Před 102 lety se začala psát rodinná tragédie při stavbě přehrady
Dvacátý prosinec byl pro Marii Elizabeth Tierneyovou opravdu tragický. V roce 1921 zahynul její manžel John Gregory Tierney, na den přesně o 14 let později i její syn Patrick William Tierney. Oba položili život za to, aby „rozkvetla poušť“.
Hooverova přehrada (pojmenovaná podle amerického prezidenta Herberta Clarka Hoovera) na řece Colorado mezi Arizonou a Nevadou byla postavena v letech 1931 až 1936. S výškou 221 metrů a délkou 379 metrů byla ve své době největší přehradou na světě s nejvýkonnější elektrárnou. Díky ní dnes zásobuje řeka Colorado vodou a elektřinou 30 milionů lidí.
Dvacátého prosince 1921 vybírala skupina expertů vhodnou lokaci pro plánované vodní dílo. Jejich člun strhla blesková povodeň, přičemž 36letý zeměměřič John Gregory Tierney spadl do rozvodněné řeky a utopil se. Bouře znemožnila okamžitě zahájit pátrání a jeho tělo se už nikdy nenašlo. Stal se tak de facto první obětí této monumentální stavby, i když zdaleka ne poslední. Jeho tragická smrt demoralizovala celou skupinu a 15 jejích členů dalo okamžitou výpověď. Marii celý život trápilo, že její manžel vlastně nikdy neměl řádný pohřeb. Jako odškodné za jeho smrt obdržela pouhých sto dolarů.
Tierneyovi měli jediného syna Patricka Williama (jejich dcera Alice zemřela ve třech letech na spalničky), jemuž v době otcova úmrtí bylo 12 let. Přes matčiny protesty později v době hospodářské krize rovněž přijal práci na stavbě přehrady jako elektrikář. Dvacátého prosince 1935 se zřítil z jedné ze dvou stometrových odběrných věží a podle statistik byl poslední obětí stavby. Zanechal po sobě vdovu Hazel a tříletého syna Patricka Gregoryho.
Zemřeli, aby rozkvetla poušť
Při budování přehrady oficiálně zahynulo 96 lidí, podle výzkumu historiků jich ale bylo mnohem víc. Obvykle se uvádí 213 obětí, i tak ale jde pouze o odhad. Do tohoto počtu totiž jsou zahrnuti pouze ti, kdo přišli o život přímo na místě, tedy i ti, kdo zemřeli přirozenou smrtí, případně jejichž úmrtí přímo se stavbou nesouviselo (infarkty, zápaly plic, vyčerpání, sebevraždy apod.). A protože se nezaznamenávaly pracovní úrazy, nejsou do počtu obětí naopak zahrnuti ti, kdo se na stavbě zranili a na následky zranění později zemřeli.
Navzdory některým fámám ovšem neexistují důkazy o tom, že by některý z dělníků skončil zalitý v betonu. Na počest obětí je na místě plastika Oskara Johana Waldemara Hansena s nápisem „Zemřeli, aby nechali rozkvést poušť“. Pamětní deska připomíná i otce a syna Tierneyovy.
Marie Elizabeth Tierneyová zemřela v 82 letech v roce 1976, pětasedmdesátiletá Hazel Tierneyová o třináct let později.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,250 | 25,390 |
USD | 24,030 | 24,210 |