Barmský soud dnes uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření.

Barmský soud odložil vynesení dalšího verdiktu nad bývalou vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij.

Barmský soud dnes uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dvouletý trest vězení.

K Su Ťij můžeme mít sto a jednu výhradu a protesty proti jejímu zadržení po vojenském převratu v Barmě (oficiálně Myanmaru) jsou na Západě o poznání chladnější než ještě před takovými deseti lety. Přesto je pořád lepší variantou než nynější vojenská vláda.

Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti barmských městech dnes zahájili stávku, protestují proti pondělnímu vojenskému převratu. Skupina uvedla, že armáda upřednostnila vlastní zájmy před zranitelnou populací, která čelí těžkostem během pandemie covidu-19. Po nákaze koronavirem v 54milionové Barmě od začátku pandemie zemřelo více než 3100 lidí, což patří k nejvyšším bilancím úmrtí v jihovýchodní Asii.

Barmská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Vedení země se ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok.

Český premiér Andrej Babiš na setkání s barmskou vůdkyni Su Ťij ocenil její úsilí o demokratizaci Barmy. Politička a někdejší disidentka, která byla dlouhá léta vězněna, získala Nobelovu cenu za mír a předloni pobouřila svět svým přístupem k pronásledování menšinových Rohingů, je na návštěvě v Česku.

Za vytouženou cestu do Evropy musí většina dětských migrantů draze zaplatit. Ačkoli mají dostatečně pohnuté osudy, přesto jsou k tomu všemu ještě častokrát nuceni nabízet vlastní těla, aby se dostaly dál na Západ. Jen nepatrný zlomek z nich – pouhá stovka – skončí každoročně v Česku. Přinášíme osudy některých z nich.