Zvolí poslanci zástupce ombudsmanky, nebo nechají věc vyhnít?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Poslanci a poslankyně v prvním kole nezvolili zástupce veřejné ochránkyně práv. Dost možná se jim to nepodaří ani v kole druhém či v nové volbě. Hrozí tak, že současný zástupce ombudsmanky bude post zastávat i po skončení svého funkčního období. K čemu tato situace může vést?

Stanislav Křeček a Zdeněk Jičínský

Stanislav Křeček a Zdeněk Jičínský,zdroj: Milan Malíček / Právo / Profimedia

Poslanecké sněmovně se na první pokus nepodařilo zvolit zástupce veřejné ochránkyně práv. Do druhého kola postoupil současný zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček (mandát mu vyprší na začátku dubna) s 26 hlasy a děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká se 45 hlasy. Advokát a někdejší poslanec Zdeněk Koudelka jich získal jen 14 a bývalá senátorka a ústavní soudkyně Eliška Wagnerová 17.

Už to na první pohled zarazí. Poslanců je 200, hlasovacích lístků bylo vydáno i odevzdáno 175 a součet hlasů pro jednotlivé kandidáty a kandidátky činí 102. Rozdíl tedy činí 73 hlasů. Stojí za zmínku, že poslanců za hnutí ANO je 78 a někteří ten den ve sněmovně chyběli. V každém případě, aby byl zástupce veřejné ochránkyně zvolen, je třeba, aby pro něj hlasovala většina přítomných poslanců a poslankyň. Druhé kolo volby se zřejmě uskuteční ještě koncem března.

Pokud se Babišovo hnutí rozhodne nehlasovat ani pro Křečka, ani pro Seluckou, a přesto se jeho zástupci volby zúčastní, velmi pravděpodobně nikdo nebude zvolen ani v druhém kole. Co v takovém případě bude následovat?

V zákoně o Veřejném ochránci práv se sice uvádí, že "ochránce pozbývá funkci dnem následujícím po dni, kdy uplynulo jeho funkční období". Totéž přitom platí pro ombudsmanova zástupce. Potíž je však v tom, že v zákoně je zároveň stanoveno, že ochránce (respektive jeho zástupce) se ujímá výkonu své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. To nemůže být dříve než den poté, co uplynulo funkční období jeho předchůdce, a v této souvislosti se výslovně zmiňuje, že "do složení slibu nově zvoleného ochránce vykonává jeho působnost ochránce, jehož funkční období skončilo".

Po skončení mandátu ve funkci

Neplyne z toho nic jiného, než to, že dokud nebude zvolen nový zástupce nebo zástupkyně ombudsmanky, bude v této funkci nadále působit Křeček. Může to trvat měsíc, rok nebo i déle. Záleží jedině na tom, zda členové Poslanecké sněmovny budou schopni a ochotni tento post obsadit a někoho zvolit.

Zákon počítá s tím, že volba ochránce či jeho zástupce se koná v šedesáti dnech před uplynutím funkčního období jejich předchůdců. Kdyby se tyto funkce uvolnily dříve, rovněž platí, že se volba koná do 60 dnů. To by mělo vést k tomu, aby ti, kterým mandát už vypršel nebo ho pozbyli, nadále svoji funkci nevykonávali, případně toto období nebylo delší, než je nutné, a jejich nástupci byli zvoleni nejlépe ještě před tím, než jim funkční období skončí.

Důležité je, že zákon předpokládá i možnost, že by Poslanecká sněmovna nikoho nezvolila. V takovém případě se opět do 60 dnů koná nová volba. Pokud však není vůle zvolit zástupce veřejné ochránkyně nyní, těžko říct, zda se za několik týdnů v případě další volby něco změní. Zvlášť když poslance nic nenutí, aby se na některém kandidátovi či kandidátce shodli a dali mu/jí svůj hlas.

Kdyby nikdo nebyl zvolen ani v nové volbě, vše patrně může vyústit v to, že Křeček jako zástupce ombudsmanky, byť už bude přesluhovat, bude působit až do té doby, kdy dolní komora bude volit samotného veřejného ochránce právě, tedy nástupce Anny Šabatové. A spolu s ním by pak snad už konečně poslanci vybrali i ombudsmanova zástupce. A obě funkce by se obsadily naráz.

