Je trochu paradoxní, že ti, kdo brojí proti palmovému oleji a odmítají se dotknout výrobku, který ho má ve složení, jsou mnohdy vášnivými milovníky zelené superpotraviny, která má na přírodu téměř totožný dopad.

Dokud si avokádo, které většina zemí řadí mezi ovoce a část mezi zeleninu, užívali hlavně lidé v Mexiku, zvládali místní zemědělci pokrýt poptávku bez problémů ze svých vlastních, zpravidla legálních polí. Ta se téměř všechna nacházejí v mexickém státě Michoacán, odkud podle amerického ministerstva zemědělství pochází 85 procent veškeré mexické produkce avokáda.

Mezi lety 2001 a 2010 se jeho produkce ztrojnásobila, mohou za to zejména Američané, kteří propadli jeho chuti a nižší ceně, než za kolik si mohou koupit avokádo domácí produkce.

Americká vláda zrušila zákaz dovozu a pěstitelům nastaly hody

V roce 1997 povolil Washington dovoz avokáda z Michoacánu (je jediným mexickým státem, který má povolení na vývoz avokáda do Spojených států) do třinácti států na sever od společné hranice. O deset let později vláda zrušila zbylé zákazy týkající se dovozu avokáda, včetně zákazu dovozu do států s vlastní produkcí.

"Před dvaceti lety jsme vyváželi méně než pět procent naší produkce, teď je to kolem padesáti procent a jde to nahoru každý rok," řekl v roce 2012 v rozhovoru pro stanici Fox News michoacánský produkce avokáda Alejandro Bautista.

Mexičtí zemědělci mají z vývozu avokáda mnohem vyšší zisk než z kterékoli jiné plodiny. Aby naplnili poptávku, nebezpečnou rychlostí rozšiřují své sady.

Nelegální kácení lesů se týká i rezervací

Protože avokádu se daří ve stejné nadmořské výšce a ve stejných klimatických podmínkách jako borovicím a jedlím na úpatí michoacánských hor, zemědělci nelegálně kácí jejich lesy.

Případně vysazují avokádové stromy do blízkosti lesů a nenápadně tak postupně z lesa ukrajují a kácí borovice, které malým stromkům stíní. Úřady už dokonce objevily několik nelegálních avokádových sadů v biosférické rezervaci monarchy stěhovavého, což je rozsáhlé zimoviště tohoto motýla zapsané na seznamu UNESCO.

Podle Vergasovy zprávy kvůli výsadbě avokádových sadů zmizelo mezi lety 2000 až 2010 zhruba 690 hektarů lesa.

Zavlažování vysává podzemní vodu

Možná ještě vážnější problém ale je množství vody, kterou avokádovníky potřebují. Podle Maria Vargase Tapii, výzkumníka v mexickém Národním institutu pro lesnictví, zemědělství a rybolov, potřebuje avokádový sad dvakrát víc vody než stejně rozlehlý hustý les. Udává se, že na dozrání půl kila avokáda (což jsou dva až tři středně velké plody) je potřeba 272 litrů vody.

Avokádová plantáž se tak neobejde bez hojného zavlažování, které má dopady na místní zásoby vody. Voda, kterou vyčerpají zemědělci na zavlažování, tak chybí zbylým lesům a klesá nejen hladina spodních vod, ale i místních řek a potoků.

"Mimo mizení lesů a vodních zdrojů, představují využívání zemědělských chemikálií, velké objemy dřeva potřebné pro balení a přepravu avokáda další faktory, které by mohly mít negativní dopady na životní prostředí této oblasti a blaho jejích obyvatel," uvedla mexická pobočka organizace Greenpeace.

Úrodu je potřeba hlídat

A to Greenpeace zřejmě neměli svými slovy o dopadu na obyvatele v první řadě na mysli jejich bezpečnost. Vzhledem k tomu, že je avokádo nejvýdělečnějším produktem, část obchodu je kontrolovaná kartely.

Další zločinecké skupiny přepadají farmy a balírny avokád, kradou úrodu i vybavení, případně unášejí členy rodin pěstitelů. Pěstitelé si tak musí najímat vlastní ozbrojené hlídky, aby cennou plodinu ohlídaly.

"Domobrana hlídá centrum státního avokádového průmyslu Tancíraro po únosu Marie Irene Villanuevé, dcery jednoho z pěstitelů. Její otec nezaplatil výkupné 600 tisíc dolarů, tak ji znásilnili a popravili," popsal situaci v oblasti mexický bezpečnostní analytik Eduardo Guerrero.

Na konci července policie v Morelii, hlavním městě Michoacanu, zadržela třináct lidí, kteří podle ní vykáceli 260 borovic a 87 jedlí a na ploše 12 akrů místo nich vysázeli 1320 stromků avokáda. Avokádovníku trvá sedm let, než dospěje, a na každém z nich uzraje nejméně sto plodů. Zatčení by si tak ročně přišli na půl milionu dolarů.