Řádil novičok dříve? Záhadné smrti teroristů v Rusku

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Novičok není v boji proti nepřátelům Ruska žádný nováček. Ruské tajné služby v minulosti zlikvidovaly záhadným jedem dva vůdce severokavkazských teroristů.

Snímek Umarova z roku 2013

Snímek Umarova z roku 2013,zdroj: Profimedia.cz

Velká Británie stále vyšetřuje otravu bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala a jeho dcery Juliji. Londýn z útoku obviňuje Moskvu, kterou mohla hýbat chuť pomstít se bývalému špionovi nebo ukázat sílu ruského režimu. Dvojí agent a jeho dcera byli vystaveni mimořádně nebezpečné nervové látce u vchodových dveří jejich domu v anglickém Salisbury.

Na ruskou stopu zatím ukazují pouhé indicie a zkušenosti Británie s vražednými útoky na jiné osoby nepohodlné pro Kreml. Moskva přitom v minulosti neskrývala, že své úhlavní nepřátele likvidovala jedovatými látkami.

Veřejně známé jsou dva případy odstranění dvou lídrů severokavkazských teroristů. Otravě ruskými tajnými službami podlehl obávaný Černý Arab i vůdce tak zvaného Kavkazského emirátu.

Čečenský masakr

Kamenitým údolím se šine kolona ruské armády. Válka s čečenskými separatisty probíhá už druhým rokem a Moskvě se nedaří potlačit vzbouřené Kavkazany. Na úzké silnici vedoucí po strmém srázu opatrně jede přes dvacect obrněnců a náklaďáků. Na nastraženou léčku, do které vjíždí, ale nejsou ruští vojáci, ani mámy hledající ve válce své syny, připraveni.

Zaduní exploze a plameny pohltí tank jedoucí v čele kolony. Ostatní vozidla okamžitě zasáhne smršť kulek a výstřelů z pancéřovek z protilehlého kopce. Vojáci se marně snaží ukrýt před čečenským útokem a plameny z hořících cisteren. Vysílačky jsou vyřazeny z provozu. Dovolat se záchrany Rusové nemohou. Někteří skáčou z útesu a nachází smrt v kamenitém korytě řeky.

Poprava končí po čtyřech hodinách. Podle oficiálních zdrojů přišlo o život 73 vojáků a 52 dalších bylo zraněno. Dodnes není jasný přesný počet mrtvých mezi civilními osobami, které se ke koloně připojily. Některá těla byla v takovém stavu, že se je nepodařilo identifikovat.

Útok na kolonu 245. motostřeleckého pluku u vesničky Jaryšmarda v polovině dubna 1996 měl na svědomí polní velitel Chattáb. Obávaný islamista původem ze Saúdské Arábie nastoupil dráhu profesionálního bojovníka jako mudžáhid v Afghánistánu. Následně se vydal válčit do zakavkazského Náhorního Karabachu a středoasijského Tadžikistánu.

V první čečenské válce si vydobyl pověst nemilosrdného velitele. Stál za většinou úspěšných operací čečenských separatistů a některými teroristickými útoky. Připisuje se mu třeba poprava šesti zahraničních pracovníků Červeného kříže v Čečensku.

Chattáb je považován za iniciátora druhé čečenské války. Podle tvrzení ruských orgánů stál, společně s dalším významným polním velitelem Šamilem Basajevem, za invazí džihádistů do Dagestánu sousedícího s Čečenskem a bombovými útoky na ruské obytné domy, při kterých zahynulo přes 300 lidí.

Otrávený dopis

Po úspěšné operaci ruské armády ve vzbouřeném Čečensku a dobytí Grozného v únoru 2000 uspořádal Kreml na Černého Araba, jak se Chattábovi přezdívalo, hon.

Ruským bezpečnostním složkám se několikrát podařilo vzít Chattábovu jednotku do kleští, polní velitel jim ale unikal. Navíc poté, co Kreml rozdrtil hlavní síly separatistů a získal kontrolu na Čečenskem, Chattáb se uchýlil do hor, kde se úspěšně skrýval.

Najít obávaného teroristu nebylo pro tajné služby jednoduché. Chattáb byl doprovázen pouze oddanými bojovníky. Ke komunikaci s dalšími polními veliteli a blízkovýchodními patrony nikdy nepoužíval moderní komunikační prostředky, ale síť kurýrů. Varováním mu sloužila smrt čečenského prezidenta Džochara Dudajeva, kterého zasáhla raketa navedená na signál jeho satelitního telefonu.

Ruské tajné službě FSB se podařilo naverbovat Ibragima Magomedova, posla vozící Černému Arabovi ze Saúdské Arábie finanční hotovost a dopisy. Jak uvádí ruský web Rosbalt, v březnu 2002 příslušníci FSB do dopisu určeném Chattábovi vložili nervově paralytickou látku. Jed měl začít účinkovat až po nějaké době, aby smrt polního velitele vypadala jako otrava jídlem.

Operace byla úspěšná. Chattáb dopis otevřel a po přečtení list s obálkou spálil. Jeho zdravotní stav se zhoršil po pár dnech. Začala mu téct pěna z úst a obávaný terorista náhle zemřel. Jeho tělesní strážci si původně mysleli, že se jejich velitel otrávil houbami. Když začali umírat další lidé, kteří v rukou drželi dopis, bylo jasné, že za smrtí Chattába stojí Moskva.

Podezření teroristů padlo na poslíčka, který dopis přinesl. Pod záminkou cesty do Saúdské Arábie byl nic netušící Magomedov vylákán do Ázerbájdžánu. Jeho mrtvé tělo bylo nalezeno na okraji Baku.

Moskevský masakr

Moskva. V ranní špičce není v metru k hnutí. Jen co se na přestupní stanici Lubjanka otevřou dveře, druhým vagonem otřese exploze. Vnitřek vozu okamžitě zaplní černý kouř. Panika. Lidé se snaží co nejrychleji dostat na povrch. O čtyřicet minut později na stejné lince dojde ještě k jednomu výbuchu.

Centrum ruské metropole je ochromeno. Desítky vozů záchranné služby míří ke stanicím, které se staly terčem sebevražedných útoků. "Potkala jsem pět lidí od krve. Ve vlasech měli kousky lidských těl. Ve vestibulu ležela zkrvavená žena," vzpomíná svědkyně výbuchu. Devětadvacátého března 2010 přišlo v moskevském metru o život 41 osob, dalších 88 bylo zraněno.

Dvě sebevražedné útočnice, které se odpálily v podzemce, vyslal do Moskvy Doku Umarov, tehdejší vůdce takzvaného Kavkazského emirátu - organizace bojující nejen proti ruskému režimu v Čečensku, ale hlásící se také k celosvětovému džihádu.

Toxický Doku

Umarov byl veteránem první čečenské války. Po jejím konci ho prezident separatistického Čečenska Aslan Maschadov jmenoval brigádním generálem a šéfem bezpečnostní rady neuznané republiky. Aktivně se zapojil do druhé čečenské války. Během ústupu z Grozného byl vážně zraněn.

Nehledě na porážku, kterou vládní síly uštědřily severokavkazským teroristům, Umarov platil za obávaného protivníka. Byl považován za nejvlivnějšího polního velitele hned po Šamilu Basajevovi. Jeho jednotka čítala několik stovek dobře vycvičených mužů a tajně působila mimo jiné i v Grozném.

V roce 2006, poté co o život přišel Aslan Maschadov a jeho nástupce Abdul Chalim Sajdullajev, se stal prezidentem takzvané Čečenské republiky Ičkerie. Umarov měl však větší ambice, než boj za čečenskou věc. Chtěl sjednotit a - jak sám tvrdil - osvobodit celý Severní Kavkaz. V říjnu 2007 ohlásil založení Kavkazského emirátu.

Organizace považuje za své nepřátele nejen ruskou vládu, ale také Západ a všechny "utlačovatele islámu." Kavkazský emirát dal lokálnímu separatismu mezinárodní přesah a zažehl skomírající oheň džihádismu na Severním Kavkazu.

Umarov v dalších letech organizoval několik krvavých atentátů. Kromě výbuchů v moskevském metru se přihlásil k atentátů na rychlík směřující z Moskvy do Petrohradu v listopadu 2009 nebo bombovému útoku na moskevském letišti Domodědovo v lednu 2011. Jednu dobu byl v desítce nejhledanějších osob FBI.

Pronásledování Umarova trvalo ruským tajným službám 10 let. Dostat se do blízkosti nejobávanějšího teroristy země se jim podařilo v létě 2013. Verze, jakým způsobem byl zlikvidován Umarova, se rozcházejí. Podle jedné se otrávit severokavkazského emíra se podařilo během jmenování nového velitele oddílu ingušských ozbrojenců. Podle druhé Umarov požil prudký jed během inspekce tajné základny teroristů v horách.

Smrt svého vůdce islamisté přiznali v březnu 2014. Tři roky nato byl v lesích Ingušska objeven hrob Doku Umarova. Ruská agentura Interfax s odkazem na svůj zdroj k tomu lakonicky dodala, že nalezené tělo vůdce severokavkazských teroristů bylo stále silně toxické.

Tagy: Rusko Velká Británie zahraničí Severní Kavkaz terorismus a násilí vyzvědačství a bezpečnost chemické a biologické zbraně

Zdroje: Vlastní