Žvýkání tabáku a ořechů sráží barmské zdravotnictví na kolena

MAGAZÍN - Magazín autor: pal

Taxikář Mjou Min Tchaike tráví celé dny žvýkáním směsi tabáku a ořechů. V Barmě je konzumace betelu hodně rozšířená a to přidělává vrásky na čele místním lékařům. Někteří obyvatelé této jihoasijské země jsou na betelu závislí. 

Směs tabáku a arekových ořechů je v Barmě hodně oblíbená. Škodí ale zdraví

Směs tabáku a arekových ořechů je v Barmě hodně oblíbená. Škodí ale zdraví,zdroj: Profimedia.cz

"Když usedám za volant, nejsem zrovna příliš vyspalý, a tak si dám trochu betelu, abych se necítil tak unavený," říká dvaatřicetiletý muž, který musí bojovat s únavou i s nudou při čekání ve věčných dopravních zácpách barmské ekonomické metropole.

Betel prý povzbuzuje tělo i tiší bolest

V Barmě žvýká mnoho lidí, včetně mladistvých, směsici tabáku, plodů arekové palmy (nesprávně označovaných jako betelový oříšek) a vápna, která někdy bývá okořeněná. Arekové ořechy kromě stimulujícího účinku působí proti bolesti.

"Když jsem začal žvýkat betel, protože mě bolely zuby, moc mi to nechutnalo. Ale bolest zmizela a tak jsem si ho nakonec oblíbil," vysvětluje Mjou Min Tchaike, který má od žvýkání betelu červená ústa.

Pouliční obchodníci vyrábějí tyto zářivě zelené žvýkačky jako housky na krámě. Ingredience balí do čerstvých listů arekové palmy. Za jeden kousek této žvýkačky se platí v přepočtu asi čtyři koruny.

Lékaři upozorňují, že žvýkání betelu zvyšuje riziko rakoviny ústní dutiny. Jejich varování však mezi Barmánci nemá velkou odezvu.

"Barma patří k zemím, kde je spotřeba žvýkacího tabáku nejrozšířenější, zvláště mezi muži," uvádí lékař Dhirendra Nárájan Sinha, expert Světové zdravotnické organizace (WHO) v Rangúnu. Podle jeho výzkumu žvýká betel 51,4 procenta barmských mužů a 16 procent žen.

Obyvatelé Barmy ohrožují své zdraví

Tabák i arekový ořech jsou karcinogenní, zdůrazňuje tento expert. Kritizuje úřady, že nedělají žádnou prevenci v zemi, která se řadí k nejchudším v Asii. Barmský zdravotní systém je v zoufalém stavu po desetiletích nečinnosti vojenské junty, která odřízla zemi od světa.

Bídný stav nemocnic ostře kontrastuje s bouřlivě se rozvíjející ekonomikou, zejména v Rangúnu, kde se všude staví, a rodící se střední třída je vybavena posledními modely smartphonů.

Ještě dnes patří Barma, i přes rozpuštění junty v roce 2011, k těm zemím světa, kde se na zdravotnictví vynakládá nejméně.

Podle nedávné studie WHO na ně Barma věnuje jen půl procenta hrubého domácího produktu, tedy ještě méně než Jižní Súdán či Haiti. Sousední Afghánistán a Kambodža dávají na zdravotnictví třikrát více: 1,7 a 1,5 procenta HDP.

Lidé prý neznají škodlivost betelu

Lékař Than Sein, prezident nevládní organizace People's Health Foundation, potvrzuje, že ministerstvo zdravotnictví nedělá žádnou kampaň a lidé tak neznají vedlejší účinky žvýkání.

A nemocnice nemají kapacity, aby léčily všechny případy rakoviny spojené s konzumací tabáku. V zemi bez efektivní správy není k dispozici žádná oficiální statistika.

V Barmě stejně jako v sousedních zemích se na krabičkách cigaret objevily šokující obrázky, které mají kuřáky odrazovat. Ale betelové sousto se vyrábí ručně a nemá žádný obal.

"Když pojedete do Thajska, neuvidíte téměř nikoho, kdo by betel žvýkal, dokonce ani na venkově. Stejně to je v Malajsii. Proč to nejde i u nás? Lidem je třeba říkat, jak je to nebezpečné," varuje Than Sein.

Jeho organizace dala vytisknout varovné plakáty a vyzvala ministerstvo zdravotnictví, aby byly povinně vylepovány tam, kde se betel prodává.

Mjou Min Tchaike za volantem svého taxi prohlašuje, že si je nebezpečí vědom, ale že se žvýkáním nemůže přestat. "Strach tedy mám. Ale bez žvýkání betelu nemůžu žít," přiznává.

Tagy: zahraničí Barma zvyky a tradice drogy a závislost zdraví a životní styl

Zdroje: ČTK