Mobilní aplikaci pro smartphony, kterou vytvořili anonymní tvůrci, upozorní její uživatele na přítomnost hlídky, a ti se jí tak mohou vyhnout. Pravomoci morální hlídky Ershad jsou velmi rozsáhlé, může zastavit každého, kdo nerespektuje islámská pravidla oblékání.

Když má člověk, který je poruší, štěstí, čeká ho jen pokárání. Jindy může dostat pokutu nebo mu hrozí dokonce trestní stíhání.

"Proč bychom měli být trestáni za oblékání, které je součástí naší svobodné vůle? Policie by se vůči občanům neměla stát represivním orgánem, který vyvolává strach," píšou tvůrci aplikace.

Policie většinou hlídkuje v černých dodávkách, hlídka se skládá ze dvou mužů a jedné nebo dvou žen. Působí ve městech po celé zemi a objevují se bez předchozího varování, což s sebou přináší nepříjemnosti hlavně pro vysokoškoláky inklinující k západnímu stylu. 

A screenshot. Couple of minutes ago.#Gershad#گرشاد pic.twitter.com/cAzIlQFzW0

— Nima Akbarpour (@nima) 9. Únor 2016

Gershad funguje podobně jako třeba česká aplikace upozorňující na pohyb revizorů v Praze. Uživatele upozorní na výskyt kontrolního stanoviště. Pokud se tak někdo, kdo nesplňuje kritéria, nachází v jeho v blízkosti, má čas a možnost změnit trasu a nepříjemnosti se vyhnout.

Údaje přitom zadávají sami její uživatelé – pokud stanoviště hlídky označí víc lidí, zobrazí se na mapě. Pokud naopak počet hlášení ubývá, bledne i postavička policisty.

Podle tvůrců aplikace dostaly jen v roce 2014 tři miliony lidí oficiální varování, 18 tisíc lidí bylo stíháno a více než 200 tisíc "neposlušných" Íránců se muselo právně zavázat k pokání. Na internetu lze navíc najít množství videí zachycujících násilné zákroky náboženské policie vůči provinilcům.

Aplikace proto hned po svém spuštění vyvolala mohutnou diskusi na sociálních sítích a samozřejmě neunikla ani vládě, která se snaží o její zablokování. Zatím jí to ale příliš nevychází, Íránci jsou už zvyklí různé zákazy a omezení šikovně obcházet.

A i když se sice neproducírují na ulici páry držící se za ruce, zejména ve větších městech lze potkat i v rámci mezí odvážně oblečené ženy. Po islámské revoluci v roce 1979 přitom mají předepsaný šátek zakrývající nejenom vlasy, ale i šíji, uši a krk.

Uživatelé na Twitteru si tak Gershad většinou pochvalují, jedna z nich například napsala: "Je mi jedno, jestli funguje nebo ne, každé stažení je jako protest."

من اصلا برام مهم نيست اين اپليكيشن كار كنه يا نه ولي هر بار دانلودش يه اعتراضه#گرشاد

— ١٣بدر (@elhamjim) 9. Únor 2016

Objevují se ale i obavy z toho, zda jsou data skutečně anonymní: "Jen doufám, že úroveň zabezpečení je také vysoká, takže nebude moci nikdo odhalit osobu, která umístění Ershad oznámila." Případně rovnou kritika, i když ta není na sociálních sítích tak častá.

Šance, že se aplikace mezi Íránci rozšíří (tedy pokud vláda nenajde způsob, jakým ji zastavit), je poměrně velká. V zemi se zhruba 75 miliony obyvatel tvoří lidé pod 35 let pětašedesát procent populace.

Navíc 58 procent mladých od 18 do 24 let studuje vysokou školu a 72 procent lidí od 18 do 29 let vlastní smartphone. A i když úřady blokují nebo cenzurují sociální sítě, bariéry není těžké překonat. Navíc, jak dokazuje Gershad, stále vznikají nové vychytávky.