Dnes je čtvrtek 29. září 2022., Svátek má Michal
Počasí dnes 14°C Dešťové přeháňky

Návrhy EK: Cenový strop na ruský plyn, povinné omezení spotřeby, další miliardy na Ukrajinu

Návrhy EK: Cenový strop na ruský plyn, povinné omezení spotřeby, další miliardy na Ukrajinu
Ursula von der Leyenová | zdroj: Profimedia

Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.

Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě EU. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.

„Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůže jim, aby se adaptovali,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.

Další součástí návrhu je stanovení maximální ceny pro výrobu elektřiny z levnějších zdrojů, než je plyn. Podle listu Financial Times (FT) by dosud neveřejná část návrhu měla počítat se stropem 200 eur (4900 Kč) za megawatthodinu. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek.

„Je čas, aby měli spotřebitelé prospěch z nízkých nákladů na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou ty obnovitelné,“ řekla von der Leyenová. Vedle solární či větrné energie se omezení zisků bude týkat i jaderných či uhelných elektráren. Komise však počítá i s tím, že takzvané solidární příspěvky budou unijní země vybírat rovněž od producentů fosilních paliv.

Brusel navrhne také omezení spotřeby elektřiny podobně jako tomu bylo už v červenci u plynu. U elektrické energie by se mělo týkat hodin, kdy je spotřeba i cena nejvyšší. Například některé automatizované podniky by podle šéfky komise mohly přejít z denního na noční či víkendový provoz.

Komise je zároveň připravena upravit pravidla pro státní pomoc firmám, aby členské země mohly poskytnout energetickým společnostem záruky pro získání likvidity. Tu potřebují kvůli zálohám na dlouhodobé kontrakty na prodej energií, jejichž nedostatečná nabídka rovněž přispívá ke zdražování.

Unijní ministři dostanou v pátek návrh komise spolu s podněty českého předsednictví, o kterých dnes debatují velvyslanci členských zemí. Diplomaté očekávají, že s debaty by mohla vzejít předběžná podpora několika opatření, jejichž podrobnosti se komise chystá představit příští týden.

Evropská komise navrhuje půjčit Kyjevu dalších pět miliard eur

Von der Leyenová dnes také oznámila, že Evropská komise navrhuje půjčit Ukrajině dodatečných pět miliard eur (123 miliard Kč) na zmírnění problémů plynoucích z pokračující obrany proti ruské ozbrojené agresi. Nejnovější část finanční pomoci napadené zemi vyžaduje souhlas členských států Evropské unie i Evropského parlamentu. Dosud EU v půjčkách Kyjevu poskytla 2,2 miliardy eur.

Ohlášená podpora navazuje na unijní summit z konce května, kde lídři v principu dali zelenou balíku finanční podpory v objemu devíti miliard eur. Dosud z něj byla uvolněna jen jedna miliarda, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě kritizoval EU za průtahy. Kyjev uvádí, že ukrajinskému státu chybí každý měsíc asi pět miliard dolarů od chvíle, kdy na Ukrajinu na konci února zaútočila ruská armáda.

„Situace na Ukrajině si žádá naši plnou podporu,“ uvedla na twitteru von der Leyenová. „Evropská komise dnes navrhuje dodatečných pět miliard eur v makrofinanční pomoci zemi. To se přidává k deseti miliardám eur, které již EU poskytla ve finanční, humanitární a vojenské pomoci,“ pokračuje prohlášení.

EK následně specifikovala, že chce chystanou podporu uvolnit v „malém počtu splátek“. Peníze by si stejně jako v předchozích podobných případech půjčila na finančních trzích, záruky by poskytly jednotlivé státy EU i unijní rozpočet. „Jakmile Evropský parlament a Rada schválí dnešní návrh... komise daných pět miliard eur rychle zpřístupní,“ dodává EK v tiskové zprávě.

Web Politico minulý měsíc s odvoláním na své zdroje napsal, že komise chce získat souhlas členských států a europarlamentu během září, aby uvolňování mohlo začít v říjnu. Mezi sedmadvacítkou se v uplynulých měsících objevily jisté neshody ohledně realizace přislíbené pomoci. Zda mají nyní nové půjčky plnou podporu unijních států tak není v tuto chvíli zcela jasné.

„Vyzýváme členské státy, aby urychleně poskytly dodatečné záruky,“ uvedl místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Ukrajina podle něj naléhavě potřebuje „krátkodobou podporu, aby zachovala nepostradatelné veřejné služby a dosáhla jisté míry ekonomické a finanční stability“.

EU už v první polovině roku poslala Kyjevu půjčku ve výši 1,2 miliardy eur. První miliarda ze zmíněného balíku pak následovala na začátku srpna. „Zbývající až tři miliardy eur budou poskytnuty nejdříve, jak to bude možné,“ uvedla dnes komise.

Erdogan v Srbsku opět označil politiku Západu za provokativní a nesprávnou

Západ se vůči Rusku chová provokativně, což není správné, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při návštěvě Srbska. Uvedl rovněž, že Rusko by se nemělo podceňovat a že se domnívá, že válka na Ukrajině neskončí brzy.

„Mohu jasně říci, že neshledávám postoj Západu (vůči Rusku) správným. Jelikož Západ sleduje politiku založenou na provokacích,“ řekl dnes Erdogan na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Dodal, že Rusko není zemí, která by se měla podceňovat. Erdogan už v úterý řekl, že Rusko omezuje dodávky plynu do Evropské unie v odvetě za protiruské sankce a že EU „sklízí, co zasela“.

Erdogan rovněž opět zdůraznil, že Turecko zastává vyváženou politiku ve vztazích s Ruskem i Ukrajinou. Dodal, že tato politika už přinesla své plody, jako například červencovou dohodu z Istanbulu o odblokování vývozu obilí z ukrajinských přístavů.

Turecko pomáhá Ukrajině v obranné válce proti Rusku dodávkami zbraní, nicméně se nepřipojilo k Západu v zavedení sankcí a pokračuje v obchodu s Moskvou. Ankara tvrdí, že sankce nejsou řešením a že by poškodily její ekonomiku, která se už tak potýká zejména s bezprecedentní inflací. Turecká vláda se snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Ukrajinou a Ruskem v této válce.

Erdogan dnes druhém dnem pokračuje v cestě po Balkáně, kterou ve čtvrtek zakončí v Chorvatsku. 

Zdroje: