Dnes je neděle 4. prosince 2022., Svátek má Barbora
Počasí dnes 5°C Zataženo

Aktualizováno: Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud, slibuje Fiala

Aktualizováno: Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud, slibuje Fiala
Petr Fiala | zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) k vládnímu návrhu na zastropování cen energií. Uvedl to na schůzi Senátu, jejímž tématem je pomoc občanům a firmám s nárůstem cen energií. Sněmovna by návrh měla schvalovat v pátek, Senát příští úterý.

„Za tři měsíce jsme k posílení energetické bezpečnosti naší země udělali víc než dvě vlády ANO za uplynulých osm let,“ prohlásil premiér. Podle něj na jaře hrozilo, že v zimě bude Česko bez plynu kvůli závislosti na jeho dodávkách z Ruska. Nyní jsou zásobníky plynu naplněny z 85 procent. „Plyn na zimu po všech těch krocích, co jsme udělali, máme zajištěný,“ podotkl. Čím víc se bude plynem šetřit, tím déle vydrží. „Neznamená to, že se teploty mají snižovat na absurdní stupně nebo že má doma někdo mrznout,“ podotkl premiér.

Vláda podle Fialy nyní chce zajistit dostupné ceny energií, proto v pondělí navrhla jejich zastropování. Náklady na topení by tak měly být zhruba stejné bez ohledu na to, jestli domácnosti vytápějí elektřinou, nebo plynem.

„Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud,“ zdůraznil premiér. Díky maximálním cenám za elektřinu rodina, která elektřinou svítí a topí, ušetří proti předpokládaným tržním cenám 111 000 korun za rok a rodina, která topí plynem, ušetří ročně zhruba 90 000 korun, řekl Fiala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že novela energetického zákona také zakotví povinnost dodavatelů energií informovat zákazníka nejpozději 30 dnů před odpojením o konkrétních nástrojích státní pomoci, která může vyřešit úhradu jeho nákladů.

Premiér připomněl rovněž opatření v rámci Deštníku proti drahotě a úsporného tarifu, díky kterému domácnosti letos dostanou v průměru 4000 korun, přičemž tato pomoc státu bude automaticky promítnuta do záloh na energie. Jednorázový pětitisícový příspěvek stát vyplatil na zhruba 1,2 milionu dětí, důchody se letos zvýšily v průměru o 2500 korun měsíčně, vypočítával Fiala.

Zdroje na výdaje spojené s energetickou krizí chce vláda podle svého předsedy získat kvůli zděděnému zadlužení státu také mimořádnými příjmy. Patří k nim dividendy ze státních podniků, příjmy z emisních povolenek nebo výnosy daně pro vybrané firmy, které těžily z důsledků ruské agrese na Ukrajinu. Tato válečná daň bude podle Fialy dočasná a rozhodně nebude sektorová, protože se nebude týkat všech firem v odvětví, ale jen těch s nečekaně vysokými zisky. Další zadlužování země a s ní spojená inflace jsou podle Fialy hrozbami, stejně jako chybějící spolupráce opozice a aktivity proruských sil, které se snaží krizi využít k otřesení demokratického systému. „Je odpovědností demokratických politiků se tomu včas a rázně postavit,“ dodal Fiala.

Senátní hospodářský výbor minulý týden vyzval vládu, aby národní opatření řešení nárůstu cen energií obsahovalo variantně úplné oddělení cen plynu od elektrické energie a stanovení maximálních cen plynu určeného pro výrobu elektrické energie dodávané tzv. závěrnými zdroji, cen elektrické energie pro koncové zákazníky a zastropování marží pro obchodníky s energiemi.

Vláda v pondělí stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun včetně DPH za jednu megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Návrhy Evropské komise (EK) na řešení vysokých cen energií projedná mimořádné jednání ministrů pro energetiku 30. září. O svolání schůzky dnes na twitteru informoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Na dosud posledním mimořádném jednání minulý týden se unijní ministři odpovědní za energetiku shodli na možnosti využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Zástupci vlád EK pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.

Pomocí firmám se bude vláda zabývat ve středu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl, že navrhne takzvaný dočasný krizový rámec v souvislosti s ruskou agresí. Dohodl se na tom v pondělí se zástupci zaměstnavatelů. Jedna část programu bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na plyn a elektřinu. Pokud jim kvůli energiím klesne provozní zisk EBITDA o víc než polovinu, bude jim stát část nákladů kompenzovat, a to do 45 milionů korun na jednu firmu. S Evropskou komisí se bude snažit vyjednat prodloužení krizového rámce do konce příštího roku.