Neschopní a nezodpovědní

Šabatové vyprší mandát v únoru příštího roku, takže volba nového ochránce se uskuteční ve lhůtě 60 dnů před koncem jejího funkčního období. V takovém případě by tedy Křeček v úřadu veřejného ochránce setrval ještě minimálně deset měsíců.

Volit současně ombudsmana i jeho zástupce má sice jistou logiku, zmíněná cesta, která by k tomu vedla, je však ostudná a vrhá nehezké světlo na poslance a poslankyně, kteří by tím prokázali svoji neschopnost a nezodpovědnost, pokud by nedokázali Křečkova nástupce zvolit dříve.

Při volbě nového ochránce by šlo již o jinou situaci, než ve které se nacházíme nyní. Politické strany, především hnutí ANO společně s ČSSD, by do té doby měly dostatek času se nějakým způsobem domluvit na obsazení obou postů ve vedení úřadu tak, aby se nadále neprodlužoval stav, kdy ho vedou lidé, kterým vypršel mandát.

Pokud by se skutečně celá věc vyvinula takto, bylo by to jednoznačné selhání především stran vládní koalice. Kdyby partaje byly co k čemu, zvolí ombudsmančina zástupce už teď a následně za deset měsíců z navržené nabídky kandidátů vyberou takového, který bude s nově zvoleným zástupcem pokud možno kompatibilní (respektive zvolí zástupce již s vědomím toho, jakou osobnost typově by si v úřadu veřejného ochránce přály).

Je samozřejmě jednodušší dělat mrtvého brouka, počkat si a volit obě funkce najednou, a tím si ponechat větší manévrovací prostor. Jestliže se nakonec vše seběhne takto, měli by toho poslanci alespoň využít k tomu, aby opravdu do vedení úřadu poslali takovou dvojici, která nebude mít problém spolupracovat a navzájem se respektovat.

Dobré východisko pro publicistickou činnost

Zároveň by mohlo jít o někoho, kdo má s agendou úřadu aspoň nějakou zkušenost a u koho se dá předpokládat, že tam bude skutečně pracovat, a ne že si z něj udělá jen dobré východisko pro svou publicistickou činnost a pro to, aby do světa hlásal své názory a stanoviska. Úřad Veřejného ochránce práv by si takovou dvojici ve svém čele zasloužil.

Dopadnout to ale může jakkoli. Poslanecké sněmovně může navrhnout dvojici kandidátů na obě pozice prezident republiky i horní komora parlamentu. Po letošní zkušenosti, kdy Miloš Zeman nominoval Koudelku a Křečka, těžko čekat, že by za deset měsíců přišel s někým diametrálně odlišným.

Docela dobře se může stát, že opět navrhne oba bývalé poslance za ČSSD. Jednoho třeba na ombudsmana a druhého na jeho zástupce. A případně k nim může ještě doplnit někoho dalšího, například advokátku Kláru Samkovou. Ta by se k nim celkem hodila. Anebo si také může vystačit jen s Křečkem a Koudelkou.

Současný zástupce ochránkyně sice říká, že kdyby teď byl do své funkce znovu zvolen, za deset měsíců by se jí vzdal, aby nový ombudsman byl vybrán i spolu se svým zástupcem. Křeček uvedl, že si uvědomuje svůj věk a možnosti. Otázka je, zda to opravdu znamená, že pokud by se volil ochránce a jeho zástupce společně, Křeček by v případě, že ho prezident opět na jednu z těchto funkcí navrhne, nominaci odmítl.

Každopádně bude velmi záležet na tom, koho na obě pozice navrhne Senát, k čemuž je potřeba nadpoloviční počet přítomných senátorů. Při pohledu na jednotlivé senátorské kluby (hnutí ANO má ve svém klubu sedm senátorů a ČSSD třináct) je zjevné, že bez určité domluvy mezi vládními a opozičními stranami, případně bez toho, aby se objevili kandidáti, kteří budou mít podporu napříč opozičními senátory i vládními poslanci, se moc dobře nelze obejít. Tedy pokud se poslanci a poslankyně nechtějí spoléhat na návrhy hlavy státu.

Tagy: ČSSD Senát ČR Česko domácí ombudsman legislativa menšiny lidská práva hnutí Ano český prezident česká politika Poslanecká sněmovna ČR právo a spravedlnost

Zdroje: Vlastní