Dnes je úterý 27. září 2022., Svátek má Jonáš
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Aktualizováno: Ministři EU jednali o energetice; řešili následky, nikoliv příčiny problémů

Aktualizováno: Ministři EU jednali o energetice; řešili následky, nikoliv příčiny problémů
Tisková konference po jednání ministrů EU odpovědných za energetiku | zdroj: Profimedia

Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po mimořádném jednání ministrů EU odpovědných za energetiku to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.

Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu. Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala EK, ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně České republiky.

Ministři se na podnět českého předsednictví sešli v době, kdy kvůli vysokým cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí. Podle Síkely se státy jednomyslně shodly na tom, že je potřeba okamžitě připravit krizová opatření, která by pomohla ohroženým spotřebitelům a firmám.

profimedia-0720962587 Ministr Síkela na jednání ministrů EU odpovědných za energetiku | zdroj: Profimedia

Komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.

Ministři se shodli také na možnosti zavést strop na ceny plynu, podle Síkely ale zatím není jasné, jaké části trhu by se toto opatření týkalo a jak přesně bude nastavené. „Musíme být opatrní, abychom neohrozili zabezpečení našich dodávek,“ uvedla po jednání komisařka pro energetiku Kadri Simsonová s odkazem na nové kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu, které by omezení cen mohlo překazit.

Záměrem komise bylo zastropovat pouze ceny plynu mířícího do EU z Ruska. Podle Síkely však tento plán nezískal podporu velkého množství států, neboť při omezení dodávek nehraje ruský plyn již tak velkou roli při tvorbě cen energií. Zvláště středoevropské země včetně Německa, Maďarska či Česka měly obavy z toho, že by Moskva mohla v případě omezení ceny plyn vypnout úplně.

Dalším z kroků, který získal podporu ministrů, bylo udělování záruk na zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Podle Síkely je reálné, že toto opatření rozhýbá trh s elektřinou a sníží její ceny. K tomu by měl přispět i plán povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách, který by měl snížit podíl drahého plynu na její výrobě.

České předsednictví je podle ministra připraveno svolat ještě v září další mimořádnou ministerskou schůzku k debatě o podrobných návrzích, které Evropská komise předloží příští týden.

Výsledek dnešního jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie je úspěchem českého předsednictví, řekl dnes v Mikulově ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Jde podle něj o velký posun. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se ministři naopak nedohodli na ničem. Oddělení plynu od elektřiny neprošlo, čímž se podle něj neumožní snížení cen energií.

Evropské řešení drahých energií bude nejlevnější pro národní rozpočty, tvrdí Stanjura

Mnozí ministři financí zemí Evropské unie (EU) se dnes v Praze podle šéfa české státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) shodli na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Řekl to na tiskové konferenci po prvním jednacím dni neformálního zasedání evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank v rámci českého předsednictví v Radě EU.

Jednotné evropské řešení současné krize je podle Stanjury lepší i v tom, že pomůže všem členským státům. Ministři financí se dnes také zabývali opatřeními proti rostoucím cenám plynu a elektřiny, přestože přímo nespadají do jejich působnosti. „Dopady všech možných řešení dopadnou samozřejmě i na státní rozpočet, myslím, že je tedy velmi dobře, že té debaty a toho řešení se budou účastnit i ministři financí,“ uvedl.

Stanjura upozornil na to, že se s návrhem na využití neočekávaných zisků výrobců energie zatím neměl čas seznámit, ale pokud půjde o dočasné řešení a peníze poslouží výhradně ke snížení dopadů drahého plynu a elektřiny, považuje ho za rozumné, řekl.

Podmínku dočasnosti podpůrných opatření zmínil na tiskové konferenci i eurokomisař Valdis Dombrovskis. Opatření podle něj navíc musejí být cílená a v souladu s ekologickou transformací.

Ministři financí dnes podle Stanjury jednali ale především o dopadech rusko-ukrajinského konfliktu na jednotlivé unijní státy. „V té debatě jsme se s kolegy shodli, že v této chvíli Rusko vede ekonomickou válku proti Evropě, jejíž cílem je rozdělit naše společnosti, snížit naši ochotu podporovat Ukrajinu, ale hlavně rozbít evropskou jednotu.“ uvedl. Zdůraznil, že je tedy nutné pokračovat v koordinovaných krocích.

Stanjura dále řekl, že všichni ministři souhlasili s další pomocí Ukrajině pět miliard eur (asi 123 miliard Kč). Návrh na dodatečnou půjčku zveřejnila ve středu Evropská komise. Shoda podle Stanjury panovala i v tom najít pro Ukrajinu zbývající tři miliardy z dříve přislíbených devíti miliard eur na okamžitou pomoc napadené zemi.

V sobotu je na programu neformálního zasedání evropských ministrů financí v Kongresovém centru Praha návrat k fiskální disciplíně, jako je omezení schodků veřejných financí a státního dluhu. Dále se ministři a guvernéři budou zabývat budoucností přímého zdanění v EU.

Názory analytiků na dnešní dohodu ministrů energetiky Evropské unie se různí. Podle některých jde o správný krok, podle jiných jde o neakceschopnost EU a neposunutí jednání. Shodli se ale na tom, že dobrým rozhodnutím je nestanovení maximální ceny za plyn. Analytici to dnes řekli ČTK. 

Scholz: Německo v otázce ruského plynu vždy zohlední potřeby unijních členů

Německo bude v otázce ruského zemního plynu vždy zohledňovat situaci členských zemí Evropské unie. Dnes to po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem řekl německý kancléř Olaf Scholz. Poznamenal, že je zatím příliš brzy na to říct, jak se Evropská unie rozhodne přikročit k trhu s plynem.

„K otázce trhu s plynem je mnoho rozdílných návrhů a je ještě brzy na to říct, co uděláme. Jasné ale je, že Německo, vždy zohlední situaci unijních zemí,“ řekl Scholz po otázce novinářů k možnému zastropování cen ruského plynu a hrozbě, že ruský prezident Vladimir Putin by kvůli tomu zcela zastavit dodávky této energetické suroviny do Evropy.

Scholz uvedl, že Německo dobu od počátku ruské invaze na Ukrajiny, po které se energetická situace vyhrotila, plně využilo k přípravě na zimu a k hledání nových možností dodávek. Jako příklad zmínil navýšení dodávek z Norska a Nizozemska či brzké otevření plovoucího LNG terminálu. „Také plníme své zásobníky,“ řekl. Ty jsou podle síťového regulátora naplněny z takřka 87 procent.

„V některých zemích toto možné nebylo. Proto je jasné, že tyto zvláštní situace zohledníme. Nemá tak smysl nyní spekulovat,“ dodal.

Předseda Evropské rady Michel řekl, že otázka cen a dostupnosti energií je pro Evropu důležitá. Za důležitou považuje i další podporu Ukrajině. „Chceme Ukrajinu dále podporovat, a to vojensky, finančně, ekonomicky. Druhá osa naší podpory je v sankcích a zvyšování tlaku na Rusko,“ řekl.

Euroskupina: Inflace v zemích EU je mezi šesti a 20 procenty, nutné je ji snížit

Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Řekla to dnes na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny. Unijní ministři financí dnes vzali na vědomí, že zásadním úkolem je snížit spotřebitelské ceny. Při řešeních krize je žádoucí zvolit koordinovaný postup v souladu s politikou ECB, dodal předseda Euroskupiny, irský ministr financí Paschal Donohoe.

Euroskupina je pravidelné zasedání ministrů financí eurozóny, setkává se jednou měsíčně, obvykle v předvečer zasedání Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti (Ecofin). Evropští ministři financí a guvernéři centrálních bank se dnes v rámci českého předsednictví v Radě EU sjeli do Prahy. Dnes a v sobotu se zúčastní neformálního zasedání v Kongresovém centru.

Pokud se inflaci nepodaří dostat pod kontrolu, lidé budou chudší, a navíc delší dobu, uvedl Donohoe. Podporu s vysokými cenami, zvláště energií, by měla být podle něj zaváděná v součinnosti všech unijních států. Evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni vidí prostor pro to, aby byla opatření lépe zacílená na zranitelné podniky a domácnosti. Donohoe považuje pro dosažení rovnováhy za potřebné se zaměřit na neočekávané zisky firem v určitých odvětvích. Gentiloni zdůraznil nutnost zaměřit se na posílení úspor plynu a elektřiny a alternativní zdroje energie a dále na spolupráci mezi fiskální a měnovou politikou.

Spotřebitelské ceny v České republice v červenci podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 17,5 procenta a zůstaly na nejvyšší hodnotě od prosince 1993. Elektřina zdražila o 33,6 procenta, plyn o 59,8 procenta. 

Zdroje: