Zlatý objev století. Čína může držet největší poklad planety

Pod nenápadnými poli čínské provincie Hunan se podle všeho skrývá poklad, který může otřást světovým trhem se zlatem. Zatímco většina lidí sní o výhře v loterii, čínští geologové možná právě objevili zlatý jackpot století. Odhadovaná hodnota nálezu dosahuje přibližně 1,9 bilionu korun, což je suma, která by dokázala financovat celé státy.

Objev se nachází pod zlatým polem Wangu v okrese Pingjiang. První průzkumy odhalily více než 40 zlatých žil obsahujících zhruba 330 tun zlaté rudy v hloubce kolem dvou kilometrů. Jenže tím příběh nekončí. Moderní trojrozměrné modelování naznačuje, že skutečné zásoby mohou činit až 1 100 tun a sahat téměř tři kilometry pod povrch. Pokud se tyto odhady potvrdí, půjde o největší známé ložisko zlata na světě.

Hodnota celého naleziště by při současných cenách mohla dosáhnout zmíněných 1,9 bilionu korun. Pro představu, jde o částku srovnatelnou s ročními výdaji státního rozpočtu České republiky. A to už je číslo, které bere dech.

Zarážející je také kvalita rudy. Naleziště má obsahovat až 138 gramů zlata na jednu tunu horniny, což je v těžebním světě mimořádně vysoká koncentrace. Odborník na vyhledávání rud Chen Rulin z Geologického úřadu provincie Hunan uvedl, že mnoho vyvrtaných horninových jader obsahovalo viditelné zlato. Jinými slovy, zlato bylo patrné pouhým okem.

zdroj: Profimedia.cz

Rekord, který může přepsat historii těžby

Pokud se potvrdí hranice 1 100 tun, nový čínský důl by překonal i legendární jihoafrický důl South Deep, který disponuje zásobami kolem 1 025 tun zlata. Mezi světovou špičku dnes patří také doly v Indonésii, Rusku, na Nové Guineji či v Chile. Americké doly Carlin Trend a Cortez v Nevadě se drží v první desítce globálního žebříčku.

Celosvětově bylo dosud vytěženo přibližně 233 000 tun zlata a zajímavostí je, že téměř všechno toto zlato stále existuje v nějaké podobě. Ať už ve formě šperků, investičních slitků nebo elektroniky. Přibližně dvě třetiny celkové produkce přitom pocházejí až z období po roce 1950, což dokládá dramatický růst těžby v moderní době.

Zlatá injekce pro čínskou ekonomiku

Čína je už nyní největším producentem zlata na světě a podílí se zhruba deseti procenty na globální produkci. Zároveň však ročně spotřebuje přibližně třikrát více zlata, než sama vytěží, a je tak i největším dovozcem tohoto kovu. Nový objev by mohl zásadně posílit její soběstačnost a vliv na světové trhy.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Cena zlata vystoupala na přibližně 62 000 korun za unci, což odráží napětí i očekávání investorů. A podle zástupce ředitele úřadu Liu Yongjuna může být celý příběh ještě větší. Při vrtech v okrajových částech naleziště byla totiž objevena další zlatá ruda, což naznačuje, že skutečný rozsah pokladu může být ještě širší, než se původně předpokládalo.

Z obyčejného geologického průzkumu se tak stal příběh, který připomíná moderní zlatou horečku. Pokud se všechny odhady potvrdí, může se provincie Hunan stát symbolem nového globálního zlatého boomu. A svět bude s napětím sledovat, kolik bohatství se ještě skrývá hluboko pod zemí.