U ČEZ nyní lidé platí o 37 procent méně, než je stanovený strop energií

Energetická společnost ČEZ nyní ve svém základním ceníku u nejběžnější distribuční sazby D02d nabízí silovou elektřinu za 3775 korun za jednu megawatthodinu (MWh). Jde o ceník, který je k dispozici současným odběratelům a nemá zafixovanou cenu. Naposledy ho ČEZ zdražil od 1. ledna. Státem stanovený strop cen elektřiny činí 6000 Kč za MWh. Tržní ceny se ale do ceníků ČEZ promítají se zpožděním, bez stanovení maximálních cen by tak podle odborníků hrozilo, že by odběratelé mohli od příštího roku platit až trojnásobek současné ceny silové elektřiny. ČEZ pravidelně mění základní ceník na přelomu roku. Cena silové elektřiny tvoří v současnosti asi dvě třetiny celkové ceny elektřiny, připočítává se k ní ještě regulovaná složka.

Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12 150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24 100) Kč.

V předchozích letech byla elektřina ve stejném ceníku u ČEZ levnější. V roce 2020 a 2021 platili zákazníci za jednu MWh 2056 Kč, v roce 2020 to bylo dokonce 1878 Kč za jednu MWh.

Podle analytiků není jasné, kde vláda vezme celou částku na zastropování cen energií

Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku. Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek.

„Vzhledem k tomu, že zastropování má platit od začátku listopadu, zvýší se i letošní výdaje státního rozpočtu. Pokud na to vláda nenajde peníze někde jinde, prohloubí se schodek rozpočtu. Nebude to nic dramatického, ale v příštím roce to bude pro vývoj rozpočtu zásadní záležitost,“ uvedl analytik Deloitte David Marek.

Pevné stropy na cenu elektřiny a plynu pro domácnosti vnášejí značnou nejistotu na výdajovou stranu státního rozpočtu, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nerozumí tomu, z čeho vláda vypočítala maximální objem pomoci 130 miliard Kč, když není známo, kam se pohnou tržní ceny elektřiny a plynu. Také podle něj není zřejmé, kde vláda uvedenou sumu vezme. Nevěří, že by s ní připravovaný rozpočet na rok 2023 již počítal, a výnos z daně z mimořádných zisků, který ani ještě nemá legislativní podobu, zřejmě pokryje jen menší část potřebné sumy. Nejhorším řešením by bylo si na pomoc domácnostem vypůjčit, neboť by tyto peníze dál roztáčely inflaci, poznamenal.

Celkové náklady zastropování se budou pohybovat spíše kolem 200 miliard korun ročně, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda chce tyto náklady financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků, jež by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, a dále pak z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. Tyto zdroje však zřejmě nebudou stačit k pokrytí celkových nákladů zastropování, takže stát jej bude muset financovat na dluh, případně najít zdroje jiné či ušetřit v rozpočtu jinde, poznamenal.

„Pokud by vše skutečně dopadlo tak, jak si vláda představuje, k ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by nedošlo. Celkové náklady po započtení mimořádných daňových výnosů by se pohybovaly ve vyšších desítkách miliard korun, a to maximálně po dobu dvou let. To je sice významný výdaj, ovšem nikoliv likvidační,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Pochybuje ale o tom, že se politici zastaví na těchto úrovních. „Jakmile jednou umožníme politikům tahem pera stanovovat náklady na energie milionům lidí, svěřujeme jim hračku, které se nebudou chtít nikdy vzdát,“ dodal.

Další kompenzace budou pravděpodobně přicházet, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek. Připomněl, že první rok s covidem vyšel stát na více než 240 miliard korun. Vláda by se přitom podle něj měla chovat restriktivně, aby pomohla České národní bance snížit inflaci, jelikož samotné sazby nemusí stačit. Další strukturální deficity mají negativní dopad na rating Česka, což bude v budoucnu zdražovat vládě kapitál, který by si půjčovala na finančních trzích, podotkl.

Odbory podle Středuly po zastropování cen energií demonstraci neodvolají

Odbory nepočítají s tím, že by teď po rozhodnutí vlády o zastropování cen energií odvolaly svou plánovanou demonstraci v Praze. Dál s ní 8. října na Václavském náměstí počítají, řekl předák Českomoravského konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. ČMKOS, která demonstraci svolává, je s 31 svazy a 270 000 členů největší odborová centrála v zemi. Její šéf Středula nyní sbírá podpisy pro svou kandidaturu na prezidenta. 

„Není podle našeho soudu důvod demonstraci odvolat. Jedno rozhodnutí vlády celou situaci nemění,“ řekl Středula. Podle něj vláda sice rozhodla o stropu na ceny, ale stále zbývají požadavky na růst minimální mzdy a platů či kolem daňových změn.

Podle odborového předáka nejsou přesně jasné ani dopady, jaké bude zastropování cen mít. Podotkl, že s odbory o dopadech na zaměstnance nikdo nejednal a podklady předáci nedostali.

Odboráři z ČMKOS svou demonstraci s názvem „Pět minut po dvanácté“ ohlásili na svém shromáždění minulé pondělí. Vyzvali vládu, aby přijala opatření proti zdražování a propadu životní úrovně v Česku. Kritizovali kabinet za nečinnost. 

Zdroje: