Dva tituly, ale žádná práce: Promarněný potenciál lidí s autismem

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.

O životě Temple Grandinové, úspěšné vědkyni a průkopnici vzdělávání autistů, vznikl v roce 2010 životopisný film

O životě Temple Grandinové, úspěšné vědkyni a průkopnici vzdělávání autistů, vznikl v roce 2010 životopisný film,zdroj: Profimedia.cz

Autismus je vývojové mentální postižení, v rámci něhož jsou narušeny některé mozkové funkce. Člověk, který trpí některým druhem autismu, má problémy hlavně v komunikaci, sociální interakci a má poněkud odlišnou představivost. Má zpravidla své ustálené vzorce chování a jejich narušení může vyvolat nepřiměřené reakce. 

Zatímco u někoho nejsou odchylky od běžného chování téměř patrné, zhruba čtvrtina lidí, u kterých se k poruše přidala i mentální retardace, nekomunikuje.

I když může mít porucha mnoho podob, jedno je spojuje. Společnost není schopná využít potenciálu silných stránek lidí s autismem. Šance se zbavuje leckdy už při výchově, zvlášť v zemích, kde příliš nefunguje integrace zdravotně či mentálně postižených dětí do běžných škol.

Například ve Francii pokračuje ve studiu na střední škole pouhé jedno procento autistů. Ve Spojených státech je to necelá polovina žáků s autistickou poruchou.

Pracují ani ne dva z deseti lidí s autismem

Přestože zhruba polovina lidí s PAS má průměrnou nebo nadprůměrnou inteligenci, často nemají příležitost, jak ji využít v práci. Kvůli komplikovanějšímu chování často končí nezaměstnaní nebo v zaměstnáních, která neodpovídají jejich vzdělání.

České statistiky uplatnění lidí s PAS, kterých v republice žije zhruba 100 tisíc, na trhu práce sice nejsou, podle Jany Sirotkové z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS) ale odpovídají světovým průměrům. A ty nejsou zrovna lichotivé. Organizace spojených národů odhaduje, že celosvětově je až 80 procent lidí s autismem nezaměstnaných. 

Znamená to miliony lidí, kteří musí spoléhat na to, že se o ně postará rodina nebo stát. Nezájem firem o zaměstnání lidí s PAS má nemalé ekonomické dopady na státní rozpočty.

Podle studie amerických vědců tím státy přicházejí ročně až o dvě procenta hrubého domácího produktu kvůli tomu, že musí platit lékařskou péči a sociální dávky lidem, kteří by teoreticky pracovat mohli.

Ideální práce? Nezáživný stereotyp, který jiné zaměstnance nebaví

"Máme klienty, kteří jsou vysoce inteligentní a talentovaní, mají vystudované dvě nebo i více vysokých škol, ale na otevřeném trhu práce se těžko uplatňují. Většinou je limitují takzvané měkké dovednosti, s vhodnou podporou jsou však schopni obstát u pohovorů i v pracovním procesu," říká Sirotková.

"Žádný člověk s poruchou autistického spektra není stejný. Existují však určité společné charakteristiky. Lidé s PAS často s oblibou vyhledávají rutinní stereotypní práce, které ostatní zaměstnanci považují za nezáživné a dělají je neradi, a tím se pro zaměstnavatele stávají velmi cennými," vysvětluje Sirotková. 

Ne všichni jsou totiž geniální matematici, jak panuje všeobecná představa. Byť programátorská práce, grafický design nebo třeba administrativa jsou oblasti, ve kterých často lidé v Aspergerovým syndromem nacházejí uplatnění. Izraelská armáda například založila speciální jednotku složenou z lidí s PAS, kteří analyzují satelitní snímky.

Stresová práce není nejvhodnější

Základem je rozpoznat a následně naplno využít silné stránky konkrétních lidí s autismem nebo Aspergerovým syndromem. "Je důležité, aby si lidé s vysoce funkční autismem a Aspergerovým syndromem vybrali vysokoškolský obor v oblasti, kde mohou sehnat práci," radí Temple Grandinová, pravděpodobně nejznámější osobnost s PAS, která přednáší na Coloradské státní univerzitě.

Na základě vlastních zkušeností sestavila seznam zaměstnání, která jsou pro lidi s PAS vhodná a která právě naopak. Jako nevhodné považuje ty, v nichž je důležité využívat krátkodobé paměti, kde hrozí stres a je potřeba dělat více věcí najednou – třeba pokladní, servírka, recepční nebo prodejce letenek.

Vhodné jsou podle ní třeba programování, kreslení, automechanik, laboratorní technik, účetní, knihovník, statistik, matematik nebo třeba kontrolor inventáře. Lidé s nižší funkčností nebo verbálními problémy mohou z jejího pohledu pracovat a volit třeba práci v továrně na montážní lince, úklid, doplňování zboží či zadávání dat do počítače.

"U řady lidí se PAS pojí s mentální retardací, pro tuto skupinu jsou pak vhodné především pomocné práce. Někteří naši klienti jsou zaměstnaní například v prádelně nebo v kuchyni," uvádí Sirotková.

Je potřeba najít silnou stránku a tu vylepšovat

Dokonce i méně nadaní lidé s PAS mají často mimořádnou schopnost soustředit se na detail. Je jen potřeba o tom firmy přesvědčit.

"Osoba s Aspergerovým syndromem či s autismem musí kompenzovat slabé sociální dovednosti tím, že se vypracuje ve specializovaném oboru do té míry, že lidé budou ochotni 'koupit' její dovednosti i přesto, že její sociální dovednosti jsou slabé. Z tohoto důvodu je tak důležité udělat si portfolio 'své' práce," radí Grandinová.

Studie z roku 2013 ukazuje, že pokud se s dítětem začne intenzivně pracovat od velmi raného věku, výrazně se snižuje pravděpodobnost, že bude ve škole potřebovat asistenta. Díky tomu se pak může ve škole soustředit na oblast, kterou ovládá a zlepšovat se v ní.

Bohužel průměrný věk, ve kterém se některá z poruch autistického spektra u dětí diagnostikuje, je tři a půl roku. V tom věku už je někdy pozdě. I když se metody rozpoznání poruchy autistického spektra vylepšují, částka na výzkum zůstává zoufale nízká.

Tagy: Česko zahraničí domácí duševní zdraví zdravotně postižení autismus psychické poruchy zdraví a životní styl

Zdroje: The Economist,Vlastní,twcm.cz