"Lidé to chtějí, my to uděláme," řekl předseda komise Jean-Claude Juncker v rozhovoru pro německou televizi ZDF s tím, že by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné.

Veřejná konzultace skončila v polovině srpna. Naprostá většina ze 4,6 milionu občanů EU, kteří se do ní zapojili, se vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony. Oficiálně nebyly zatím výsledky zveřejněny, do médií ale již unikly. Podle agentury DPA se pro zrušení střídání času vyslovilo 80 procent respondentů. Většina z odpůrců každoročních změn pak vyjádřila přání, aby celoročně platil čas letní.

Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.

Stanislav Pecka | zdroj: Profimedia

Podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě europarlament letos v únoru komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Podpora návrhu mezi členskými státy už tak jednoznačná není.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.

Nejzarytějším a nejznámějším odpůrcem letního času byl u nás pekař Stanislav Pecka (zemřel v roce 2009) ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je například lidovecký senátor Petr Šilar.

EK: Ať se každý rozhodne sám

Mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein později na tiskové konferenci upřesnil, že ve veřejné konzultaci se pro zrušení každoročního přechodu na letní čas vyslovilo 84 procent respondentů.

Naznačil, že chystaný návrh, který EK v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení, dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat, či nikoliv. "Určení standardního času je - a vždy bylo - v pravomoci členské země," řekl Winterstein. Připomněl, že už nyní v EU existují tři různá časová pásma. Upozornil také, že 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských zemí unie je vůbec největší účastí občanů v historii podobných celoevropských konzultací.

Debata o letním čase Babiše nezajímá

Českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ovšem debata o zrušení každoročního přechodu na letní čas nezajímá. "Mám jiné starosti, řeším migraci," uvedl Babiš na žádost novinářů o reakci na avizovaný plán Evropské komise. Otevření tématu a přímo zavedení jednotného času po celý rok naopak během tiskové konference premiéra s odbory přivítala předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

Babiš na dotaz novinářů nejprve uvedl, že neví, zda by změna něco přinesla. "To se musíte zeptat občanů," uvedl. Neodpověděl nicméně na otázku, zda by tak podle něj měli rozhodnout v referendu.

Hospodářská komora ČR uvedla, že jednoznačně preferuje návrat ke konzervativnímu přístupu. "Existence zimního a letního času je přežitkem, který v moderní demokratické společnosti nemá místo. Direktivní a centrálně určená změna času je přístupem zastaralým a inženýrsky technokratickým, který v současnosti nemá reálné opodstatnění," uvedl tiskový mluvčí komory Miroslav Diro. Doplnil, že ve dnech následujících po změnách času dochází k vyššímu výskytu pracovních úrazů a ke snížení produktivity zaměstnanců vlivem nižšího soustředění a únavy. Tyto náklady podle něj významně převyšují zmíněné úspory energií. Podobně situaci vidí Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký poznamenal, že ačkoli se v minulosti tématu věnoval, nepodařilo se mu nikde najít konkrétní vyčíslení, co letní čas z pohledu energetických úspor přináší. "Ve své době to možná bylo šikovné v tom, že se lépe rozložila zátěž během dne, ale myslím, že se současným nastavením struktury spotřeby už to smysl nedává," uvedl.

S nápadem zřejmě jako první přišel Benjamin Franklin

Účelem letního času má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Podle energetiků ale změna času velké úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Různé občanské iniciativy a petice se také řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu) a Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v Rusku. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí ještě v Bělorusku, na Islandu a na Špicberkách.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.