Milostí dal Zeman zatím sedm. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

Součástí milosti pro Kajínka bude sedmiletá podmínka, uvedl Zeman v TV Barrandov. V Číně bude prezident do 18. května. Bývalá Kajínkova advokátka Klára Long Slámová řekla, že se k Zemanovu rozhodnutí zatím vyjadřovat nebude. Učiní tak, až bude znát podmínky milosti.

"V druhé polovině května dostane pan Kajínek milost. Už jsem o tom informoval i ministra spravedlnosti," řekl Zeman. Připomněl, že při udělování milostí na rozdíl od vyhlašování amnestií prezident nepotřebuje souhlas premiéra. "U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka," doplnil prezident. Během této doby se podle něj Kajínek nesmí dopustit trestné činnosti.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově. Má řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.

Prezident letos v dubnu uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. V tom ho tehdy podpořil dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti. Ve středu Kajínka ve věznici Rýnovice v Jablonci nad Nisou navštívila prezidentova manželka, vyslechla ho a předala mu darem knížku o zámku v Lánech.

Zeman se již v roce 2013 vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze a dva roky poté to zopakoval. Loni uvedl, že si vyžádal Kajínkův spis, ale tehdy ještě říkal, že mu milost nedá.

Politici připomínají Zemanův slib dávat milost jen vážně nemocným

Podle předsedy hnutí Starostové a nezávislí Petra Gazdíka může prezident omilostnit, koho chce. "Přesto je smutné, že si vybral zrovna nájemného vraha. Ještě smutnější je, že tím popírá svá předchozí slova o nakládání s milostmi. Prezidentovo slovo nemůže být hadr," připomněl Zemanův slib.

Zemanovo právo udělovat milosti a předchozí sliby hlavy státu zmínil i místopředseda ODS Martin Kupka. "Zeman sám stanovil kritéria pro výjimečné udělení milostí - například vážnou nemoc. Ukazuje se, že prezident Zeman je stále méně důvěryhodný a stále více nevyzpytatelný," soudí Kupka.

"Stydím se za rezidenta Hradu. Dno se zdálo být dosaženo už mnohokrát a stále to jde hlouběji. A volby až příští rok," uvedla na twitteru místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Stydím se za rezidenta Hradu. Dno se zdálo být dosaženo už mnohokrát a stále to jde hlouběji. A volby až příští rok... :-( https://t.co/q5qe7PYzwy

— Markéta Adamová (@market_a) 11. května 2017

Ministr vnitra a místopředseda ČSSD Milan Chovanec novinářům řekl, že se od prezidenta dozvěděl, že "milost silně zvažuje", už při jmenování generálů na Hradě 8. května. "Bezesporu Kajínek byl odsouzený, usvědčený vrah. Sedí tam už mnoho let. S přihlédnutím k tomuto faktu asi se prezident rozhodl takto konat. Na druhou stranu opravdu pan Kájinek podle všech soudů, podle všech přezkumů je prostě vrahem. Bude velmi složité veřejnosti vysvětlit, proč zrovna tento člověk se dostává ven, a jiný ne," řekl.

Jeden z možných Zemanových vyzyvatelů v prezidentské volbě Jiří Drahoš uvedl, že milosti považuje za mimořádný nástroj, který by používal v mimořádných případech sociální a humanitární povahy. "Upřímně řečeno, nemám žádnou informaci, že by pan Kajínek některé z těchto kritérií splňoval. Pokud je důvodem k udělení milosti pochybnost o korektnosti procesu, pak podle mé představy by spíše bylo na místě nalézt způsob, jak proces obnovit," dodal.

Ke kritice se připojil i lékař a aktivista Marek Hilšer, který také sbírá podpisy pro prezidentskou kandidaturu. "Zeman se vždy kamarádil s lidmi pochybného charakteru. (Martinem) Nejedlým, (Vladimirem) Putinem, (Jiřím) Ovčáčkem, (Andrejem) Babišem. Teď přidává i vraha Kajínka," napsal na twitteru. Další z uchazečů o funkci prezidenta Michal Horáček ve čtvrtek uvedl, že vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Podle místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je udělování milostí prezidentovo ústavní právo. "Myslím, že je správné, že tento institut existuje. Na druhou stranu je otázkou, jestli to není také trochu z důvodu Kajínkovy mediální známosti," řekl Bělobrádek novinářům v Brně.

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) konstatoval, že udělení milosti je rozhodnutím prezidenta. "Pan prezident ještě minulý rok na to měl jiný názor, teď ten názor změnil, tak určitě to lidem vysvětlí. Je to jeho rozhodnutí," řekl novinářům.

S milostí pro Kajínka zásadně nesouhlasí poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, jenž v minulosti působil u policie. "Někdo se tady staví nad roli spravedlnosti," řekl Ondráček. Podkopává se podle něho úloha nezávislé justice. "Otázkou je, co mu to má přinést," podotkl Ondráček na Zemanovu adresu.

Někdejší ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) by chtěl znát důvody Zemanova rozhodnutí. Pokládal by za chybné, pokud by chtěl takto zvrátit rozhodnutí několika soudů. "Na to jsou jiné opravné prostředky, to se neřeší milostí," uvedl. Milost podle Bublana může být zástěrkou, jak přikrýt vlnu nesouhlasu za postoje při řešení vládní krize.

Server Noviny.cz upozornil, že Zeman kromě slibu omezit milosti jen na humanitární případy překročil i vlastní rozhodnutí vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterým přenesl pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministra spravedlnosti. Ministra pověřil i tím, aby zamítal žádosti s výjimkou těch od osob trpících závažnou nebo nevyléčitelnou chorobou. To však podle ministerstva není překážkou pro to, aby o udělení milosti rozhodl prezident sám. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) považuje Zemanovo rozhodnutí za "akt milosrdenství". "Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale milosrdenství je vlastně spíš dobrá věc," řekl ve čtvrtek. Prezident Pelikána o svém úmyslu informoval před několika dny.

Na dodržování podmínky by měl dohlížet soud v Plzni

Z trestního řádu vyplývá, že pokud byl "trest nebo jeho zbytek při udělení milosti prominut jen pod stanovenými podmínkami, plnění podmínek a převýchovu odsouzeného sleduje soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni". Na to, jestli Kajínek sedmiletou podmínku dodržuje, by tedy dohlížel Krajský soud v Plzni, který mu v roce 1998 uložil doživotní trest.

Mluvčí soudu David Ungr věc zatím odmítl komentovat s tím, že rozhodnutí o udělení milosti ještě nebylo vydáno. V obecné rovině by ale podle něj krajský soud pouze realizoval udělení milosti a dohlížel na podmínky v ní uvedené. "Podmínky bychom neukládali my, pouze bychom kontrolovali, zda jsou plněny podmínky, jež byly stanoveny v případné milosti," řekl mluvčí.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Schejbalové bude soud jednou ročně informovat ministerstvo, zda Kajínek podmínku plní. "V případě porušení se tato informace zasílá do Kanceláře prezidenta republiky k dalšímu opatření ze strany pana prezidenta, protože on rozhoduje o plnění či neplnění podmínky. Tento postup se uplatňuje u všech osob dotčených milostí prezidenta republiky," uvedla Schejbalová.