„Vodík může v Evropě znovu rozdat karty,“ prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné „zeleným vodíkem“. „Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka,“ pokračovala.

Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí „Evropskou vodíkovou banku“, která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. „Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou,“ řekla von der Leyenová.

„Ne jen rychlá záplata, ale změna paradigmatu, skok do budoucnosti,“ popsala způsob, jak by podle ní měla EU přistupovat k současné energetické krizi přiživované Ruskem a výpadkem jeho dodávek plynu. Vývoj, který souvisí s ruskou agresí vůči Ukrajině a jasnou evropskou podporou bránícího se Kyjeva, vyhnal cenu suroviny na rekordní hodnoty a přispívá tak také k vysokým velkoobchodním cenám elektřiny.

Podle von der Leyenové aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Šéfka EK proto slibuje „hlubokou a komplexní reformu“. Už dříve uvedla, že její odhalení je plánované na začátek příštího roku.

„Na léto roku 2022 se bude vzpomínat jako na zlomový bod,“ pokračovala při dnešním projevu, když přecházela k otázce klimatických změn. Poslední týdny a měsíce podle ní ukázaly, jak důležité jsou dlouhodobé plány EU ohledně dekarbonizace ekonomiky, ovšem také potřebu rychlých opatření tváří v tvář častějším a ničivějším živelním pohromám.

„A proto dnes oznamuji, že během následujícího roku zdvojnásobíme naše hasičské kapacity. EU zakoupí deset lehkých obojživelných letadel a tři dodatečné helikoptéry na rozšíření naší letky,“ řekla von der Leyenová.

Otázku adaptace na změnu klimatu a transformace energetiky při tom opakovaně spojovala s digitalizací. Tuto „dvojí transformaci“ podle ní budou pohánět suroviny jako je lithium a takzvané kovy vzácných zemin, tedy skupina měkkých kovů s výbornými magnetickými vlastnostmi, které už dnes nahrazují ropu a plyn v srdci unijní ekonomiky.

Von der Leyenová dnes znovu varovala, že EU se nesmí po závislosti na ruských fosilních palivech stát závislá na Číně, která dominuje trhu s uvedenými materiály. Pomoci podle ní může obchodní politika EU a nové dohody s Mexikem nebo Novým Zélandem, ale také připravovaný zákon o „klíčových surovinách“.

„Budeme identifikovat strategické projekty napříč dodavatelským řetězcem, od těžby po rafinaci, od zpracovávání po recyklaci. A budeme budovat strategické rezervy tam, kde jsou ohrožené dodávky. (...) Víme, že tento přístup může fungovat,“ řekla předsedkyně unijní exekutivy.

EU omezí nadměrné zisky výrobců energií a bude se šetřit

Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří nyní mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen, oznámila von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Unijní exekutiva také chce, aby členské země povinně omezily spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučuje komise do konce března příštího roku snížit o desetinu. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.

Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK stanovit nejvyšší příjem za elektřinu vyráběnou ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškeré peníze nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření.

Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv. Týkat se to bude letošních zisků, které o 20 procent převýší průměrné zisky z posledních tří let.

Von der Leyenová dnes zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a na jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.

„Raději plyn spálí, než by ho dodávali... Tenhle trh už nefunguje,“ prohlásila dnes šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky. 

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Olena Zelenská a Ursula von der Leyenová | zdroj: Profimedia

Vedle těch zmíněných chce komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh. EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je podle ní zastaralý.

Naproti tomu mezi dlouhodobými plány je oddělení ceny plynu a elektřiny; na zdražení elektřiny má v současnosti právě plyn klíčový vliv. „Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou,“ slíbila von der Leyenová. Lidé i firmy by podle ní měli více těžit z nízkých výrobních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, do nichž se EU chystá dále investovat a snižovat podíl plynu na její výrobě.

Zastropování cen plynu dováženého z Ruska, s nímž nesouhlasí část středoevropských zemí včetně Česka, v aktuálním plánu komise chybí. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové s ním však unijní exekutiva v budoucnu počítá, nejprve je však třeba předejít dopadům tohoto kroku na zmíněné státy. Moskva vyhlásila, že v případě zavedení cenového limitu přestane plyn do EU dodávat úplně.

EU bude dál pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích

Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v jejím obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku, řekla dále v tradičním poselství o stavu EU von der Leyenová, která si jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní ještě dnes vyrazí do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina,“ řekla von der Leyenová s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu a aktuální protiofenzivu. Vyzdvihla také roli prezidentovy manželky, která po boku svého chotě přes obavy o jejich bezpečnost neopustila Kyjev a „dodává odvahu celému národu“. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná unií nakonec zvítězí.

„Jedním z ponaučení, které si bereme z této války, je to, že jsme měli naslouchat těm, kdo Putina znají,“ připustila německá šéfka Evropské komise. EU podle ní měla víc vnímat vyjádření svých přátel na Ukrajině, v Moldavsku, Gruzii i varování běloruské opozice, ale také naslouchat hlasům ze samotné unie. Von der Leyenová v této souvislosti zmínila Polsko, pobaltské státy a další státy EU z celé střední a východní Evropy.

Unijní exekutiva bude podle své šéfky nyní mimo jiné pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie.

Von der Leyenová: Protiruské sankce fungují

Předsedkyně komise připomněla, že evropský blok poskytl Kyjevu již 19 miliard eur, další miliardy jdou na Ukrajinu ve formě zbraní a jiné vojenské pomoci. Unie také zavedla mimořádnou ochranu pro miliony ukrajinských uprchlíků.

Von der Leyenová také zdůraznila, že bezprecedentní sankce zavedené vůči Rusku fungují a přispěly podle ní k problémům ruského finančního a bankovního sektoru, energetiky či letecké dopravy.

„Toto je cena za Putinovu cestu smrti a ničení. A chci zcela jasně říci, že sankce tu zůstanou. Nyní je čas, abychom ukázali rozhodnost, ne ústupky,“ prohlásila von der Leyenová. Státy EU, v jejichž čele v současnosti stojí Česko, se dosud k sankcím stavějí jednotně. Jejich další rozšíření požadované zejména balkánskými zeměmi či Polskem, které má zahrnovat zejména ukončení dovozu ruského plynu, však nemá jednomyslnou podporu. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako Putinův spojenec, zatím s požadavky na zrušení některých protiruských postihů neuspělo.

Přístup EU k uprchlíkům z Ukrajiny může být šablonou

V debatě o migraci v Evropské unii chybí důraz na solidaritu, který provázel její reakci na uprchlickou vlnu po útoku Ruska na Ukrajinu, řekla také předsedkyně Evropské komise. EU si podle ní ze způsobu přijetí milionů ukrajinských uprchlíků může vzít příklad a musí vytvořit systém obsahující právně závazný mechanismus solidarity.

Unie se za uprchlické vlny z Ukrajiny ukázala v tom nejlepším světle, míní von der Leyenová. „Ale ono odhodlání a nadšení pro solidaritu stále v naší debatě o migraci schází. Naše činy směrem k ukrajinským uprchlíkům nemohou být výjimkou. Mohou být plánem pro další kroky,“ zdůraznila šéfka unijní exekutivy ve svém výročním projevu o stavu EU.

Ursula von der Leyenová přednesla tradiční poselství o stavu EU | zdroj: Profimedia

Přijímání migrantů je na unijní úrovni ošemetným tématem už řadu let a jednání o reformě azylové a migrační politiky postupují jen velmi pomalu. Členské státy se nicméně nedávno s Evropským parlamentem dohodly na obrysech dalšího postupu, přičemž slíbily snahu dotáhnout do konce projednávané reformy za stávajícího funkčního období EP.

„Vidíme pokrok kolem Paktu (o migraci a azylu), máme dnes mapu. A teď potřebujeme politickou vůli k tomu postupovat kupředu,“ řekla šéfka EK před europoslanci, z nichž mnozí dosavadní průběh jednání kritizují.

Podle von der Leyenové musí EU vybudovat systém s rychlými a spravedlivými procedurami, který bude připravený na krizové momenty a bude zahrnovat „trvalý a právně závazný“ mechanismus ukotvující spolupráci mezi zeměmi unie. Zároveň evropský blok podle ní potřebuje efektivní kontrolu svých vnějších hranic v souladu se základními lidskými právy.

Členské státy především z východu unie jsou ale už od počátku snah o reformu způsobu, jakým EU řeší migraci, velmi skeptické k jakémukoliv „solidárnímu“ řešení, které by mohlo v praxi znamenat povinné přebírání migrantů z jiných členských států EU.

„Chci Evropu, která zvládá migraci důstojně a s respektem,“ prohlásila dnes šéfka Evropské komise.

České předsednictví @EU2022_CZ bude společně pracovat s EK pracovat na snížení cen energií, včetně revize trhu s elektřinou. (1/2)

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 14, 2022