K Su Ťij můžeme mít sto a jednu výhradu a protesty proti jejímu zadržení po vojenském převratu v Barmě (oficiálně Myanmaru) jsou na Západě o poznání chladnější než ještě před takovými deseti lety. Přesto je pořád lepší variantou než nynější vojenská vláda.

Zaměstnanci sedmdesáti nemocnic a dalších zdravotnických zařízení v třiceti barmských městech dnes zahájili stávku, protestují proti pondělnímu vojenskému převratu. Skupina uvedla, že armáda upřednostnila vlastní zájmy před zranitelnou populací, která čelí těžkostem během pandemie covidu-19. Po nákaze koronavirem v 54milionové Barmě od začátku pandemie zemřelo více než 3100 lidí, což patří k nejvyšším bilancím úmrtí v jihovýchodní Asii.

Barmská armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Vedení země se ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a výjimečný stav byl vyhlášen na rok.

Český premiér Andrej Babiš na setkání s barmskou vůdkyni Su Ťij ocenil její úsilí o demokratizaci Barmy. Politička a někdejší disidentka, která byla dlouhá léta vězněna, získala Nobelovu cenu za mír a předloni pobouřila svět svým přístupem k pronásledování menšinových Rohingů, je na návštěvě v Česku.

Za vytouženou cestu do Evropy musí většina dětských migrantů draze zaplatit. Ačkoli mají dostatečně pohnuté osudy, přesto jsou k tomu všemu ještě častokrát nuceni nabízet vlastní těla, aby se dostaly dál na Západ. Jen nepatrný zlomek z nich – pouhá stovka – skončí každoročně v Česku. Přinášíme osudy některých z nich.

Jen pár dnů před tím, než se svět 6. října dozví jméno nového držitele či držitelky Nobelovy ceny za mír, se pomalu ale jistě rozpadá aura jedné z nejznámějších laureátek tohoto prestižního ocenění. Někdejší barmská disidentka a nynější jakoby premiérka Do Aun Schan Su Ťij totiž mírně řečeno zůstává hodně dlužná své pověsti.

Barma (neboli oficiálně Myanmar) na to čekala více než půl století: Ve středu 30. března poprvé od převratu v roce 1962 složil prezidentskou přísahu civilista, Tchin Ťjo. Donedávna neproniknutelná země tak alespoň formálně završuje čtyři roky trvající proces otevírání se světu a zmírňování tvrdé diktatury vojenské junty.

Tisíce barmských studentů se vydaly na pochod do Rangúnu. Nesouhlasí s novým školským zákonem. Pod prapory protestu však bublá mnohem silnější nesouhlas s autoritativním vedením země, které neplní své sliby. Studenti tak přebírají roli mlčící opozice. V Barmě jde o letitou tradici.