"Potkana se nemůžeme zeptat, zda slyší hlasy, nebo prožívá vkládání myšlenek. Dokážeme ale zjistit jeho pocit ohrožení, který patří k projevům bludných představ u schizofrenie, a to sledováním změn v jeho chování - bázlivé nebo odvážné prohledávání nového prostoru a reakci na stres," vysvětlila Iveta Fajnerová z Národního ústavu duševního zdraví, že podobně lze sledovat i narušení kognitivních funkcí, které je častým projevem u psychiatrických onemocnění.

Kognitivní funkce jsou spojeny s pozorností a soustředěním, pamětí, logickým myšlením a plánováním. Při schizofrenii jsou narušeny, což je také vodítko pro stanovení diagnózy.

U zvířat se tyto funkce testují pomocí prostorových úloh: Morrisonova vodního bludiště a rotující arény. Ve vodním bludišti potkan plave k zapamatovanému místu pod hladinou a je pro něj odměnou, protože mu umožní z vody vylézt. U rotující arény se vyhýbá zakázané oblasti. Zvíře si ale musí vytvořit a zapamatovat jakousi mapu prostoru. Testy proto slouží k vyšetření schopnosti učení a paměti.

Analogiemi zvířecích testů jsou virtuální testy vytvořené ve spolupráci s laboratoří neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd a matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy.

Ve studii užívají vědci tyto testy u pacientů po prvním projevu psychózy a u zdravých dobrovolníků. "Předběžné výsledky ukazují, že v prvním z testů má skupina pacientů průměrně o 20 procent horší výsledky a v rotující aréně je výsledek dokonce dvakrát horší," uvedla vědkyně.

Výzkum podle ní také ukázal, že většina pacientů již po první projevu nemoci dělá víc chyb a potřebuje delší čas k nalezení cíle. Efektivita navigace je nižší než u zdravých lidí, což odpovídá i zjištěným změnám v chování testovaných zvířat. Studie dále pokračuje, přihlásit se mohou další zdraví dobrovolníci.