EET v říši za zrcadlem: Babišovo 'opus magnum' jako z éry kalkulaček

MAGAZÍN - Magazín autor: Martin Bach

Nastal den D. Elektronická evidence tržeb byla naostro spuštěna. Ponechme nyní stranou politické kontroverze, zavírání vesnických pivnic, aktuální bouři kolem výjimek pro malé podnikatele a eshopy nebo otázku, zda EET skutečně přinese prostředky pro dětská hřiště a nemocnice. Pojďme se místo toho podívat do technologického zákulisí EET na to, jak v podání českých úředníků a politiků vypadá přechod státu do 21. století.

Všudypřítomný Babiš. Ani Univerzitě Karlově se elektronická evidence nevyhnula

Všudypřítomný Babiš. Ani Univerzitě Karlově se elektronická evidence nevyhnula,zdroj: Profimedia.cz

Představte si na chvíli, že jste ministrem financí České republiky. Je polovina února 2016, vy sedíte ve své kanceláři s hlavou zabořenou v dlaních. Na stole vám právě přistála studie vypracovaná na přelomu roku společností Deloitte na žádost Finanční správy. Věnuje se systému ADIS, který se na vašem ministerstvu používá už od roku 1992, dalo by se říci, že se dědí z generace na generaci. Sám nejste příliš zběhlý v informačních technologiích, takže si necháte poradit.

Zpráva vyznívá jednoznačně. Systém ADIS je technologicky zastaralý, dodavatelsky uzamčený firmou IBM, uživatelsky nepřívětivý, zbytečně drahý, neefektivní a odrazuje potenciální zaměstnance Finanční správy. Ti stávající ho z 95 procent hodnotí negativně a mnoho jejich komentářů bylo podle Deloitte "silně emocionálních až zoufalých".

To samozřejmě nepotěší tím spíš, že šedesát procent zaměstnanců Finanční správy se kvůli ADISu musí věnovat správě a vyměření daní na úkor jejich kontroly a vymáhání. Pro srovnání, v Rakousku je to 12 procent a v elektronicky vyspělém Estonsku dokonce jen jedno procento.

Samozřejmě je fajn, že vy jakožto ministr, který to zdědil, za to nemůžete. Méně fajn už je to, že jste před dvěma měsíci rozhodl, že právě na ADISu postavíte řešení svého politického "opus magnum" - EET.

Pod vládou IBM

Historie zadání/nezadání zakázky na vývoj systému pro EET byla popsána už mnohokrát, určitě ale neškodí si ji připomenout. Problémy a nejasnosti totiž najdeme už na samotném začátku, tedy v polovině roku 2015. Tehdy bylo rozhodnuto, že výběrové řízení na EET nebude veřejné, ale že se uskuteční v režimu utajení s odůvodněním, že daňová data jsou příliš citlivá.

"Jsem přesvědčen o tom, že ten důvod k utajení byl zástupný, a že to celé bylo protiprávní. Daňová problematika nespadá pod zákon o utajovaných skutečnostech," říká jeden z kritiků technologického řešení EET a autor webu HlidacEET.cz Michal Bláha.

Co bylo obsahem tohoto výběrového řízení, není kvůli utajení známo, postupem času nicméně vyšlo najevo, že v něm bylo osloveno 30 až 40 firem (informace se různí, pozn. red.) s požadovanou bezpečnostní prověrkou a vítězem se stala společnost CGI, která slíbila systém realizovat za 40 milionů korun. Koncem roku 2015 ale došlo ke zvratu - výběrové řízení bylo zrušeno a na začátku letošního roku se ukázalo, že zakázku získala bez výběrového řízení firma IBM.

Důvodů k tomuto kroku bylo zřejmě několik. Jak pro pořad Reportéři ČT potvrdil matematik a IT specialista Michal Škop, na začátku byla EET plánována jako nezávislý, samostatný systém, který bude s ADISem komunikovat jen minimálně.

