Dnes je středa 2. prosince 2020., Svátek má Blanka
Počasí dnes -5°C Polojasno

S mozkem kromaňonce do 21. století

S mozkem kromaňonce do 21. století
zdroj: Archiv

Na festivalu INNER WINNER, 8.-10.10. HUB PRAHA se můžete těšit na workshop „Mozkový jogging“ s Janou Puhalovou, který proběhne v pondělí 10.10. v 9:30 - 11:00 hodin.

Festival INNER WINNER představuje moderní a světové trendy ve firemním vzdělávání a osobnostním rozvoji. Během tří dní na 30 workshopů a osobností v čele se sirem Johnem Whitmorem, Danem Millmanem a českou špičkou koučů a psychologů.

Co rozhoduje o úspěchu?

Všichni rodiče si kladou stejné otázky. Bude moje dítě úspěšné ve škole a v životě? Ty otázky si klademe tím intenzivněji, čím horší známky dítě ze školy nosí. Když má čtyřky a reparáty, zoufale hledáme řešení. Co je tedy tím, co rozhoduje o úspěchu? Je to jeho inteligence? Je to jeho specifické nadání, třeba "buňky na krasobruslení"? Je to dobrá škola, kterou mu seženeme? Nebo jsou to nakonec naše konexe a peníze?

To, co rozhoduje o úspěšnosti dětí ve školním vzdělání, kupodivu není IQ, jak by si asi kdekdo z nás myslel. IQ je velmi nejistým ukazatelem. O úspěšnosti ve škole rozhoduje velikost tzv. pracovní paměti. Ta přitom vůbec nebyla na našem seznamu, jelikož ani nevíme, že nějakou máme. Souvislost mezi pamětí a úspěchem nás ani nenapadne. Pracovní paměť je schopnost uchovat informace v naší mysli tak dlouho, abychom s nimi mohli nějak manipulovat, tedy pracovat. Odehrává se v ní většina psychických procesů, řešíme v ní všechny aktuální problémy a úkoly.

Když počítáme z hlavy, potřebujeme pracovní paměť, když aplikujeme vyjmenovaná slova na větu z diktátu, potřebujeme pracovní paměť. Bez ní jsme ve škole vyřízení. Problém je ale v tom, že ji nemáme všichni stejnou, skoro deset procent z nás ji má oslabenou. Třeba naše dyslektické či hyperaktivní děti, co jim dělá ve škole potíž skoro všechno kromě tělocviku, mají obvykle také slabou pracovní paměť. Škola to ale zatím neumí poznat a nedokáže s tím pracovat. Tak je ohrožená nejen školní úspěšnost dítěte, ale i jeho životní perspektiva.

Žádoucí výsledek

Psycholožka Tracy Allowayová,  která stojí za řadou objevů v oblasti problémů učení,  totiž navíc tvrdí, že lidé se skvělou pracovní pamětí mají také častěji skvělé zaměstnání, mají lepší partnerské vztahy a častěji žijí šťastnějším a bohatším životem. Naproti tomu lidé se špatnou pracovní pamětí mívají potíže v práci i v osobním životě a častěji se dostávají do konfliktu se zákonem. Dr. Allowayová dokonce tvrdí, že dobrá pracovní paměť funguje jako nárazník, který chrání naše mentální zdraví, a slouží nám i jako ochrana před depresí či alkoholismem.

Pochopíme to snadno, když si představíme, čím se třeba liší schopný a neschopný člověk. Například uměním rychle a správně řešit složité situace. Schopný člověk si dovede představit, že třeba první řešení vyvolá důsledky A, B, C a D, přičemž D je nežádoucí. Naproti tomu druhé řešení vyvolá důsledky E, F, G a H, kde H je žádoucí výsledek. Potom je snadné se správně rozhodnout. Naproti tomu člověk s oslabenou pracovní pamětí si tohle všechno prostě nedokáže představit, nevejde se mu to do jeho omezeného prostoru, kde pracuje s představami. Rozhodne se tedy intuitivně, náhodně nebo vůbec ne. Je jasné, že v zaměstnání asi nebude moc úspěšný.

A nyní dobrá správa. Pracovní paměť se dá docela snadno trénovat a tedy i posilovat. Potenciálně se všemi pozitivními důsledky, které nám naše zlepšená schopnost přinese. Trénink kognitivních funkcí (to spojení si zapamatujte, pracovní paměť je jednou z nich, dalšími jsou třeba logické myšlení, vizuální a prostorová orientace, pozornost, porozumění řeči, ale třeba i úsudek či plánování, je jich celá řada) se v zahraničí stává běžnou věcí. Zhruba 70ti procentům dětí s poruchami učení dokáže trénink zlepšit jejich školní prospěch, často až tak, že vypadnou z kategorie problémových a ze čtyřek se zlepší na dvojky.

Můžete a nemusíte věřit tomu, co vědci o paměti říkají, ale skoro všichni se shodují na tom, že stojíme na prahu revoluce. Ta bude znamenat, že pomocí počítačového softwaru, pomocí tréninku budeme umět ovlivňovat naši inteligenci a mentální výkonnost. To bude mít samozřejmě zásadní dopad na kvalitu, úspěšnost a možná i délku našeho života. V podstatě to umíme už dnes. Cvičení v podobě specializovaných počítačových her nepomáhá jenom dětem s problémy ve škole, dokáže pomoci třeba stárnoucím pracovníkům, kteří nestíhají své úkoly.

Žádná legrace

Naše mentální výkonnost totiž s věkem nezadržitelně klesá. Naše tělo a tedy i náš mozek je optimalizované na nějakých 30 let, což byl věk, kterého se člověk po skoro celou dobu své existence na Zemi dožíval. Za poslední dvě století jsme to zvedli skoro na trojnásobek, ale tělo ani mozek se tomu pochopitelně nestačily přizpůsobit. Takže od třicítky či čtyřicítky naše výkonnost zvolna klesá, po padesátce již trochu rychleji.

Máme pomalejší reakci, klesá naše pozornost, zvládáme dělat méně věcí současně, hůře si pamatujeme, hůře se rozhodujeme. Přitom ale ve stejné době naopak nároky na práci skoro všude stoupají. Tak se stárnoucí člověk dostává velmi často do stresu. Pokud vůbec má v období před důchodem práci, její zvládání ho stojí stále více úsilí. Plány vlád všude po světě navíc počítají ještě s posunutím odchodu do důchodu až někam k sedmdesátce. S naším mozkem z doby kamenné dimenzovaným na třicet let to vůbec nebude legrace.

Půlhodiny denně

Jedním z nadějných řešení, jež je k dispozici již dnes, je právě trénink mozku. Ten má totiž potenciál narovnat křivku poklesu našich mentálních schopností tak, abychom si udrželi svou současnou výkonnost, nebo ji ještě trochu zlepšili. Bezpečně pak zvládneme své zaměstnání do podstatně vyššího věku. Sedmdesátiletý řidič autobusu či letecký dispečer jsou bez takového tréninku jen ohrožením pro své okolí. Nejde ale jenom o bezpečnost. Chyba účetního či manažera může vyjít také hodně draho. Ve všech profesích a v libovolném věku je přece rychle a přesně fungující hlava výhodou k nezaplacení.

Nyní přichází doba, kdy výkonnost svého mozku dokážeme během několika týdnů či měsíců zvednout, a to úsilím pouhé půlhodiny denně. Musíme se k tomu ale přinutit. Také všichni víme, že třeba rotoped může prospět naší fyzické kondici, ale většině majitelů slouží jen jako věšák na sako. Ovšem v naší neustále se zrychlující době se ukazuje, že mentální výkonnost hraje v jakémkoliv věku větší roli, než výkonnost fyzická.

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,380 26,460
USD 21,780 21,900
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma