Návrh povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí označil za citlivou otázku a uvedl, že o ní budou jednat vládní představitelé a následně věc zváží parlament. „Je to velmi významné číslo. Řekl jsem, že budu potřebovat více argumentů, abych o tom mohl rozhodnout,“ citoval Zelenského portál Meduza.

Podle serveru Ukrajinska pravda prezident vyloučil, že mohl podepsat zákon o mobilizaci, který by do vojenské služby povolával i ženy. Reagoval na dotaz novinářů, kteří se ho kromě také ptali, zda by podpisem stvrdil normu o mobilizaci mužů mladších 27 let. „Pokud jde o (mobilizaci) pětadvacetiletých mužů - pokud budou předloženy všechny argumenty. K dnešku vidím, že je to nutné, tak s tím souhlasím,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinská armáda je co do počtu vojáků oproti ruským silám v nevýhodě, poukázal dnes velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Na ojedinělých protestech během letošního podzimu také někteří Ukrajinci upozorňovali, že lidé, kteří nastoupili do zbraně na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022, jsou vyčerpaní, a že jejich rodiny požadují častější rotace personálu.

Ani jedna z válčících stran počty svých zabitých nebo zraněných vojáků neprozrazuje, nicméně američtí představitelé odhadují vojenské ztráty ve statisících, podotkla agentura Reuters. Velikost ukrajinských ozbrojených sil není známa, nicméně vojsko podle ní v minulosti uvedlo, že má ve zbrani kolem milionu lidí. Rusko během své invaze do země armádu posilovalo a v příštím roce se ji podle vyjádření Moskvy chystá dále navyšovat.

Zelenskyj během tiskové konference reagoval razantním „Ne!“ na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války.

„Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Byli jsme v naprosté blokádě“ uvedl prezident. „Zvládli jsme to,“ dodal a vyjádřil naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. Počet nových systémů Patriot, které podle něj Ukrajina dostane během zimy, neupřesnil. Současně připustil obtíže, mimo jiné kvůli nedostatku dělostřeleckých granátů a protitankových zbraní.

Vojenské cíle své vlasti pro příští rok nechtěl prozradit. „Na jihu jsme měli potíže, protože všichni mluvili o našich cílech... Lidé měsíce diskutovali o tom, kam půjdeme, a studovali detaily, jak se tam dostaneme, jestli se tam nedostaneme, co je lepší, co bude stačit a co ne,“ upozornil prezident podle Ukrajinské pravdy. „Omlouvám se, ale takhle to s Ruskem, které má více zbraní, nefunguje. Proto (komentovat cíle) nemohu,“ dodal. 

USA ani v případě návratu Trumpa postoj k Ukrajině nezmění, míní Zelenskyj

USA nezmění svůj celkový postoj k Ukrajině, prohlásil na konferenci Zelenskyj. Reagoval tak na otázku, co se stane, pokud se do Bílého domu vrátí bývalý americký prezident Donald Trump. Zelenskyj však připustil, že Trumpova politika bude ve vztahu k jeho zemi, která se už déle než rok brání ruské agresi, zřejmě jiná než současného prezidenta Joea Bidena, podporujícího Ukrajinu. Budoucí prezident USA bude mít na další průběh války na Ukrajině vliv, uvědomuje si Zelenskyj.

„Nemyslím si, že politika (Spojených států) se ohledně Ukrajiny změní,“ citoval Zelenského server RBK-Ukrajina. Ukrajinský prezident ale zároveň připustil, že Trump je „jiný člověk“ než Biden, a proto by i jeho politické směřování mohlo být jiné. „Pokud bude politika příštího prezidenta, ať už by jím byl kdokoli, vzhledem k Ukrajině jiná ... tak tyto signály budou mít velmi silný vliv na průběh války na Ukrajině,“ poznamenal před novináři.

USA budou vybírat svého příštího prezidenta v listopadu nadcházejícího roku. Exprezident a opět pravděpodobný republikánský kandidát Trump nyní v průzkumech patří k favoritům.

Pokud jde o volby na Ukrajině samotné, Zelenskyj dnes zopakoval, že v době války nelze hlasování zorganizovat.

Ukrajinský prezident dnes zároveň vyjádřil naději ve zlepšení klíčových ukrajinsko-polských vztahů a v to, že nová polská vláda premiéra Donalda Tuska pomůže ukončit blokádu kamionové dopravy na společné hranici. Hlavní hraniční přechody na protest proti údajně nespravedlivé ukrajinské konkurenci od začátku listopadu blokují polští přepravci. Kyjev a Varšava se kromě toho v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

Ukrajinský lídr dal také najevo přání jednat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který minulý týden na summitu Evropské unie zablokoval finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur.

Neaktuální je naopak podle Zelenského otázka možných mírových rozhovorů s Moskvou, jejíž rétoriku ukrajinský lídr označil za drzou. Ukrajinský prezident rovněž připustil, že v poslední době váznou i výměny válečných zajatců s Ruskem. Proces se podle něj zkomplikoval kvůli „konkrétním příčinám“ na ruské straně. O co přesně se jedná, ale Zelenskyj nevysvětlil.