Řešení IBM je ale uzavřené a ministerstvo nemá oprávnění o něm poskytovat informace jakýmkoliv třetím osobám. Jinými slovy, vše musí být pod kontrolou IBM. Právě tento zádrhel nakonec vedl ke změně postoje Finanční správy a o EET se začalo mluvit jako o "nedílné součásti ADISu". I minimální propojení EET s ADISem začalo totiž ohrožovat finanční a časové plány zavedení evidence tržeb.

Pro ucelený obrázek vývoje EET je třeba znát ještě jednu zkratku - SPCSS (Státní pokladna Centrum sdílených služeb). Tento státní podnik založilo ministerstvo financí koncem roku 2014 s bohulibým záměrem zefektivnit zadávání a realizaci IT zakázek pro celý státní aparát.

Lidé na ministerstvu totiž věděli, že státní úředníci si dlouhodobě nevědí rady s komplikovanějšími zakázkami z oblasti informatiky a tato centrální organizace jim měla poskytnout odborné zázemí a pomoc.

Právě SPCSS dostala na starost vypracování zadání a následně výběrového řízení k EET. Zadání vypracovala firma BDO IT, která byla na SPCSS napojena přes poměrně komplikované personální vazby (více v tomto článku na Lupa.cz). Zřejmě právě toto propojení vedlo Andreje Babiše k odvolání šéfa SPCSS a ovlivnilo i další osud zakázky EET.

Pán si přál platit?

A na kolik tedy technická realizace EET nakonec stát přišla a do budoucna přijde? Na tuto základní otázku stále neexistuje oficiální odpověď a od Generálního finančního ředitelství jsme ji zatím neobdrželi ani my (na reakci ředitelství čekáme a jakmile ji získáme, doplníme ji do textu). 

Podle zjištění Michala Bláhy byla realizace EET rozdělena do čtyř částí: ADIS, portál finanční správy, certifikační autorita a transakční rozhraní. První část, jak už bylo řečeno, získala bez výběrového řízení firma IBM za 50 milionů korun.

"Na našem osobním setkání mi přitom Andrej Babiš řekl, že IBM nabídla lepší cenu, než byla ta vysoutěžená. Až nyní se po dlouhém utajování zjistilo, že ve skutečnosti byla o 10 milionů vyšší," říká Bláha. Takzvaný portál finanční správy byl vyvinut ve spolupráci Generálního finančního ředitelství a opět firmy IBM.

Výběrová řízení na certifikační autoritu a transakční rozhraní (API) zůstala, na rozdíl od výše zmíněných dvou částí, které byly přesunuty pod GFŘ, v gesci Centra sdílených služeb, které vysoutěžilo vytvoření certifikační autority za 13,1 milionu korun a transakční rozhraní za 153 milionů korun.

Druhou jmenovanou zakázku získala společnost O2 IT, podle Bláhy ale v podstatě jde jen o zástěrku: "Viděl jsem zadání té zakázky a to bylo napsáno tak, aby ji mohla vyhrát jen IBM, respektive O2, která bere od IBM hardware."

Z celkových 153 milionů totiž náklady na hardware (konkrétně na XML akcelerátory, které odesílají data do ADISu) tvoří podle Bláhova webu Hlídačsmluv.cz celých 152 milionů.

Celkové náklady na zřízení EET v roce 2016 tak podle Bláhy dělají celkem 388,3 milionu korun, přičemž 347 milionů skončí nebo skončilo i IBM.

A aby toho nebylo málo, s celou věcí souvisí ještě jeden problém. Proti řešení realizace EET výše popsaným způsobem se několikrát postavil Odbor hlavního architekta eGovermentu, který spadá pod ministerstvo vnitra.

Odbor musí na základě nařízení vlády všechny IT zakázky schvalovat a na ministerstvu financí si nakonec vymohl podmínku, že do roku 2020 bude finanční správa převedena pod nový systém - tedy pod nástupce ADISu, který by mohl nabídnout konečně technologické řešení, které odpovídá 21. století. Problém je ale samozřejmě v tom, že v případě vypnutí ADISu by přestalo fungovat i stávající řešení EET a celý systém se tak může za několik let vyrábět znovu.

EET v praxi

Důsledkem změn a zmatků v realizaci technického řešení je logicky ne zrovna uspokojivý výsledek pro uživatele. Je třeba si uvědomit, že celý systém vznikl během necelých deseti měsíců a z tohoto pohledu je vlastně spuštění EET k 1. prosinci malým zázrakem. To ale koncové uživatele, v tomto případě živnostníky, zřejmě neuchlácholí.

Problematicky funguje už jen proces registrace k EET. "Přihlásit se k EET je jako kdybychom si dnes řekli, že místo YouTube budeme používat VHS kazety," říká Bláha, který proces absolvoval kvůli tvorbě HlídačEET.cz.

Zatímco prakticky kdekoliv na internetu obdržíte po vyplnění registrace přístup ke službě prakticky okamžitě, u portálu EET čekáte po vyplnění zbytečně komplikovaného formuláře až několik desítek hodin na to, než vám do datové schránky dorazí přístupové údaje.

Co se přesně v této době děje, není jasné, Bláha se nicméně domnívá, že každou žádost ručně kontrolují zaměstnanci příslušných finančních úřadů, což je z pohledu IT řešení naprosto bezdůvodné.

"Osobně si myslím, že napojením na ADIS je způsobena jen menší část problémů. Větší potíž je v tom, že úředníci jsou zkrátka zvyklí dělat určité věci svým způsobem a přestože EET je elektronický systém, je vymyšlený tak, jakoby tam někde na pozadí běhal nějaký imaginární papír."

Po získání přihlašovacích údajů k portálu EET musí živnostník čekat další den na to, až budou jeho údaje skutečně fungovat. Poté už je může použít k přihlášení a nechat si vygenerovat certifikát, který je třeba nahrát do pokladny v provozovně.

Certifikační autorita se ovšem vyvíjela v rámci jiného řízení a pod správou jiné části ministerstva, důsledkem čehož probíhá generování certifikátu na jiném webu než ostatní správa EET - tedy pod jinou doménou, s jinou grafikou, jiným ovládáním a dokonce i jinou terminologií.

"Pro člověka bez IT znalostí musí jít skoro o nepochopitelnou záležitost," říká Bláha. "Nehledě na to, že firmy, které EET u živnostníků zavádějí, mají vše velmi komplikované a nezvládnou instalaci provést během jedné návštěvy, což tvoří podnikatelům další náklady."

Klid před bouří

Po měsíčním testovacím provozu vstupuje do EET na začátku prosince na 40 tisíc subjektů z řad restaurací a hotelů. Odezvy serverů, které na svém HlídačiEET měří Michal Bláha, by se neměly pod touto zátěží nijak dramaticky změnit.

"O zátěž bych se nyní v prosinci nebál. Mnohem horší to bude v březnu, kdy do toho nastoupí eshopy a další subjekty, kterých má být 140 tisíc," konstatuje Bláha.

Velkou neznámou je také nebezpečí takzvaného DDOS útoku, pomocí kterého může systém vyřadit z provozu prakticky kdokoliv. Jaké zatížení servery EET zvládnou totiž ministerstvo neuvádí.

Pozn. red: Pro účely článku jsme s doplňujícími dotazy oslovili Generální finanční ředitelství, do jeho vydání jsme ale neobdrželi odpovědi. Do článku je proto doplníme hned, jakmile je budeme mít k dispozici.

Tagy: Česko domácí Ministerstvo financí ČR daně a finance Elektronická evidence tržeb (EET) finanční správa

Zdroje: Vlastní