu 253 tisíc korun (9350 eur).

Je to reálná částka. Znehodnocené kalašnikovy dostanete na (legálním) trhu a bez zbrojního průkazu už za devět tisíc korun (340 eur). V některých případech jsou přitom "znehodnoceny" tak, že z nich schopný mechanik rychle a levně dokáže udělat zbraně k zabíjení. Dražší jsou přirozeně funkční kalašnikovy. Na černém trhu se nicméně dají sehnat za cenu pod tisíc eur.

Peroxid acetonu, použitý islamisty jako výbušnina, je možné pořídit z běžně dostupných chemikálií. Elektrický palník, který vyvolá explozi, je k mání v obchodech s pyrotechnikou za pár desítek korun.

No - a k tomu náboje a tři auta z půjčovny za pár set eur. Do devíti tisíc eur se tedy teroristé mohli vejít. Na takovou láci se nemuseli skládat, střádat do kasičky, ba ani shánět bohaté sponzory nebo si brát úvěr.

Na stáži u islamistů

Francouzská vláda v reakci na teroristický útok utrácí stamiliony eur (řádové miliardy korun). Letectvo stupňuje nálety na oblast ovládanou islamisty a prezident François Hollande dává dohromady koalici pro válku s islámským státem. To je přirozená reakce. Galský kohout musí předvést sílu, vždyť většina atentátníků z Paříže byla "na stáži" u Islámského státu.

Právě Francie "dodala" Islámskému státu největší počet žoldáků ze zemí Evropské unie. Mezinárodní centrum pro studium radikalizace (ICSR) odhaduje, že jich bylo na 1200. Belgie má zase mezi bojovníky Islámského státu největší podíl obyvatel, 39 v přepočtu na milion obyvatel.

Hlavní boj však Francie i Belgie musí svést doma, protože aktéři pařížských atentátů byli muslimové, kteří se narodili a vyrostli v těchto státech.

Francouzská vláda už přijala plán, podle něhož posílí bezpečnostní aparát o sedmnáct tisíc agentů. Podobně utahovala šrouby také po lednových atentátech na redakci satirického časopisu Charlie Hedbo. Posílila zpravodajské služby a poslanci zmocnili premiéra, aby v případech teroristického ohrožení mohl vydávat příkazy k domovním prohlídkám a povolovat odposlechy.

Ani to však nezabránilo džihádistům provést v Paříži nejkrvavější útok v Evropě od roku 2004, kdy fanatičtí vyznavači islámu zaútočili bombami na vlaky v Madridu a zabili 191 lidí.

Kam s fanatiky?

Kde teď mohou Francie a Evropa hledat inspiraci?

- V Americe? Pronajme si Francie nebo Evropská unie nějaké své Guantánamo, kde bude věznit členy muslimských teroristických buněk?

- V Rusku? Inspirují se Francouzi Vladimírem Putinem, který chce poslat tisíce odbojných muslimů do domácího vězení a ocejchovat je elektronickými náramky?

- Anebo v Izraeli? Obeženou snad Francouzi a Belgičané čtvrti s muslimskou populací zdmi a trvale nasadí ozbrojené vojáky v ulicích? Budou srovnávat se zemí domy obývané rodinami teroristů? Pro Evropu příliš drakonická řešení.

Evropská unie v reakci na masakr v Paříži každopádně chystá přísnější kontroly na vnější hranici schengenu a do Evropského parlamentu chce vrátit legislativu umožňující výměnu dat o pasažérech letadel a rychlovlaků, kterou dříve evropští poslanci zamítli.

Pořád ale chybí jednotný postup vůči těm, kteří odcházejí bojovat za Islámský stát. Mají snad tito lidé právo na unijní občanství? Neměli by být zatčeni a vyhoštěni – stejně jako náboženští vůdci, kteří v evropských mešitách vyzývají k boji proti bezvěrcům?

Kam ale deportovat ty, kteří se narodili v Evropě? Třeba do Afriky. Evropská unie by si tam mohla pronajmout nějaké území.

Střeží svá tajemství

Státy Evropské unie se neshodly na centrální policii, ani na centrální zpravodajské službě. Budiž. V takovém případě by ale měly přestat střežit svá tajemství a poskytovat ostatním výsledky práce svých kontrarozvědek.

Unijní komisař pro vnitro Dmitris Avramopulos na páteční schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti v Bruselu sdělil alarmující informaci: Zatím to dělá jen pět z osmadvaceti států.

Změní na tom něco teroristický útok v Paříži? Kdo ví.